Berlin (dpa/SN). Rozžohnowacy so předsyda Lěwicy Martin Schirdewan ma připowědźenje wjednistwa strony za šansu kurs změnić a njeměr rozrisać. Minjeny kónc tydźenja staj Schirdewan a jeho ko-předsydka Janine Wissel wozjewiłoj, zo nochcytaj na stronskim zjězdźe w oktobrje za předsydstwo kandidować. „Nětko móžemy za kandidatam pytać, štož móhło idejowe wubědźowanje być“, wuzběhny Schirdewan dźensa rano w sćelaku ZDF. Tak ma strona wo tym rozsudźić, kotru rólu chce Lěwica w towaršnosći přewzać. Jasne pak wostanje, zo dyrbi so strona na socialne temy wusměrić. „Ludźo dyrbja wědźeć, kak móhli swoju podruž a zežiwidła zapłaćić. Tohorunja je dobre strowotniske zastaranje trěbne“, wón podšmórny. „To je dale naše ćežišćo“, wón zjima.
Dźensa chcyštaj Schirdewan a Wissler rozkłasć, kak pokročujetaj. W stronje knježi tuchwilu wulki njeměr, kotryž je Sahra Wagenknecht ze załoženjom BSW hišće dale zesylniła. Hladajo na wólby krajnych sejmow w Sakskej, Braniborskej a Durinskej hrozy strach, zo so połoženje hišće přiwótřa.
Drježdźany (dpa/SN). Hladajo na wólby sakskeho krajneho sejma 1. septembra wočakuja fachowcy chětro napjate wubědźowanje wo hłosy wolerjow mjez AfD a CDU. Po wólbnym woprašowanju instituta Insa, kotrež běchu w nadawku nowinow Sächsische Zeitung, Leipziger Volkszeitung a Freie Presse přewjedli, by tuchwilu 32 procentow wólbokmanych w Sakskej AfD woliło. Na druhim městnje je CDU z 29 procentami hłosow wolerjow. Po tym sćěhuje zwjazkarstwo Sahra Wagenknecht (BSW) z 15 procentami.
Tamne strony měli so po aktualnym naprašowanju bojeć, hač so scyła do krajneho sejma wola. Aktualnaj koaliciskaj partneraj CDU – SPD a Zeleni – docpětej wobě 5 procentow, runje tak kaž Lěwica. Jenož dwaj procentaj wólbokmanych byštej FDP woliłoj. Swobodni wolerjo njejsu ze štyrjomi procentami daloko wot pjećprocentowskej hranicy, kotraž je za zaćah do krajneho sejma trěbna, zdaleni.
Lipsk (dpa/SN). Tydźeń po protestach prawicarskoekstremnych skupin na zarjadowanju Christopher Street Day (CSD) w Budyšinje su dźesaćitysacy ludźi w Lipsku wjesele a měrnje zhromadnje swjećili. Cyłkownje wobdźěli so na paradźe po informacijach policije 19 000 wosobow.
Demonstracija prawicarjow bě přizjewjena, tola njeměješe wulkeho wuskutka. Wjacorych přeńdźenjow dla je organizator demonstracije zarjadowanje zakónčił. Tež zarjadowanja přećiwo prawicarjam su měrnje wotběželi. Powšitkownje bě prawicarjam zakazane so do centruma města podać. Dohromady zwěsći policija nimale 80 přeńdźenjow a něhdźe 40 chłostajomnych njeskutkow.
Zwjazkowa policija z Pirny w socialnej syći X zdźěli, zo běchu wobdźělnicy prawicarskeho protesta hižo agresiwni do Lipska přijěli. Tohodla zarjady w centrumje města wšitke zhromadźizny w tutym konteksće zakazachu. Parada CSD pak móžeše so měrnje přewjesć.
Washington (dpa/SN). Něhdźe tydźeń dyrbješe zasadźenje astronawtki Sun Williams a jeje kolegi Barryja Wilmora na swětnišćowej staciji ISS trać, mjeztym pak su to hižo tři měsacy. Swětnišćowa łódź z mjenom „starliner“, z kotrejž staj na ISS přilećałoj, ma techniske problemy. NASA dyrbi tuž rozsudźić, kak nětko dale postupuja. Hač do kónca měsaca dyrbja wujasnić, kak měłoj astronawtka a astronawt zaso přizemić.
Fachowcy wo dwěmaj móžnosćomaj diskutuja. Tak móhli so ze „starlinerom“ nawróćić, štož pak je wulke riziko. Techniske problemy měli spytać rozrisać. Abo wonaj čakataj na lět z „Dragon“ klětu we februaru. Za to pak trjebataj hišće woblekaj. Jeju čas na ISS móhł so tuž na wosom měsacow podlěšić.
Derje schował je so třilětny hólčec w Neckarsulmje pola Heilbronna. Staršej za nim pytaštaj, ale jeho njenańdźeštaj. Tuž běštaj přeswědčenaj, zo je so hólc z domu zhubił a staj na policiju zazwoniłoj. Podarmo zastojnicy wokoło domu za nim pytachu a tuž hišće raz dokładnje bydlenje přepytachu. Kaž so wukopa, je so třilětny w kamorje schował a měješe wulke wjeselo na chowance. Staršej a hólc z konsekwencami ze stron policije ličić njetrjebaja.
Z wopicoweje hory Salem ćeknjene młodźatko je kedźbnosć w regionje Bodamskeho jězora wubudźiło. Po jednej nocy w swobodźe su policisća wopicu skónčnje na jabłučinje blisko stanowanišća popadnyli. Kaž policija sobotu zdźěli, bě wone po wulěće chětro mučne.
Dešno (SWN/mb). Prěni raz staj so nowy krajny rada wokrjesa Dubja-Błóta (LDS) Sven Herzberger a předsyda Domowiny Dawid Statnik na dźěłowu rozmołwu zetkałoj. Na rozmołwje w domizniskim muzeju w Dešnje su so tež jednaćel Domowiny Marcus Końcaŕ, regionalna rěčnica Heike Apeltowa, nawoda Rěčneho centruma WITAJ (RCW) w Choćebuzu, Bernd Melcher, koordinator młodźinskeho dźěła Domowiny w Delnjej Łužicy, Tobias Unger, čłon zwjazkoweho předsydstwa a nawoda projekta Zorja Maksimilian Hasacki, předsydka braniborskeje rady za serbske naležnosće Katrin Šwjelina a šefina Šule za delnjoserbsku rěč a kulturu Uta Henčelowa wobdźělili. Krajnej radźe poboku bě społnomócnjena za serbske naležnosće wokrjesa Sabrina Kušcyna.
W rozmołwje su wosebje žiwu dwurěčnosć, pěstowanje serbskich nałožkow a podpěru wokrjesa LDS za woboje rozjimali. Nawjazujo na dwurěčne pomjenowanje 80 busowych zastanišćow skedźbni Herzberg, zo njeje jenož serbski lud, ale tež komunalna politika za to zamołwita, serbšćinu zdźeržeć. Předsyda Domowiny bě na rozmołwu přeprosył.