Cyrkwi zasudźatej protesty

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:

Bonn (B/SN). Wobě wulkej cyrkwi w Němskej běštej we wobłuku wjerška G 20 namołwjałoj k měrliwym a konstruktiwnym protestam. Kritika na politice G 20 je trěbna, rjeknyštaj předsyda Němskeje biskopskeje konferency, kardinal Reinhard Marx, a bayerski ewangelski krajny biskop Heinrich Bedford-Strohm. Mnohe kraje hroža, zo njepřewozmu hižo zamołwitosć za derjeměće swěta. Rosćaca njerunosć pak swětowu stabilitu wosłabja. Zo je k eska­laciji dóšło, biskopaj raznje zasudźataj.

Wo awtonomnych systemach

Miliony za natwar Mossula

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). Po wuswobodźenju Mossula wot teroristiskeje milicy Islamski stat (IS) je zwjazkowe hospodarske a wuwićowe ministerstwo sto milionow eurow za nowonatwar irakskeho města přilubiło. „Nětko, hdyž je město wuswobodźene, móžemy swoje programy spěšnje wutwarić“, rjekny minister Gerd Müller (CSU) nowinarjam. Mossul bě tři lěta wažny centrum IS. Při wuswobodźenju přez irakske wójsko bu roztřělane.

Politiske rozmołwy z EU

Brüssel (dpa/SN). Turkowski wonkowny minister Mevlüt Çavuşoğlu a minister za europske naležnosće Ömer Çelik staj so dźensa k politiskim rozmołwam do Brüssela podałoj. Tam wočakowaštaj jeju społnomócnjena EU za wonkowne naležnosće Federica Mogherini a komisar Europskeje unije za rozšěrjenje Johannes Hahn. Na programje stejachu rozmołwy wo hospodarskich stykach mjez Turkowskej a EU a wo migraciskej politice.

Talibanojo Dshani Khel zdobyli

Z wulkim nawalom medijow je so dźensa na Mnichowskim wyšim krajnym sudnistwje poslednja faza procesa přećiwo neonacistiskej teroristiskej a mordarskej skupinje NSU a hłownej wobskorženej Beaće Zschäpe (nalěwo) zahajił: Statne rěčnistwo je zakónčacy pledoajej přednjesć započało. Proces přećiwo NSU bě so 6. meje 2013 započał. Foto: dpa/Peter Kneffel

Detektory zaso wotstronjene

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:
Jerusalem (dpa/K/SN). Kowowe detektory, kotrež bě Israel na Templowej horje po njedawnych njeměrach nastajił, su zaso wotstronili. Nětko chcedźa je z hinašej technologiju narunać. Postupne technologiske pomocne srědki maja po israelskich medijach „mudre přepruwowanje po cyłym starym měsće Jerusalema zmóžnić“. Na te wašnje wopytowarjam Temploweje hory wěstotu lěpje zaruča. Instalowanje detektorow bě přiwótřiło napjatosće mjez Israelom a Palestinjanami. Israel bě nastroje nastajić dał, po tym zo běchu atentatnicy na Templowej horje israelskeju policistow morili. Palestinjenjo nowych kontrolnych naprawow dla Templowu horu bojkotuja.

Kushner: Žane dorěče z Ruskej

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:
Washington (dpa/SN). W aferje pozdatnych stykow k Ruskej dla Jared Kushner, poradźowar a přichodny syn prezidenta USA Donalda Trumpa, kóždežkuli tajne dorěče ze zastupnikami ruskeho knježerstwa prěje. Tole je 36lětny wčera we wosobinskim stejišću zdźělił, prjedy hač dyrbješe za zawrjenymi durjemi na prašenja tajnosłužbneho wuběrka senata wotmołwjeć. Kushner přizna, zo je štyri razy kontakt z ruskimi zastupnikami měł, rozmołwy pak njeběchu konspiratiwne. Tež swoje předewzaćelske aktiwity njeje z ruskimi pjenjezami financował. Bě to prěnje zjawne stejišćo 36lětneho k jeho stykam k Ruskej za čas wólbneho boja. Kushner je z dźowku Trumpa woženjeny.

Label Made in Germany poškodźeny

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Předsyda wuběrka zwjazkoweho sejma za wobchad Martin Burkert so boji, zo dobre mjeno němskeho hospodarstwa podhlada dorěčaneho manipulowanja dla přez awtowe koncerny škodu poćerpi. „Made in Germany jako kwalitny label móhło chětro poškodźene być“, politikar SPD rjekny. Jeli so podhlad wobkrući, by to napřećo kupcam a němskemu hospodarstwu njezamołwite počinanje było. Dohladowanske rady potrjechenych awtokoncernow dyrbja jednać a ewentualnje z wurjadnymi zeńdźenjemi k wuswětlenju přinošować. „Za 2. awgust zwołany dieselowy wjeršk Zwjazka, krajow a awtoweje branše nastupajo zredukowanje emisijow dóstanje nětko přidatnu brizancu“, Burkert doraznje podšmórnje. Zwjazkowy minister za wobchad Alexander Dobrindt (CSU) njemóže tole ignorować. Spiegel piše, zo su so VW, Audi, Porsche, BMW a Daimler hižo wot 90tych lět wo technice, dodawarjach a płaćiznach dorěčowali.

Szydło: Njecofamy na žadyn pad

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:

Pólske knježerstwo chce dwělomne reformy najebać protesty zwoprawdźić

Waršawa (dpa/SN). Pólske knježerstwo swoju dwělomnu justicnu reformu na- jebać spjećowanje zakituje. „Njecofamy na žadyn pad“, rjekny ministerska pre­zidentka Beata Szydło wčera w stolicy Waršawje. Tuchwilny justicny system je špatny, wona rjekny. Wčerawše weto prezidenta Andrzeja Dudy dźěła na nowej reformje jeničce wěsty čas haći, měnje­še politikarka knježaceje strony Prawo a sprawnosć (PiS). Reforma bu wolerjam přilubjena a je nuznje trěbna.

Bajka so sypnyła

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:
Na prěni pohlad zda so system logiski być: Štóž so sam pola statneho rěčnistwa přizjewi a njeskutk přiznaje, móže so snadnišeho chłostanja nadźijeć hač tón, kiž to nječini. Što pak je, hdyž je tajki njeskutk, kaž w padźe wulkich němskich awtotwarcow, na wšě 20 lět trał? Lětdźesatkaj su so VW, Daimler, Audi a druzy zetkawali, zo bychu so wo najwšelakorišich techniskich nadrobnosćach, ale přede­wšěm wo płaćiznach dorěčeli. Mnozy drje nětko zhonja, zo su swoje awto předroho zapłaćili. A politikarjo kaž přeco twjerdźa, zo njejsu wo ničim wědźeli. Hižo so někotři boja, zo móhło dobre mjeno němskich awtotwarcow škodu poćerpjeć. To je so po mojim měnjenju dawno stało: Bajka wo čistych dieselowych awtach je so runje tak sypnyła kaž bajka wo raznym konkurencnym boju mjez awtotwarcami, kotryž stajne inowacije wunjese a nam kupcam pječa tyje. Marko Wjeńka

Zapřahi zakazać

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Wjace hač 100 000 ludźi je peticiju podpisało, z kotrejž sej žadaja konjace zapřahi w Berlinje zakazać. Peticiju su mjeztym justicnemu senatorej Dirkej Behrendtej (Zeleni) přepodali, kiž chcył zakaz nětko přesadźić.

To a tamne (25.07.17)

Dienstag, 25. Juli 2017 geschrieben von:

Swětowy kongres rumpodichow wotměwa so tuchwilu w danskej stolicy Kopenhagenje. Wčera ćehnješe 160 wobdźělnikow parady rumpodichow při přijomnych 20 stopnjach po měsće. Na kongresu wobjednawaja tež nowe wužadanja w zastojnstwje: Dźeń a mjenje dźěći mjenujcy do rumpodicha wěri. Santa-kongres zarjaduja wot lěta 1957. Wobdźělnicy su mjez druhim z Wulkeje Britaniskeje, Kanady, Němskeje a Hongkonga.

Zwada z něhdyšim pjasćowarjom je 52- lětneho wjacore zuby płaćiła. Muž bě so w čornolěsnym Unterkirnachu na tym postorčił, zo cuzy pos po jeho zahrodźe běha. Wopity wobsedźer zahrody psa wućěri a storči při tym na 40lětneho pjasćowarja. Tón jeho tak dyri, zo dyrbješe do chorownje. Tež něhdyši bojowy wojowar poćerpje zranjenja w mjezwoču. Policija přepytuje nětko přećiwo woběmaj.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND