Pišćele a saksofon z reju w fokusu stali

Dienstag, 24. Oktober 2017 geschrieben von:

Budyšin (CRM/SN). Druha městnosć koncertneho rjadu „musica nova sorabica“ běše minjenu sobotu Budyska Michałska cyrkej. W fokusu steješe moderna klasiska hudźba Serbow za pišćele, saksofon a klarinetu. Mjez jědnaće programowymi dypkami běchu tři po charakteru jara rozdźělne, a to „Žadanje mam po tebi“ Jana Cyža z Budyšina na kěrluš Juliana Eduarda Wjelana z lěta 1869, „La promesa“ Ulricha Pogody z Choćebuza na citat z 1. lista swj. Jana a „do_z“ Sebastiana Elikowskeho-Winklera z Berlina, kiž wuwza swoje ideje z wopisanja kwasneje hudźby přez Jana Arnošta Smolerja. Zo pak bychu někotre twórby wšěm připosłucharjam wobsahowje dosć zrozumliwe byli, poda pišćelowa šulerka Gloria Žurec z Róžanta krótki zawod.

Cyle w znamjenju Olsenoweje cwólby steješe minjeny kónc tydźenja jewišćowy bal Budyskeho Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła. Dźiwadłowe­ a rejwanske sceny njeběchu jenož dopomnjenka na lětuše dźiwadłowe lěćo, ale tež wuhlad na klětuše, hdyž Egona a jeho přećelow znowa wuhladamy. Program wudospołnili su hudźbnicy a rejwarjo SLA. Foto: SN/Maćij Bulank

Wjac pjenjezza hudźbne šule

Montag, 23. Oktober 2017 geschrieben von:

Wojerecy (SN/CoR). Po lětach lutowanja chce kulturny konwent Hornja Łužica-Delnja Šleska klětu zaso wjac pjenjez wudać. Tak ma minjeny štwórtk wobzamknjeny etat za lěto 2018 z dohromady nimale­ 18 milionami eurow něhdźe 385 000 eurow wjace hač lětuši. „Ramik je přeco hišće wuski, chcemy pak přichodnje z financneje rezerwy krok po kroku spěchowanje zwyšić“, rozłoži kulturny sekretar Joachim Mühle. Wosebje łužiske hudźbne šule chcedźa bóle podpěrać. Wone dóstanu klětu 200 000 eurow wjace. Tež Wojerowski Kompjuterowy muzej Zuse­ (ZCOM) profituje z noweje financneje politiki kulturneho konwenta. Instituciju spěchuja wot klětušeho z 65 000 eurami. Čłonojo konwenta běchu sej we wobłuku tam so wotměwaceho posedźenja wustajenišćo ZCOM wobhladali, „a woni běchu zahorjeni, što su tule wot załoženja w lěće 1995 natwarili“, měni Joachim Mühle.­ Z dalšimi přidatnymi srědkami chce konwent projekty spěchować.

Rozsud wo intendancy njewozjewja

Freitag, 20. Oktober 2017 geschrieben von:

Štó budźe nowy intendant abo intendantka Serbskeho ludoweho ansambla? Tomule prašenju wěnowachu so wčera čłonojo załožboweje rady na wurjadnym posedźenju w Choćebuskim Serbskim domje.

Choćebuz (SN/CoR). „Załožbowa rada je so na swojim dźensnišim wurjadnym posedźenju w Choćebuzu za kandidata k wobsadźenju městna intendancy Serbskeho ludoweho ansambla rozsudźiła“, tak rěka prěnja sada wčera wječor došłeje medijoweje zdźělenki Załožby za serbski lud. Štó pak wosoba je, to z informacije njewuchadźa, dokelž je so gremiji rozsudźił, zjawnosć hakle informować, hdyž je proces wobsadźenja woprawdźe zakónčeny a přez zrěčenje wopodstatnjeny. „Rozsud je hakle prěni krok jednanja“, rožłoži direktor serbskeje załožby Jan Budar. Wón dósta wčera nadawk, po móžnosći hač do nazymskeho posedźenja załožboweje rady 30. nowembra w Budyšinje jednanja k wotzamknjenju wotpowědneho zrěčenja zakónčić. Hakle po tym ma so mjeno noweho abo noweje nawody respektiwnje nawodnicy wozjewić.

Gerat Kašpor

Freitag, 20. Oktober 2017 geschrieben von:
Jutře je tomu 50 lět, zo skónči so na tragiske wašnje žiwjenje prěnjeho serbskeho rozhłosownika a lawreata Statneho myta Ćišinskeho Gerata Kašpora. 24. junija 1930 narodźi so wón dźěłaćerskej swójbje w Brězynce pola Delnjeje Kiny, kotraž měješe dobre styki k prěnjemu předsydźe Domowiny Arnoštej Barće. Tři lěta wopyta Gerat Kašpor Serbski gymnaziji w Čěskej Lipje a Varnsdorfje a bě tam soburedaktor časopisa „Naš puć“. Po nawróće do Łužicy angažowaše so wón w nawodnistwje Serbskeje młodźiny, pozdźišo w Swobodnej němskej młodźinje. Něšto lět bě přistajeny w Serbskim zarjedźe a tam zamołwity za nowinarstwo a film kaž tež sobu za ča­sopis „Chorhoj měra“. Gerat Kašpor při­hotowaše serbske rozhłosowe wusyłanja w Zhorjelcu, bě tam kaž tež pozdźišo w Choćebuzu načolnik serbskeje rozhłosoweje redakcije. Po skónčenju studija jako diplomowy towaršnowědnik bu wón wot lěta 1963 direktor Choćebuskeho sćelaka Radija DDR. Gerat Kašpor bě wjelelětny čłon Zwjazkoweho předsydstwa a sekretariata Domowiny. Wón bu na Budyskim Hrodźišku pochowany. Manfred Laduš

Mjezy přesahowace skutkowanje

Donnerstag, 19. Oktober 2017 geschrieben von:

Praha/Drježdźany (Łu/SN). W rumnosćach zastupnistwa Swobodneho stata Sakskeje w Praskim Serbskim seminarje su wutoru přehladku molerja Tomášeka Ticheho zakónčili a zdobom zahajichu tam nowu dobu kulturnych stykow a wzaj­omneho dźěła mjez sakskim běrowom a čěskimi přećelemi Serbow.

Z finisažu zakónčichu wustajeńcu mólbow Tomášeka Ticheho. „Młody čěski wuměłc zastupuje figuralne molerstwo a je ze swojim tworjenjom tež chětro wuspěšny, kaž to přehladka jeho mólbow nazornje pokazuje“, rjekny nawoda Sakskeho kontaktneho běrowa w Praze dr. David Michel. Nimo wustajeńcow w Čěskej a Němskej bě Tichy tež hižo w Londonje a Florencu swoje wuměłske wudźěłki předstajał.

Hódnotne a njeparujomne za předstajenje dialektow

Donnerstag, 19. Oktober 2017 geschrieben von:

Bratislava/Budyšin (SN). Zastupjerjo 13 narodnych wědomostnych akademijow su so njedawno w Małych Karpatach blisko Bratislavy wo wudaću dalšich zwjazkow Słowjanskeho rěčneho atlasa dorozumili. Budyski Serbski institut zastupowaštaj dr. Sonja Wölkowa a Tomaš Mencl.

Mjezynarodna komisija rozjimowaše nimo wědomostnych tež wšelakore techniske prašenja nastupace kompjuterowe wobdźěłanje rěčneho materiala. Wjacori wobdźělnicy předstajichu swoje najnowše publikacije z wobłuka slawistiskeho dialektneho slědźenja. Na projekće atlasa wobdźěleni wědomostnicy zaběraja so tuchwilu z tym, zjednotnić, rjadować a kartografować wotmołwy na 3 500 prašenjow naprašnika, kotrež su slědźerjo na něhdźe 830 wuzwolenych městnach zezběrali. „To je wulki organizatoriski wukon, na kotrymž je 13 narodnych wědomostnych akademijow wobdźělene, mjez nimi tež Serbski institut“, informuje dr. Wölkowa.

Skulptury puć wobohaćeja

Donnerstag, 19. Oktober 2017 geschrieben von:
Puć k Radušanskemu přistawej je mjeztym z někotrymi drjewjanymi skulpturami wuhotowany, kotrež jón tak wobohaćeja. Nimo wódneho muža, mórskeho worjoła a ławkami wupadacymi kaž šćuki móža ludźo tam tež hadźaceho krala wuhladać. Skulptury zhotowił je pólski wuměłc Lech Beben. Financowanje přewzał je mějićel Radušanskeho hosćenca „K Słowjanej“ Matthias Mutschke. Foto: Peter Becker

Prapremjera noweje twórby

Mittwoch, 18. Oktober 2017 geschrieben von:

Rozmołwa do koncerta w Budyskej Michałskej cyrkwi

21. oktobra zaklinči w Budyskej Michałskej cyrkwi na koncerće z twórbami serbskich komponistow prěni króć tež nowy hudźbny kruch Choćebuskeho komponista Ulricha Pogody. Alfons Wićaz je so z nim rozmołwjał.

Knjez Pogoda, předstajće prošu skrótka Wašu nowu twórbu!

Z Francom po swěće nětko serbsce

Mittwoch, 18. Oktober 2017 geschrieben von:
Swoju premjeru dožiwi dźensa we wobłuku čitanskeje turneje Ludoweho nakładnistwa Domowiny kniha „Z Francom po swěće“. Rozhłosowniča Monika Gerdesowa (srjedźa), kotraž je serbskorěčnu knihu z bywšim wandrowskim Francom Čornakom z Chrósćic spisała, předstaji dźensa rano nowostku 5. lětnikej Worklečanskeje wyšeje šule „Michał­ Hórnik“. Dalši króć čitaja z knihi na lětušej 23. literarnej kermušce njedźelu, 5. nowembra, na Krawčikec žurli w Chrósćicach. Foto: Feliks Haza

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND