Awtor dźensa André Strelow

Skónčnje, haj skónčnje zaso na našich hraj­ni­šćach za bulom honja. Zwjeselace to za wšitkich aktiwnych ale tež za přihladowarjow. Tak dožiwich wosobinsce zazběh do wokrjesneje wyšeje ligi. Jako sudnik běch we Wachauwje zasadźeny. Domjace mustwo je wšitko derje spřihotowało. Něhdźe 130 při­hladowarjow wobhlada sej jasne dobyće přećiwo Kulowčanam. Na kóncu rěkaše wuslědk 6:1. Snano wo dwoje wrota přewysoko. Na kromje diskutowachu wo zańdźenych měsacach, ale tež wo přichodźe. Wšitcy sebi přeja, zo so amaterska kopańca přez cyły hrajny čas přewjedźe. Njerjany zazběh wotmě so we Wojerecach. W hrě mjez Wojerowskim FC a Póst Germaniju Budyšin bu domjacy kopar wot Budyskich fanow swojeje čorneje barby­ kože dla křiwdźeny. Sudnik situa­ciju prawje posudźowaše a hru dočasnje zakónči. Nětko dyrbi so Zapadołužiski kopar­ski zwjazk z tutym padom roze­sta­jeć. Na kóždy pad dyrbi njeznjesliwy po­dawk kruće chłostany być.

Awtor dźensa Beno Šołta

Znowa je so horstka Serbow­ z Budyšina a wokoliny z kolesom do Južnych Alpow nastajiła, zo by tam kilometry po horje horje a zaso dele smaliła. Mjeztym je to hižo z tradiciju, zo jeno štyri abo pjeć dnjow intensiwnje kolesuja. Wčera su so z Dolomitow nawróćili, hdźež běchu sej přirodu na kole wotkryli.

Dale na serbske wsy. Kóždu póndźelu mjeztym młodźina tradiciju haji, zo so tohorunja na puć poda – a to na městnosć, hdźež je Sat­ku­la-bičtura. W času prózdnin je to stajnje póndźelu wječor tajke něšto kaž mały wjesny swjedźeń na serbskich bičwolejbulnišćach. Sta ludźi přichwataja sporta dla, ale tež na bjesadu. Dźensa, ru­nje­­, hdyž tele linki čitaće, su młodźi a starši po puću do Radworja. Tam při sportnišću su samo ekstra druhe hrajnišćo spřihotowali, dokelž jedne mjeztym wjace za póndźelniše turněry njedosaha. To rjane poprawom je, zo wo ničo njeńdźe. A tola přijědźe telko serbskich młodych sportowcow, kotřiž maja lóšt so hibać.

Awtor dźensa Toni Ryćer

Před runje lětom jewjach so na foće swojeje kolumny prěni raz ze škitnym nahubnikom. Tehdy sej myslach, zo budźe to jónkrótne a w přichodnym přinošku budźe to zaso zwučeny wobrazk­. Běchmy runje w prěnjej žołmje pandemije, a nichtó njeje z tym ličił, zo so korona tak dołho dliji. Nětko so wšelake wobmjezowanja powólnjeja. Tak njetrjebamy na přikład při nakupowanju žadyn škit za hubu a nós. Přičiny tuchwilnych wolóženjow njemóžu sej wuswětlić. Snano dyrbi so ludźom w prózdninskim času něšto skićić, zo bychu po nawróće z tu- a wukrajnych wočerstwjenišćow swój křižik na prawym městnje wolerskeje lisćiny sadźili. Po mojim měnjenju je riziko dalšeje žołmy wotwidźomne, a ludźo su w tym nastupanju přelochkomyslni. Njejsym pak žadyn eksperta na tym polu, čehoždla wěnu­ju so radšo temam, w kotrychž so trochu lěpje wuznawam.

Awtor dźensa Tomaš Faska

Pisamy 19. julij, mjeztym woprawdźe hižo zaso­ 200. dźeń lěta, a to je datum­ z wosebitym wuznamom za najznaćiše a najwoblubowaniše kolesowarske wubědźowanje swěta. Wěnuju so tónraz Tour de France, kotrejež lětu­še wudaće skónči so wčera w Parisu z dobyćom wusahowaceho Słowjenca Ta­de­­ja Pogačara.

Awtor dźensa Pětr Šołta

Tampa Bay Lightning, Stanley-Cup Champion 2021! Nětko, nimale srjedź julija, je rozsud potajkim padnył. Najpo­žadaniša trofeja lodo­hokeja dźe wospjet do słónčneje Floridy. W rozsudnej finalnej bitwje napřećo Kanadźanam z Montreala přesadźi so amtěrowacy champion po pjeć hrach. Ja wšak hokejistam z Tampy titul wjace hač popřeju. Sprěnja maja wulkotne mustwo, kotrež hraje krasny, ale zdobom tež jara efektiwny lodohokej. Zdruha smětaj so z dobyćom dalšej čěskej hrajerjej z gra­wuru w pokalu Lorda Stanleyja zwěčnić: Jan Rutta a Ondřej Palát. Wosebje Palát je ze swo­jim njesprócniwym twjerdym „dźěłom“ před wrotami přećiwnika tójšto k wuspěchej mustwa přinošował. A střeća smědźachu so hrajerjo Tampy lětsa po dobyću mišterstwa w nimale połnej domjacej arenje tak prawje wot swojich fanow swjećić dać. Porno tomu běše lońše dobyće před prózdnymi kulisami (korona!!!) kaž dźěćaca narodninska party bjez limonady a słódkosćow. Za přiwisnikow kanadiskich mustwow woznamjenja přěhrate finale Montreala dalše čakanje na požadany 20 kg ćežki pokal.

Awtor dźensa Měrko Korjeńk

Wuwiće wolejbula na serbskich šulach w Budyskim a Kamjenskim wo­krjesu w 1960tych lětach chcu wam dźensa rozłožić. W archiwje Serbskich Nowin nańdźech prěnju rozprawu wo šulerskim wolejbulu z 15. nowembra 1967 wot Mikławša Krawca. Wón pisa tam wo pokalnych hrach młodźiny Budyskeho wokrjesa. Šulerjo Serbskeje rozšěrjeneje wyšeje šule (SRWŠ) z Małeho Wjelkowa wudobychu sej 5. městno, dobyło je mustwo LIW Budyšin. Měsac pozdźišo rozprawješe Mikławš Krawc wo hrach młodźinskeje wokrjesneje klasy. Šulerjo SRWŠ, kotřiž hrajachu přećiwo zjednoćenstwam z Budyšina, wubědźichu sej kedźbyhódne 4. městno. Techniske wukubłanje zmóžni jim tehdy sportowy wučer Gerat Hrjehor. Šulerjo, kotřiž při wysokim saku hrajachu, běchu mjez druhim Pětr Brězan, Korla-Hinc Friesa, Pětr Korjeńk, Klaus Kubaš a Achim Šuster (wolejbulist Rotacije Budyšin). Srjedź junija 1968 wotmě so w Hórkach wabjenska ludowa hra wolejbul mjez wučerjemi-šulerjemi z Worklec a šulerjemi z Pančic-Kukowa.

Awtorka dźensa Tereza Wićazowa

Štwórtk, 1. julija, pře­wozmje bywši sławny wrotar-kopar Oliver Kahn nawod předsydstwa FC Bayerna Mnichow. Hač do kónca junija nawjeduje je hišće Karl-Heinz Rummenigge. Staju tuž woprawnjene prašenje: Móže něhdyši profijowy wrotar poziciju managera přewzać? Poprawom je zwisk cyle jasny, dokelž wobsteji wulka podobnosć mjez kmanosćemi, kotrež tež w sportowym wjednistwje trjebaš.

Njedawno čitach zajimawy interview z Renéjom Adlerom, w kotrymž rysuje wón paralele mjez wrotarjom a nawodu sportoweho towarstwa. W słowje „manager“ tči hižo jedyn z wjacorych nadawkow wrotarja: Jako wrotar managuješ resp. orga­nizuješ před sobu mustwo – a to po móžnosći z jasnej, druhdy raznej komu­nikaciju. Tež w sportowym předewzaću je to tak: Tam maš sej prašenje stajić: Kak nastaju mustwo, hdyž konkurent nad­běhuje? Abo runje nawopak? Komu dam zamołwitosć, hdyž mam sam dosć wokoło wuši? W natwarje hry maš bul w ruce. Zawjedźeš hru kaž w sportowym přede­wzaću na přikład nowe projekty.

Awtor dźensa Jan Hrjehor

„Bastard Ronaldo!“, steješe sobotu wječor krótko po 1:0 za Portugalsku na šmóratku spřećeleneje Pražanki w Praze. Wona bě sej wjacorych hosći z tu- a wukraja do stolicy Čěskeje na narodniny a tež na hladanje kopańcy přeprosyła. Wotpósłar spočatnje mjenowaneje SMS pak tam na zbožo njebě, tak zo wotběža wječor dosć měrnje.

Spodźiwne, kak so někotři fanojo do hrow­ europskich mišterstwow (EM) stopnjuja a njewěcownje partije ko­mentuja. Jako docpě Ronaldo za Portugalsku nawjedowanje, pokazowaše časnik hakle 15. min. wot dohromady 90. Móžeš so tola najprjedy hišće raz měrnje do křesła sydnyć a wočaknyć, kak so duel dale wuwije. „Štóž 1:0 nawjeduje, přě­hraje“, rěkaše mjenujcy stajnje pola nas dźěći, jako na wjesnych kopanišćach za bulom honjachmy. Runje mjenowane prajidmo je sobotu tež přitrjechiło, wšako přěhra Portugalska po nawjedowanju 1:0 z 2:4.

Awtorka dźensa Halena Jancyna

Wot dźensnišeho płaći nowy wukaz wo škiće před koronawirusom. Wobšěrnje informuje para­graf 19 wo sporće a fitnesowych studijach. Při kotrej incidencnej hódnoće ma so na čo dźiwać a hdy dyrbi hygie­nowy koncept schwaleny być. Při tajkim mnóstwje přehlad wobchować njeje lochko. Nimo wukaza dyrbja zamołwići tež přeco aktualnu ličbu incidency wokrjesa před wočomaj měć. Po njej so wusměrjeja, što je aktualnje dowolene. A je-li sportowe zarjadowanje w druhim wokrjesu, dyrbja wo tam płaćiwych prawidłach wobhonjeni być.

Što tu­časnje we wokrjesu Budyšin płaći?­ Aktualna sydomdnjowska incidenca leži pod 35 a zmóž­nja tuž dalše wo­lóženja. Tak smědźa na přikład koparki a koparjo wonka trenować, a to bjez testo­wanja. Jenič­ce kontaktowe daty maja zawostajić. To samsne płaći za sport z njepołnolětnymi. Za nich stej winowatosć testowanja a napisanja kontakta zběhnjenej. Woni smědźa na čerstwym powětře z maksimalnje 30 wobdźělnikami sportować.

Awtor dźensa Clemens Šmit

Za dwě njedźeli hotuja so Serbja skónčnje zaso na koparske mišterstwa europskich narodnych mjeńšin europeadu. Tak znajmjeńša bě lońši plan. Přišło pak bě hinak a hačrunjež zdadźa so incidency w zwisku z koronu zaso tajke być, zo hodźi so chutnišo wo wjetšich zarja­dowanjach diskutować, dźeržu dalše přesunjenje, mjenujcy na klětu, tež nětko hišće za najmudriši rozsud. Kopańcu pod wěstymi wuměnjenjemi bychu snano tež hižo loni w Korutanskej hrać móhli. Eu­ropeada pak je wjace hač jeno za bulom honić, je mjezynarodne kulturne schadźowanje. A to, štož najbóle k tomu słuša, su fanojo, kotřiž spěwaja, rejuja a swój lud repre­zentuja.

Anzeige