Nimale po zwučenym wašnju tež lětsa zaso stary nałožk hajili
Miłoćicy/Chrósćicy (SN/MiR). W dźěćacych dnjowych přebywanišćach a zakładnych šulach je lětsa na ptačim kwasu něštožkuli hinak běžało, hač smy to zwučeni. Nažel njejsu na wjacorych blakach žane ptačokwasne ćahi a programy za publikum byli. Dźěćace dnjowe zarjadnišća w nošerstwje Křesćansko-socialneho kubłanskeho skutka njejsu sej ptačokwasnu naladu korona-wobmjezowanjow dla skazyć dali. „W našich kubłanišćach su tež lětsa nałožk ptačeho kwasa pěstowali, runja lońšemu pak nic z wulkej kwasnej hosćinu“, informuje Maik Brězan ze CSB. „Najebać to běchu dźěći w našich serbskich pěstowarnjach serbsku katolsku narodnu drastu woblečene. A wone su kołowokoło woblubowaneho nałožka nazwučowane spěwy a hrónčka přednjesli. Tam, hdźež bě rjane wjedro, je ptačokwasna hosćina po wsy ćahnyła.“