Loni bě měšćanski zarjad w Nürnbergu dał wosebity nuznik za psow instalować. Přestrjeń je z pěska a něhdźe dźesać kwadratnych metrow wulka, štož płaćeše 2 000 eurow. Snadneho wužiwanja dla pak budźe hajzl nětko po jeno jednym lěće zaso wottwarjeny. Město toho zasyłaja płoninu z trawu. Kaž zarjad zdźěli, njejsu čujomne polěpšenje zwěsćili. Eksperiment, po cyłej Němskej jenički tajki, je potajkim zwrěšćił.
Wosebitu oazu maja sydom dźiwich wjewjerčkow w Berlinje. Terasa na třěše doma skića najlěpše wuměnjenja. Wo to postarał je so Frank Wilde, kotryž přihotuje jim worješki a snack z wšelakich družinow zeleniny. Na swojej Facebook-stronje wozjewja wón wšědnje nowe dožiwjenja wjewjerčkow. Kóžda z nich wšak ma wosebity charakter. Mjeztym su zwěrjata hižo znate a dosć prominentne.
Klěśišća (SN/BŠe). Mjeztym wosmy raz spožča Łužiska hospodarska iniciatiwa (WiL) wědomostne transferne myto, přičimž dźe wo wosebite zhromadne projekty wědomosće a hospodarstwa. Minjenu póndźelu su lětuše kooperacije mytowali. „Jury móžeše so jenož ćežko rozsudźić, wšako maja zapodate projekty jara dobru kwalitu. Dźak słuša tuž wšitkim wobdźělnikam wubědźowanja“, rozłoži jednaćel WiL Michael Schulz na mytowanskim zarjadowanju w Klěśišćach (Klettwitz).
Waršawa. Kaž w minjenych lětach su Polacy tež lětsa 10. apryla z mnohimi zarjadowanjemi lětadłowu katastrofu w ruskim Smolensku wopominali, při kotrejž bě lěta 2010 tehdyši pólski prezident Lech Kaczyński z 95 dalšimi ludźimi žiwjenje přisadźił. We Waršawje wotmě so na Naměsće Piłsudskeho wulka Boža mša z wodźacymi zastupnikami politiki a towaršnosće. Za wołtarjom běchu wobrazy wšitkich woporow připrawjene, kotrychž mjena su kaž kóžde lěto předčitali. W swojej narěči bě Jarosław Kaczyński, předsyda knježaceje narodnokonserwatiwneje strony Prawo a sprawnosć (PiS), tónraz skerje moderatny. Hewak bě wón stajnje zaso zjawnje twjerdźił, zo bě njezbožo we woprawdźitosći atentat.
Cyril Pjech z Berlina wupraja swoje mysle k nastawkej w SN z 9. apryla „Tak žane bydlenje njenastanje“:
Naše bydlenje w centrumje zapadneho Berlina słušeše mnohe lěta hudźbnikej, kiž bě dom wot swojeho nana zdźědźił a njewobhladowaše jón po wšěm zdaću jako móžnosć wuklukowanja ludźi. Skerje nawopak, jednoho dnja přińdźe blidar a rjekny, zo zatwari nam nowe durje na balkon – njeběchmy to skazali –, a podruž so njepowyši! Na to naš wobsedźer dom předa, a nowy wobsedźer je podruž mjeztym dwójce zwyšił – kóždy raz wo 15 procentow. Wobnowił pak ničo njeje, hačrunjež je dom stary. Powyšenje je potajkim za noweho wobsedźerja ryzy profit. Wo tajki wšak wjetšim koncernam dźe, kotrež wobsedźa tysacy bydlenjow. A tajki koncern chce jenož profit a jón nihdy njepomjeńši, to by přećiwo zakonjam kapitalizma było. Kajki fantast je sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU), hdyž twjerdźi, zo so podruže zniža?
Bratislava (SŽ/K/SN). Njewočakowane wuwiće w najwjetšim kriminalnym padźe Słowakskeje: Nastupajo zamordowanje přepytowaceho nowinarja Jána Kuciaka a jeho přećelki Martíny Kušniroveje su dotal něhdyšeho policista Tomáša Szaba za skućićela měli. Nětko pak so kriminalistam-přepytowarjam něhdyši wojak Miroslav Marček wuzna, zo bě wón wobeju zatřělił. To piše Dennik N, powołacy so na sćelak RTVS. Dennik N mjenuje Marčekove přiznaće „překwapjacy wokomik“. Dotal wobhladowachu Marčeka jako šofera awta, z kotrymž je mordarja wozył. Oficialnje pak tale wersija donětka njebu wobkrućena.
Do zamordowanja Kuciaka a Kušniroveje je pjeć wosobow zaplećenych: Marček, Szabó, Alena Zsuzsová, Zoltán Andruskó a předewzaćel Marian Kočner. Za poměrnje wěste so ma, zo bě Kočner – wón je druheho delikta dla w přepytowanskej jatbje – nadawk k zamordowanju Kuciaka dał. Wo nim bě nowinar rešeršował a w swojich přinoškach jeho zwiski z italskej mafiju wotkrył. Kuciakej hrožeše Kočner na to wospjet telefonisce z „wotpłaćenjom“, dotal pak wón wšitko zaprěwa.
Dźens tydźenja swjećachmy w Smolerjec kniharni premjeru wosmeho wudaća rjadu „Paternoster“, w kotrymž wozjewjamy prawidłownje teksty našeho pisaceho dorosta. Awtorki a awtorojo nowostki su Annamaria Hadankec, Judith Handrikec, Božena Hojerec, Kira Hrjehorjec, Cecilija Neterec, Halina Pohončec, Julia Šnajderec, Luiza Šubertec, Clemens Bobka, Fabian Brycka, Michał Donat, Damian Dyrlich a Pětr Dźisławk. Wšitcy běchu sej z basnju abo powědančkom myto Literarneho wubědźowanja LND a Załožby za serbski lud 2017 zdobyli.
Wubědźowanje wotměwa so kóžde druhe lěto a je so tak móhłrjec hódna literarna kowarnja stało. Stajnje znowa smy jako jury překwapjeni, kajke krasne teksty naši młodźi pisaja, kelko hłuboko sahacych, druhdy samo nimale filozofiskich myslow so w nich wotbłyšćuje. Zdźěla su teksty jara chutne, ale w někotrych jewi so tež tójšto humora. Wokřewjaca je młodźinska lochkosć, kotraž z nich prudźi.
Ćichi pjatk, hornjoserbsce
11:00 Aktualna štwórćhodźina z powěsćemi a nowosćemi tydźenja
11:15 Tradicionalne hudźbne wusyłanje ze „Serbskim rekwiemom“
12:00 Nabožne wusyłanje
(superintendent Jan Malink)
po tym hudźba
delnjoserbsce
12:30 Nabožne wusyłanje
(Till Wojto)
12:40 Pasionske spěwanje z chórom Łužyca w Dešnje
13:00 Wo serbskich narownych kamjenjach
13:30 Hudźba na ćichi pjatk
13:40 Kulturne poručenja
13:45 Pokazka na jutrowny delnjoserbski radijowy program a gratulacije
Jutrownička, hornjoserbsce
11:00 Wo přihotach na jutry a informacije ke křižerskim procesionam a hudźba
11:15 Oratorij „Nalěćo“ Korle Awgusta Kocora a Handrija Zejlerja
12:00 Nabožne wusyłanje
(dr. Jens Buliš)
po tym zbožopřeća
delnjoserbsce
12:30 Nabožne wusyłanje
(Manfred Hermaš)
12:40 Jutrowne spěwanje w Mosće, přinoškaj wo jutrach we Łužicy a Makedonskej
13:00 Tematiske wusyłanje „Zajimawostki wo křćeńcy“
po tym gratulacije
Jutry póndźelu, hornjoserbsce
11:00 Witanje z hudźbu a aktualne informacije wo jutrownym kóncu tydźenja