Awtor dźensa
Jurij Bjeńš
„To móže zaso raz prawje napjata sezona być!“, słyšu nětko časćišo w Ralbičanskim Stadionje přećelstwa. Měnjena je w prěnim rjedźe 1. zwjazkowa koparska liga. RB Lipsk, Bayern Mnichow abo tola BVB? Tež ja móžu sej předstajić, zo Bayerojo lětsa přewulku wostudu njezměja.
Awtor dźensa
Křesćan Korjeńk
Musical ,,Quo vadis-dokal dźeš?“ drje su słowa, kotrež słušachu poslednje dny do wokabulara mnohich wobydlerjow kónčiny podłu Klóšterskeje wody. Wo wuspěchu tutoho projekta bu wšak hižo mnoho pisane – chwalo a připóznawajo. Wulka ličba wopytowarjow drje je argument sam za sebje. Někotryžkuli kasěrar sportoweho towarstwa by so nad telko přihladowarjemi zwjeselił. A k tomu hišće fairny, wustojny publikum. Sony su sony!
Njech je mi dowolene, zo so w swojim dźensnišim komentarje spočatnje zasłužbnemu serbskemu sportowcej-běharjej wěnuju, kiž je před měsacomaj 85. narodniny swjećił. Dobry znaty mi njedawno praji: „Tón Jurij, tón běha a běha a běha. Myslu sej, bjez běhanja njemóže žiwy być.“ Haj, hdyž je čłowjek z 85 lětami hišće strowy a čiły, móže so zbožowny čuć. A hdyž so w tej starobje hišće na wubědźowanjach w běhanju wobdźěla, da je to něšto njewšědne.
We Wutołčicach, w Baćońskej wosadźe rodźeny Jurij Nuk je tajki fenomen. Kóžde lěto wobdźěla so wón na mnohich běhach po cyłej Łužicy, ale tež zwonka njeje a wobsadźa w swojej starobnej klasy zwjetša jedne z načolnych městnow.
Awtor dźensa
Michał Nuk
Zašłe kóncy tydźenja stejachu zaso w znamjenju wutrajnostneho třiboja we Łužicy. Knappenman we Łazu je tež lětsa znowa syłu sportowcow přiwabił. Triatlon při Třižonjanskim jězoru je tak woblubowany, dokelž namaka kóždy zajimc, wšojedne hač dołholětny rutinjej abo započatkar, kmany poskitk. Předewšěm kolesowanska čara po dobrym asfalće je płona a spěšna, nichtó so dołhich horow bojeć njetrjeba. Kontrast k tomu mamy 80 km južnišo. Krótko do Knappenmana wotměwa so wokoło Olbersdorfa O-See-Challenge, kotraž słuša do swětoweje wubědźowanskeje serije XTERRA. Tu je hinaši material trěbny – po płuwanju dźe na mountainbiku přez kamjenje a korjenje Žitawskich horin, prjedy hač so naročny crossowy běh přizamknje. To wosebje na kolesu woznamjenja, zo trjebaš nimo wutrajnosće tež dobre techniske a koordinaciske zamóžnosće, njechaš-li přewjele mocow a časa zhubić.
Awtor dźensa
André Strelow
Na sportnišćach mustwa zaso za bulom honja, a kaž kóžde lěto je so zaso raz něšto na koparskich prawidłach změniło. To wězo tež za nas sudnikow płaći. Wšako dyrbimy nowosće konsekwentnje nałožować a je trenarjam, hrajerjam a zamołwitym rozjasnić. Někotre nowe prawidła su za mnje zmysłapołne. Dalše zdźěla z prašakom zwjazuju. Chcu tu někotre tróšku bliže předstajić.
1. Na spočatku hry je při wólbje stronow a zakopa nětko móžno sebi wuzwolić, hač chce mustwo zakop abo wotlěwa doprawa abo wotprawa dolěwa hrać.
2. Při wuměnje ma wotchadźacy hrajer nětko najkrótši puć z kopanišća wužiwać. Z tutej kročelu ma so zdobom brojenju časa zadźěwać. Dobry to rozsud, hladajo na kónčnu fazu hry.
3. Dalše nowe prawidło je, zo njesmědźa so přećiwniscy koparjo do škitneje murje stupić, jeli tajka z wjac hač třoch hrajerjow wobsteji. Tołkanja a storkanja su tak jenož hišće sportowe stawizny.
Awtor dźensa
Tadej Cyž
Bul so zaso kula, a to we wšěch hrajnych klasach. Wosebje w prěnjej zwjazkowej lize wuhladamy wjele nowych trenarjow. Tak chce najmłódši nazwučowar Julian Nagelsmann w Lipsku pozitiwne wuwiće zašłych lět dale wjesć. Budźe zajimawe, hač móže ze swojim nowym cyłkom wulkich faworitow hnydom mjerzać. Lipšćenjo dźě chcedźa přiwisnikam tež raz jedyn titul prezentować móc. Toho abo tamneho dorostoweho hrajerja chce Nagelsmann tohorunja integrować, štož je so jemu hižo w Hoffenheimje přeco zaso radźiło.
Awtor dźensa
Beno Šołta
To čitach před někotrymi dnjemi w nowinach: „Christina Obergföll dóstanje nětko, jědnaće lět po olympiskich hrach w Pekingu, slěbornu medalju za mjetanje hlebije. Tehdy bě wona bronzu dobyła. Tola nětko je doskónčnje jasne, zo bě Rusowka, dotal druha, doping wužiwała. Tak tehdyšu medalju zhubi. Zasadnje je to w mojimaj wočomaj prawy krok, ale přepozdźe. Dopingowe testy hodźa so w běhu dnjow wuhódnoćić. Jenož běrokratije dla je so wšitko tak dlijiło. Němska mjetarka hlebije Obergföll hižo někotre lěta wjace aktiwnje njesportuje. Slěbro tuž za nju dźensa přewulki woznam nima, kaž praji.
Jako zastupich do němskeje triatlonoweje unije, dyrbjach podpisać, zo njewužiwam doping a zo smědźa mje stajnje po wubědźowanjach kontrolować. To drje hišće njejsu, ale móžu sej derje předstajić, kak móže to sportowca boleć, je-li něchtó druhi pod wliwom dopinga lěpši był. Sy wšitke mocy mobilizował, lěta dołho trenował, zo by spěšny był, ale něchtó je někotre sekundy abo metry lěpši – tola z pomocu chemije a nic pilnosće a česćelakomnosće.
Awtor dźensa
Jan Hrjehor
We wulkich prózdninach njesłyšiš wjele wo protestach šulerjow. Tež woni dyrbja so skónčnje trochu wot napinaceho boja wočerstwić. Nadźijam so, zo činja to tež konsekwentnje na kolesu abo pěši w tukraju abo bliskim wukraju. Ale to dyrbi kóždy sam za sebje rozsudźić, kak a hdźe swój dowol planuje a wobswět mjenje abo bóle poćežuje. Měnju pak, zo by kóždy znajmjeńša trochu zamołwitosće přewzać a so tež jónu z wosobinskim přinoškom k zachowanju wobswěta zaběrać měł. Ja sym so před dźesać lětami k tajkemu krokej předrěł a na třěchu swojeho statoka fotowoltaikowu připrawu instalować dał, kotraž štyri króć wjace elektriskeje energije produkuje, hač sam přetrjebam. To drje k dobremu swědomju přinošuje, ale k wěrnosći tež słuša, zo zawinuju hižo mnoho lět po cyłym swěće we wobłuku pěstowanja swojeho konika jako funkcionar w motorsporće tež cyłu kopicu klimoškódnych maćiznow. Pytnu při swojich aktiwitach pak tež wěstu změnu w tutym sporće nastupajo škit wobswěta. Wo tym sym tež hižo w jednej ze swojich kolumnow rozprawjał.
Awto je za toho abo tamneho cyle prosće wobchadny srědk, z kotrymž přińdźeš poměrnje jednorje wot A do B. Mnohim pak je awto tež wosebity objekt, za kotryž so hori. Hač wosebje wupikany outfit abo wurjadna wukonliwosć motora, hač rafinowana elektronika abo njewšědny komfort wozydła – wšo to a wjace zbudźa mjez přećelemi awtomobila zajim a zahoritosć. A nochcu zaprěć, zo słušam tež hižo wot časa, w kotrymž započach so z awtami zaběrać, k lubowarjam dwu- a štyrikolesatych mašinow a korejtow.
Připad chce, zo směm so w tutej prawidłownej kolumnje runje dźensa jubilejej wěnować, z tutym metjejom wusko zwjazanym. Awtomobilowy sport zhladuje dźensa mjenujcy na 125. róčnicu wobstaća. Za tym chowa so historiski podawk 22. julija 1894 w Francoskej.
Na wonym dnju přewjedźechu prěnje awtomobilowe wujězdźowanje w stawiznach čłowjestwa, a to wot Parisa do Rouena. Pariski žurnalist Pierre Giffard bě, z pomocu nowiny Le Petit Journal, tele premjerne wurisanje awtomobilow do žiwjenja zwołał.