Po dwulětnej přestawce hotuje so z Budyšina pochadźaca rockowa skupina Silbermond tuchwilu z tak mjenowanymi klubo­wymi koncertami na swoju klětušu wulku turneju po Němskej, Awstriskej a Šwicarskej. Po starće w Salzburgu poby kwartet woko­ło spěwarki Stefanie Kloß minjenu póndźelu w Nürnbergu. 25. julija koncertuje Silbermond w Choćebuzu (je hižo wu­předate), dźeń po tym w Kamjenicy. W januaru 2020 zahaja w Hamburgu swoju Arena-turu. Foto: SN/Maćij Bulank

Křižowka (12.04.19)

Freitag, 12. April 2019 geschrieben von:

Wodorunje: 3 jězdźidło, 5 koparski klub w Mailandźe, 6 norwegska stolica, 7 wołanje k hotowosći, 10 delnjoserbski słownikar, prócowar, nošer Myta Ćišinskeho, 13 sudobjo, 14 tuchwilu, 15 město blisko Parisa

Padorunje: 1 lisćowy štom, 2 dźěl bydlenja, 3 słód, 4 nalětnja kwětka, 8 doktor, 9 powabny, so lubjacy, 11 los bjez dobyća, 12 kartyplacanje

Při Złokomorowskim jězoru su minjenu póndźelu lětušu wodosportowu sezonu zahajili. Wotnětka móža tam płachtakowarjo, surferojo, kanuća a dalši wodosportowcy najrjeńši jězor regiona kaž zwučene wužiwać. Wupožčować móža sej w měšćan­skim přistawje najwšelakoriše čołmiki. Tež na stanowanišćach dowolnikow radlubje witaja. Foto: Dana Hübner

Křižowka (05.04.19)

Freitag, 05. April 2019 geschrieben von:

Wodorunje: 3 dojutrowny čas, 5 wulka europska rěka, 6 Hanka delnjoserbsce, 7 stolica Marokka, 10 kamjentna jama, 13 stare železo, 14 starobny pjenjez, 15 kupa w Srjedźnym morju

Padorunje: 1 postrow Sportej ..., 2 wulcečinjak, 3 do jutrow je ćichi/wulki ..., 4 serbske sportowe towarstwo, 8 jutrownik, 9 mjeno satelita, 11 rěka w Italskej, 12 jězor w Aziji

Njedźelu budźe posledni dźeń nalětnika. Njezabudźće tuž swoje časniki, błudźaki a dalše čas pokazowace nastroje, kotrež to hišće­ awtomatisce nječinja, na lětni čas přestajić. Kóžde lěto znowa pak rěka prašenje: hodźinu wróćo abo doprědka? Chceće-li njedźelu w prawym času na někajkim zarjadowanju być, přestajće swój časnik w nocy na njedźelu wot dwěmaj na třoch, potajkim­ wo hodźinu dale. Potom žane wažne terminy njeskomdźiće. Fotomontaža: SN/Hanka Šěnec

Čitajće w nowym rozhledźe (29.03.19)

Freitag, 29. März 2019 geschrieben von:

Přichodny Rozhlad budźe wotměnjawy kaž aprylske wjedro, ale wězo w pozitiwnym zmysle. „Sobu činić“ je jedna z temow. Měrćin Wjenk wěnuje so přidatnym pje­njezam za dwurěčnosć w sakskich komunach serbskeho sydlenskeho ruma a namołwja wobydlerjow, gmejnam pomhać naprawy zwoprawdźić, kotrež su woprawdźe na dobro serbšćiny.

Lěto 2019 je Mjezynarodne lěto indigenych rěčow. Ielyzaveta Waltherowa z Lipšćanskeho Instituta za sorabistiku rozprawja wo jeho wotewrjenju w januarje w Parisu. Wona měni, zo zmóžnja projektne lěto­ Serbam, na swoju dźěławosć skedźbnjeć a so z druhimi mjeńšinami, na přikład wo wuspěchach a njewuspěchach kubłanskich naprawow, wuměnjeć. To praji tež Rejzka Lipičec, kotraž lěto indigenych rěčow jako sobudźěłaćerka UNESCO sobu organizuje. Wona powěda wo pozadku a naprawach projekta UNO a ma konkretny namjet, kak móhli so Serbja wobdźělić.

Křižowka (29.03.19)

Freitag, 29. März 2019 geschrieben von:

Wodorunje: 1 surowizna za woblubo­wany tykanc, 3 afriska antilopa, 5 wi­kowanišćo twaršćiznow a podobne, 7 funkcija w Domowinje, 10 zwada, 14 škitna barba, 15 wone dźerža cholowy, 16 alfabet

Padorunje: 1 nic žona, 2 třělwa, 3 alkoholiski napoj, 4 Zjednoćene staty Ameriki, 6 luto­warnja, 8 njeznaty objekt w swětnišću, 9 dym, 10 Słowjan, 11 hubjenje, špatnje, 12 přitok Wolgi, 13 ... de Triomphe w Parisu

„Jutry w Serbach“ rěka nowa wosebita wustajeńca Budyskeho Serbskeho muzeja. Mónika Ošikowa a Rebecca Wöppelowa (wot­lěwa) staratej so tuchwilu wo poslednje přihoty. Wot zajutřišeho přistupna přehladka je modularnje koncipowana. Při­chodnje budźe tuž móžno, jednotliwe ćežišća – kaž su to křižerjo, nałožki, nabožne tradicije póstneho časa kaž tež jutrowne jejka – po po­trjebje kombinować. Paralelnje k wustajeńcy zaběži rjad dźěłarničkow kołowokoło debjenja jejkow. Foto: SN/Maćij Bulank

„Mała rejwana stawizna“ rěka wosebity program Serbskeho ludoweho ansambla, z kotrymž balet tuchwilu předewšěm w šulach wustupuje. Njedźelu SLA produkciju zjawnje pokaza, a to w 16 hodź. na swojej žurli w Budyšinje. Program rysuje stawizny reje wot barok­neho menueta přez folkloru hač k modernym dźensnišim rytmam. Foto: Toni Lehder

Budyšin. Kaž kóžde lěto přewjeduje Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu stajnje druhi kónc tydźenja póstneho časa jutrowne wiki w Budyskim Serbskim domje.

Mjeztym 26. zarjadowanje tajkeho razu je jutře a njedźelu wot 10 do 18 hodź. přistupne. Zastup płaći 2,50 eurow za dorosćenych, dźěći hač do 16 lět płaća 50 centow. Wopytowarjo móža tam debjerjam jutrownych jejkow při dźěle přihladować, so sami w pisanjenju pospytać a sej dobyćerske kolekcije lětušeho wubědźowanja wo najrjeńše jutrowne jejko wobhladać. Kóždemu 500. abo 1 000. wopytowarjej darja debjene jutrowne jejko.

Serbska debata

Neuheiten LND