Kamjenc (CRM/SN). „Jara so wjeselimy, zo je so wón cyle spěšnje za wustajeńcu w našim měsće rozsudźił“, praji Kamjenski wyši měšćanosta Roland Dantz (njestronjan) při witanju mnohich Kamjenčanow wčera w sakralnym muzeju swj. Hany. Multitalent Armin Mueller-Stahl ze swojimi wobrazami wosebje staršu generaciju překwapja. Mnozy znaja mjeztym 89lětneho wuměłca jako wosobinu, kiž bu w NDR pjeć króć za sobu wot přihladowarstwa jako najlubši dźiwadźelnik wuzwolena. Wobšěrna je předewšěm jeho filmografija, přetož po přesydlenju do zapadneje Němskeje 1979 njeskónči so jeho karjera. W lěće 1992 přesydli so wuměłc do Los Angelesa. Pjeć lět pozdźišo spožčichu jemu Oscar za najlěpšeho předstajerja pódlanskeje róle. Pućowar mjez kontinentomaj wobsedźi němski a ameriski pas.
We wuswobodźenym wojewódskim měsće Lublin bu 22. julija 1944 Manifest Ludoweje Pólskeje wot dźeń do toho załoženeho Pólskeho komiteja narodneho wuswobodźenja wozjewjeny. W nim běchu jako zaměry wuhnaće němskich fašistow z kraja, wutworjenje ludodemokratiskeho stata, přewzaće mocy w nim, wuswojenje wulkozemjanstwa a monopolow mjenowane. Komitejej přisłušachu Pólska dźěłaćerska strona (PPR), Dźěłaćerska strona pólskich socialistow (PPS), lěwicarske křidło Ludoweje (burskeje) strony Pólskeje, Demokratiska strona a Zwjazk pólskich patriotow w Sowjetskim zwjazku (ZSSR), kotryž bě so sobu wo nastajenje 1. armeje Pólskeho wójska postarał. Edward Osóbka-Morawski bě předsyda komiteja a Bolesław Bierut prezident. 22. julij bě potom w Ludowej Pólskej jako Dźeń wozrodźenja statny swjatk.
Drježdźany (SN/CoR). Sakski minister za hospodarstwo Martin Dulig (SPD) je wjelelětneho direktora Krabatoweho festiwala Petera Siebecku za zasłužbowy rjad Sakskeje namjetował. „Wosebje za jeho ideju, angažement a wysoke wosobinske prócowanje za wot lěta 2012 kóžde lěto w Čornym Chołmcu so wotmějacy Krabatowy festiwal jeho za najwyše wuznamjenjenje Sakskeje namjetuju. Wón je ludźi tež zwonka Sakskeje a Braniborskeje ze serbskorěčnej Łužicu zeznajomił. Festiwal njeje jenož komercielne lětnje dźiwadło, „ale zaměr tež bě a je, serbske nałožki wokoło Wojerec, swětoznatu Krabatowu powěsć wo serbskim kuzłarju a Łužicu turistam předstajić“, rjekny Dulig. Mjeztym tež ludźo z Kanady přijědu, zo bychu sej jónkrótny festiwal wobhladali. Dohromady 12 000 hosći su lětsa na festiwalu witali.
71lětnemu kulturnemu wědomostnikej a wuměłcej z Drježdźan Peterej Siebeckej je so zdobom poradźiło, koncept „wjes hraje dźiwadło“ zwoprawdźić. Mnozy wobydlerjo z Čorneho Chołmca so čestnohamtsce na Krabatowym festiwalu angažuja.
Njedawno wotmě so druhi raz mjezynarodne zetkanje Syće młodych akademikarjow-sorabistow w Budyskim Serbskim instituće. Pjatnaće referentow je tam wo swojich slědźenjach rozprawjało. Někotrych z nich w małym serialu předstajimy.
Budyšin (SN/CoR). Powšitkownje z hybridnosću w słowjanskej literaturje je so serbska slawistka dr. Diana Hickec hižo zaběrała (SN rozprawjachu). Kak to w serbskej literaturje wupada, to sej wědomostnica tuchwilu dokładnišo we wobłuku projekta „Mjeńšiny powědaja – koncepty insularity a hybridity z wjacorěčneje a přirunowanskeje perspektiwy“ wobhladuje. Wuměnjenja za to su tuchwilu optimalne, wšako je hłownje na Gießenskej a Drježdźanskej uniwersiće skutkowaca młoda žona wot 8. julija do 2. awgusta z hóstnej wědomostnicu Serbskeho instituta w Budyšinje. Tamniša biblioteka jej kompletnu wjelorakosć serbskeje literatury na městnje k čitanju k dispoziciji staja.
Chrósćicy/Budyšin (SN/pdź). „Hišće jónu dźěćo być“ – to njeje jenož són mnohich dorosćenych, ale tež titul noweho spěwa Józefa Donata. 21lětny Chróšćan, kotryž studuje tuchwilu wučerstwo w Lipsku, njeje w swěće serbskeje hudźby cyle njeznaty. Za jeho młodźinski kěrluš „Hladaj a wěr!“ spožčichu jemu před lětomaj druhe myto serbskeho songwriting wubědźowanja dekanatneje młodźiny. Loni doby z kěrlušom samo komponowanske wubědźowanje Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa.
„To běše zdobom start mojeje tworićelskeje karjery“, Donat rozprawja. „Wot dźěćatstwa sem drje hižo hudźbu činju, spěwam rady a wobknježu wjacore instrumenty, tola z komponowanjom a pisanjom swójskich spěwow započach so hakle zašłe lěta zaběrać.“ A to chětro wuspěšnje. Po jeho wuspěchu na runinje Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa přizjewi so Budyske MDR-studijo pola młodeho hudźbneho talenta. Woni woprašachu so, hač je zajimowany na profesionelnym nahrawanju swojeho spěwa. Józef Donat běše nablaku zahorjeny. Wón wuži zdobom składnosć a předstaji rozhłosownikam někotre dalše z jeho kompozicijow.