Austin (dpa/SN). Hišće před něšto časom tak wupadaše, zo njemóže Teslu ničo zadźeržeć. Nětko steji twarc elektroawtow z USA mócnje pod ćišćom. Ličba předawanych awtow je prěni kwartal prěni króć w minjenych lětach woteběrała, štož wuskutkuje so na wobrot a wunošk. Konkurenca z Chiny so rozpřestrěwa. Kak reaguje šef firmy Elon Musk? Při prezentaciji najnowšich ličbow dźensa wječor w texaskim Austinje wočakuja jasnosć tež za zawod Tesle w Grünheidźe pola Berlina.
Minjene tydźenje běchu za awtotwarca turbulentne. Po spadowanju ličby předawanych awtow je Musk připowědźił, zo chcył kóžde dźesate dźěłowe městno po wšěm swěće šmórnyć. Tak drje wotpadnje wjace hač 14 000 městnow. Kónc tydźenja běchu płaćizny za awta Tesly znižili. Njepřijomny je firmje tež protest aktiwistow přećiwo planowanemu rozšěrjenju jeničkeho zawoda Tesle w Němskej a z tym zwisowace rozprawnistwo.
Berlin (dpa/SN). Ukrainscy Romojo, kotřiž su po februaru 2022 před ruskej nadpadniskej wójnu do Němskeje ćeknyli, dožiwja direktny, strukturelny a institucionalny anticyganizm. Tole wuchadźa z monitoroweje rozprawy, kotruž je centrum za přizjewjenje a informaciju wo anticyganizmje (MIA) kónc minjeneho tydźenja w Berlinje wozjewił. „Wšědna diskriminacija pokazuje so mjez druhim při pytanju ludźi za kmanymi bydlenjemi, kubłanjom, socialnym zastaranjom a dalšimi pomocnymi posłužbami“, zdźěli jednaćel centruma dr. Guillermo Ruiz Torres.
Do wuhenja padnył je šup minjeny kónc tydźenja w Berlinje – a bu w druhim pospyće wot wohnjoweje wobory wuchowany. Wobornicy běchu spočatnje z rěblom podarmo spytali, šupa wućahnyć. Skótna lěkarka móžeše pomhać: Wona zwěrjo pohłuši. Na to móžachu małeho šupa wuchować. „Wšitcy běchu zbožowni“, wohnjowa wobora piše.
Njelubozne zetkanje z dingami w Awstralskej měł je spěwar Johannes Oerding (42). Hnydom pjeć dźiwich psow jeho wobkružichu, měrjo so na całty spěwarja. „To je ći naraz cyle hinak“, hudźbnik nowinarjam rjekny. Oerding njeměješe ničo při sebi, zo móhł so zakitować. Na zbožo njeje so ničo stało. Na potrjechenych městnach, na přikład na kupje Fraser Island, zamołwići doraznje před zwěrjatami warnuja. Te njeměrja so jenož na jědź turistow, ale wohrožuja tež dźěći.
Jerusalem (B/SN). Za židow, křesćanow a muslimow je Jerusalem swjate město. Židam je wone město Dawida a templa, křesćanam město smjerće a zrowastanjenja Jězusa a muslimam swjate, dokelž je Mohammed tam swoje nócne pućowanje přewjedł. Město je zdobom neuralgiski dypk nabožinskeho a politiskeho žiwjenja. Před 75 lětami bě sej bamž Pius XII. w encyklice „Redemptoris nostri“ mjezynarodnosć Jerusalema žadał.
Wozjewjenje k dostojnosći
Vatikan (B/SN). „Dignitas infinita“ (njeskónčna dostojnosć) rěka najnowše 25stronske wozjewjenje z Vatikana. Tónle spis sej žada, zapřijeć wšěch ludźi do towaršnostneho a cyrkwinskeho žiwjenja, tež trans- a homoseksualne wosoby.
Reformy trěbne
Salzburg (B/SN). Kurijowy kardinal na wotpočinku Walter Kasper ja so za reformy kolegija kardinalow wuprajił. We wobłuku planowanych synodalnych změnow w cyrkwi měli kardinalojo swój nadawk znowa definować a so na spočatki kolegija złožować. To rěka, zo měli zhromadnosć w słowje a w sakramentach z bamžom w Romje do srjedźišća stajić, kaž to 2. Vatikanski koncil předpisuje.