Wo knihach a kniharni (12.02.21)

pjatk, 12. februara 2021
artikl hódnoćić
(0 )

Lube čitarki, lubi čitarjo, kiž, byrnjež naša kniharnja dale nochcyjo zawrjena była, swěru serbske knihi kupujeće, hdy sće popra­wom posledni raz baseń Ćišinskeho čitali? Ow, njewěm so dopomnić, drje wjetšina z Was nětkle sćicha přiznaje. A ta abo tamny budźe stonać: Ach, toh‘ Ći­šinskoh tla njezrozumiš. Ale to njetrjechi, kaž nam znazornjeja sćěhowace štučki z basnje „W zymje“ z cyklusa „Za ćichim“:

Zemja błyskoce so w čistej pyše,

hdyž so hwězdy z njebjes saja běłe.

Kerki, štomy jako w meji kćěja,

zasłyšeć pak njeje mejskich pěsni.

Sněh so wodnjo, w nocy saje, saje –

we wsach, na pućach so knjejstwa přima.

Sankow, smykawow so hólčec přima,

běha, brodźi po sněhowej pyše.

Njech tež wječor doma swar so saje,

přeměrić te sepje dyrbi běłe;

a móc w lodowej so hrěje pěsni,

módre, čerwjene zo lica kćěja.

Połne běłych róžow wokna kćěja,

hdyž do běłych barbow zyma přima.

Wonka na sanjach so lubi pěsni,

k lóštnej rejce spěwa běłej pyše.

Zajac za włosy so drapa běłe,

hdyž na kožušk hońtwjer z třělby saje.

Hdyž so saje sněh a běłe wonka

wšo a wokna kćěja w zymnej pyše,

stwička přima mje, sym dobry pěsni.

wozjewjene w: Wo knihach a kniharni
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

nawěšk

SERBSKE NOWINY podpěruja:

Novi Sad – kulturna stolica Europy

nowostki LND