Z woblubowanej pěsnju „Slěpe, to jo rjana wjeska“ bě třinaće bywšich kantorkow ze wsow nad Strugu 17. nowembra 1990 w Serbskim domje swój lóštny program na Budyskej župnej kermuši zahajiło. Wone wokřewichu z tójšto dalšimi originalnymi spěwami swojeje Slepjanskeje domizny w tamnišej serbskej narěči wjace hač 50 kermušnych hosći. Hižo 1988 běchu spěwarki pod nawodom Rownjanskeje wučerki Lenki Nowakoweje na wokrjesnym festiwalu serbskeje kultury w Slepom a 1989 na wulkim festiwalu w Budyšinje swoje spěwy zanjesli a k tomu přazu předstajili. Budyska župna kermuša 1990 pak sta so z ródnej hodźinu noweho spěwneho ćělesa, kotrež je sej pod mjenom Slepjanske kantorki w běhu 25 lět wulke připóznaće we Łužicy, po cyłej Němskej a we wukraju zdobyło.
Drježdźany (JKr/SN). Adwentny čas je čas njeličomnych koncertow, we Łužicy runje tak kaž w Drježdźanach. W sakskej stolicy koncertowaše minjenu njedźelu chór Budyšin zhromadnje z chórom Friedrich Wolf. Drježdźanski spěwny cyłk, kotryž swjeći lětsa 60. róčnicu swojeho wobstaća, bě sej chór Budyšin na zhromadny dohodowny koncert přeprosył. Chóraj zwjazuja wjelelětne přećelske styki, sahace do časa wuměłskeju nawodow Jana Bulanka w Budyšinje a Rolfa Mickana w Drježdźanach. Wonaj běštaj nawod swój čas do rukow Michała Jancy a Erica Weishaupta přepodałoj.
Budyšin (CRM/SN). Dlěši čas dyrbjachu lubowarjo pišćeloweje hudźby koncerty w Budyskim simultanym Božim domje, w tachantskej cyrkwi, parować, dokelž bu gotiski twar wotnutřka saněrowany. Sobotu do třećeje adwentneje njedźele poskićištaj cyrkwinskaj hudźbnaj direktoraj Friedemann Böhme na Leopolda Kohlowych 150 lět starych pišćelach w katolskim dźělu a Michael Vetter na nowšim a zdobom wjetšim instrumenće z dźěłarnje Herrmanna Eule w ewangelskim dźělu pišćelowu hudźbu w swětle swěčkow.
Prěni raz je Michael Vetter, kiž běše w septembrje 2014 naslědnistwo Matthiasa Pfunda nastupił, ze swojim w katolskej wosadźe hižo wjace hač 25 lět skutkowacym kolegu zhromadny koncert wotměł. Tale mjeztym jara woblubowana tradicija ma lědma runjeća, a jeje pokročowanje ma so tuž wysoko hódnoćić.
Studenća Sorabije swjeća jutře w Lipsku 300. róčnicu załoženja swojeho towarstwa, jednoho z najstaršich Němskeje. Dźensa pak eksistujetej dwě zjednoćenstwje, kotrejž so na samsnu tradiciju powołujetej. Dalokož wěm, so Lipšćanska Sorabija a Münsterske krajanstwo Sorabia-Westfalen do wulkeje měry ignorujetej. Něhdyše prědarske towarstwo pak je tak mjenowane wopomnjenske městno za wobě skupinje – za jednu serbskich korjenjow dla, za tamnu tradicije bijaceje korporacije dla, na kotruž bě so towarstwo kónc 19. lětstotka přeměniło.
Pjatk, 11. nowembra 2016, je w Lipsku zemrěł Beno Šram, wurjadny hrajer a wustojny režiser serbskeho a němskeho dźiwadła w druhej połojcy 20. lětstotka.
Pod hesłom „Serbske wopomnjenske městna moderny“ wotmě so dźensa cyłodnjowska dźěłarnička Serbskeho instituta w Budyskim wosadnym domje swj. Pětra, na kotrejž je so wjace hač
třiceći ludźi wobdźěliło.