Düsseldorf (dpa/SN). Wójny w Ukrainje dla liči brónidłowy koncern Rheinmetall lětsa z jasnje přiběracym wobchodnistwom. W prěnim kwartalu lěta pak njeje wobrot přiběrał. Dobytk zniži so minimalnje a wostanje z wobjimom něhdźe 1,3 miliardy eurow na lońšim niwowje, zawod minjeny pjatk wozjewi. Předewzaće je po swojich słowach profitabelnišo hospodariło. Operatiwny dobytk móžeše wone wo wosom milinow eurow na cyłkownje 92 milionow eurow zwyšić. Hladajo na netto-wuslědk su to tři miliony wjace, potajkim 61 milionow eurow.
Nimo toho dósta Rheinmetall wjace nadawkow. Pola sparty artilerije a municije je pjeć króć telko skazankow dóšło hač hewak. Předewšěm wobšěrny nadawk z Madźarskeje so tu wotbłyšćuje. Za cyłkowne lěto wočakuje předsyda nawodnistwa Rheinmetall Armin Papperger zwyšenje wobrota wo 15 do 20 procentow. Zakład wobličenjow pak je, zo Němska připowědźene inwesticije něhdźe 100 miliardow eurow zwoprawdźi.
Paducha w swojim bydlenju lepiła je 51lětna žona w Regensburgu. Muž bě sej tam derje zarjadował. Bjezdomny bě so namócnje do bydlenja zadobył, policija zdźěli. Na to posłužowaše so wón na žiwidłach a wosta přez nóc tam. Jako so wobydlerka přichodny dźeń rano nawróći, wona 35lětneho wuhlada. Paduch so njespjećowaše, jako jeho policija zaja. Muž přińdźe do přepytowanskeje jatby.
Klawsurne podłožki ze šulskeho trezora „wuswobodźiła“ je wohnjowa wobora w sewjerorynsko-westfalskim Bocholće. Wjednistwo gymnazija Euroregio bě wobornikow wo njewšědnu pomoc prosyło, dokelž bě zamk trezora defektny, tak zo njehodźachu so durje safa wjace wotewrěć, w kotrymž klawsurne dokumenty ležachu. Wobornicy trezor wotewrěchu. Šulerjo móžachu klawsuru z hodźinskim zapozdźenjom tola hišće pisać.
Budyšin (SN/at). „Na dobre susodstwo“, z tymi słowami staj předsyda Domowiny Dawid Statnik a jednaćelka Judith Šołćina zapósłanči zwjazkoweho sejma a kopředsydce SPD Sakskeje Kathrin Michel wčera k wotewrjenju wobydlerskeho běrowa na Hošic hasy w Budyšinje gratulowałoj. Nimo socialdemokratow, mjez nimi bywši wjelelětny zapósłanc Thomas Jurk, běchu zastupjerjo dźěłarnistwow, Lěwicy a Zelenych přišli a swoje zbožopřeća wuprajili.
Kathrin Michel mjenowaše nowy wobydlerski běrow „zetkanišćo“, wšako chce wona jako mostytwarča mjez runinami Zwjazk, kraj a ludźimi na městnje posrědkować a tak k tomu dopomhać, „bruny ramik“ přewinyć, pod kotrymž region ćerpi. Za to ma angažowane mustwo po boku, kotrež je předstajiła. „Wy sće moja zepěra, bjez was njebych ničo była“, wažeše sej zapósłanča jich dotalne dźěło. Běrow nawjeduje Rüdiger Trenkler.
Mariupol (dpa/SN). Po informacijach z Ukrainy móžachu dotal něhdźe 500 ciwilistow z wocloweje twornje Azowstal w Mariupolu ewakuěrować. Přichodne dny chcedźa dale koridory za ćěkanje organizować, zdźěli dźensa nawoda zarjada ukrainskeho prezidenta Andrij Jermak a dźakowaše so Zjednoćenym narodam UN za pomoc. Po słowach generalneho sekretara UN Antónia Gutteressa je w tworni nimo ukrainskich wojakow přeco hišće 200 ciwilistow.
Incidenca w Sakskej woteběra
Drježdźany (dpa/SN). Sydomdnjowska incidenca je w Sakskej minjene dny dale woteběrała. Roberta Kochowy institut (RKI) přizjewi dźensa rano 365,6 nowych infekcijow na 100 000 wobydlerjow po cyłej Sakskej, wčera běše tomu 382,9. Hladajo na hódnoćenje datow pak měli wobkedźbować, zo wšitke zwjazkowe kraje wšědnje nowe informacije njeposrědkuja a tohodla je přirunanje dnjowych hódnotow dźeń a ćešo. RKI mjeztym z toho wuchadźa, zo wjele padow hižo njepřizjewja.
Planuja telewizijnu narěč
Drježdźany (dpa/SN). Města a gmejny w Sakskej kaž tež rjemjeslniske organizacije Swobodneho stata chcedźa wo dorost wabić. Wotpowědne wozjewjenje su nawodnistwa gremijow sakskeho zwjazka městow a gmejnow (SSG) kaž tež sakskeho zwjazka rjemjeslnikow w Kamjenicy wobzamknyli. „Jeli chcemy młodych ludźi jako fachowcow zdobyć, trjebamy zajimawe a lochce přistupne poskitki – w městach kaž tež we wjesnych kónčinach“, zwurazni wčera prezident SSG Bert Wendsche. Poradźowarjo w praksy a powołanske praktika měli młodym čłowjekam pokazać, zo rjemjeslnistwo a komunalne zarjadnistwo napjaty přichod skićitej.
Skawtow w Šwicarskej chcedźa nětko na wosebite wašnje počesćić. Šwicarska póšta chce listowu znamku wudać, kotraž budźe na spěwy a přećelstwa dopominać a budźe za lěhwowym wohenjom wonjeć, póšta wčera zdźěli. Znamka ma wosebitu hornju worštu, rybuja-li ludźo z porstom po njej, so wóń wupřestrěwa. Marka ma 1,06 eurow płaćić a w comicowym stilu wuhotowane być.
Dokelž njebě prěni oficěr swoje pilotowe wukubłanje hišće zakónčił, dyrbješe so pasažěrske lětadło, kotrež bě po puću wot Londona do New Yorka, nad Irskej zaso zawróćić. Lětarske předewzaće Virgin Atlantic rěčeše wčera wo wopačnym słužbnym planje. Airbus bě póndźelu hižo štyrceći mjeńšin po puću, jako sej zamołwići w cockpiće wuwědomichu, zo njeje prěni oficěr hišće swój posledni treningowy lět wotměł.