Znajeće to tež? Zašaltujeće telewiziju a hačrunjež njewěsće, što scyła na sćelakach běži, so wjeseliće. Přetož wěsće, zo je tam ta jedna konstanta, na kotruž móžeće so přeco spušćeć, kotraž běži, wšojedne hdy kistu zaswěćiće. Runje tak bě to za mnje před dwěmaj tydźenjomaj – za čas olympiskich hrow. A zhladuju rady na tutón čas. Telewizor abo tablet běštej tak husto zaswěćenej kaž hewak w běhu lěta ženje …
W Njebjelčicach, Radworju, Pančicach-Kukowje, Ralbicach a Chrósćicach je koparjam kónc tydźenja zawěsće mały kamjeń z wutroby padnył, wšako wšitke serbske koparske cyłki swoju prěnju dypkowu hru w nowej sezonje dobychu.
Do hrajneje doby ženje njewěš, hdźe runje stejiš, dokelž testowe hry zdźěla přewjele njewupraja. Zo pak hnydom wšě prěnje mustwa serbskich koparskich zjednoćenstwow wuspěšnje do sezony startuja, tomu najskerje hišće tak husto było njeje. Sebjewědomje za dalše hry je najprjedy raz tu! Koparska sezona so runje hakle zahaji, Olympiske hry w Parisu su nimo! Znowa bě chětro zajimawje, sej tón abo tamnu nakromnu sportowu družinu w telewizoru wobhladać.
„Hišće jónu dźěćo być, bych chcył ja ...“, rěka w spěwje Józefa Donata, kotryž słyšimy hdys a hdys w programje serbskeho rozhłosa. Kotry wotrězk dźěćatstwa wón konkretnje měni, drje wostanje jeho potajnstwo. A kak dźe so wam, lubi čitarjo, hdyž mysliće na wosebite wurjadne wokomiki zašłosće? Wězo měnju tu w prěni rjedźe sportowe, hewak drje dyrbjała kolumna cyle druhe pomjenowanje měć ... Haj, wo čim drje we wěstej starobje jako dźěćo soniš, što su předstawy abo přeća? Pola hólcow-sportowcow drje dominuje přeće, być raz hrajer znateho koparskeho mustwa. W našej kónčinje je cyle wěsće krónowanje, směć hrać pola Dynamo w Drježdźanach. Tutón són je sebi spjelnił wjesnjan Bruno Młynk, kotryž trenuje tuchwilu pola Drježdźanskeho dorosta. A hižo nětko je jasne, zo njeje puć k zwoprawdźenju swójskeho sona hładki a bjeze zadźěwkow. Kruta wola, sebjedisciplina, wutrajnosć a strowe žiwjenske wašnje su jenož někotre stołpy na puću do raja sonow. Prěnje kroki su kročene, njeličomne hišće na njeho čakaja.
Hranicy překročić, a to dźakowano mentalnej sylnosći. Mentalna sylnosć hraje mjez druhim we wutrajnosporće centralnu rólu. Wona pomha atletam najebać ćělnu wučerpanosć, bolosće a druhe chorosće dale činić a so njepodać. Wona zmóžnja sportowcam so na swoje cile wusměrić. Z pomocu mentalneje sylnosće móža wutrajni sportowcy stres zmištrować a swoje strachi kontrolować kaž tež poražki přewinyć. Skónčnje je mentalna sylnosć husto rozsudźacy faktor, kotryž wutrajneho sportowca wudospołnja. Woprawdźity mišter tutoho předmjeta je Němc Jonas Deichmann. Kaž lědma něchtó druhi zamóže rodźeny Šwaba swoje ćělne hranicy přeco dale překročić a ramik předstajomneho stajnje zaso powjetšeć.
Awtor dźensa
Kilian Hrjehor
Koparsku hru w swojim jadru njemóžeš wjac změnić, najebać toho přińdu přeco zaso nowe prawidła k tomu. Přez někotre hodźi so wjac diskutować, přez někotre mjenje. Tak je so při tuchwilnym europskim mišterstwje nowe prawidło přidružiło, na kotrež sym wjele lět čakał. Po nowym prawidle smě jenož hišće kapitan abo postajeny hrajer, jeli kapitan we wrotach steji, ze sudnikom diskutować.
Čehodla sym wjele lět na to čakał, hodźi so lochce rozjasnić. W tójšto druhich sportowych družinach, w prěnim rjedźe w USA, so to hižo lěta dołho tak praktikuje a samo hišće jasnišo přesadźi. Na přikład w „american football“. Wězo so rozsud jednomu mustwu přeco lěpje hodźi hač tamnym, tola w footballu so to cyle jednorje akceptuje a žadyn jenički z hrajerjow abo trenarjow njeleći, kaž błudny runu smuhu k sudnikej a spyta tutoho ze wšěmi srědkami přeswědčić, rozsud změnić. Nadźijam so, zo so nowe prawidło tak spěšnje kaž móžno tež na runinje amaterow přewza.
Awtor dźensa
Pětr Šołta
„Po wěstych prawidłach, tež we wubědźowanjach, z wjesela na pohibje a hraću abo k ćělnemu wukmanjenju wukonjane ćělne skutkowanje“, tajka je definicija za sportowanje. Intensitu, prawidłownosć a wosobinske cile wšak při tym kóždy sam za sebje postaja. Někotři so wjesela, su-li wšědnje znajmjeńša 5 000 krokow běželi, druzy su hakle potom zbožowni, hdyž po treningu ani wjac prawje stać njemóža. Wjesela na pohibje dla, a dokelž je to wězo tež raz zajimawe wužadanje, sym so lětsa na Slawiamaršu wobdźělił. To bě skerje krótkodobny rozsud. Spočatk meje smy ze swójbu Łužisku 50, čěsce Lužická 50, sobu nóžkowali. Zarjadowanje wotměje so hižo přez poł lětstotka w Hrádeku nad Nisou a móžeš tam po markěrowanych šćežkach 8, 15, 25, 35 abo 50 kilometrow po Łužiskich a Žitawskich horach pućować. Smy so za 25 km čaru přizjewili a tutu tež wšitcy derje zmištrowali. Wjedro a přiroda podłu šćežkam běštej krasnej, tak zo bě spěšnje jasne, zo budźemy tam klětu tež zaso pódla.
Awtor dźensa
Jan Bogusz
Za kóždeho fana a kóždu fanowku kopańcy budu přichodne tydźenje zawěsće cyle wosebite. Z hru Němskeje přećiwo Šotiskej w Mnichowje su zašły pjatk koparske europske mišterstwo w kraju zahajili. Na kóncu so mustwo trenarja Juliana Nagelsmanna z přeswědčacym 5:1 přesadźi. Start je so potajkim poradźił. Je to zdobom wěste wolóženje, wšako mějachu Němcy w zašłych turněrach runje w prěnjej hrě ćeže. Wočakowanja na mustwo su lětsa wězo wosebje wulke. Tež je euforija přibyła. Njeličomne reportaže su w předpolu přihoty na wosebity turněr ze wšelkich perspektiwow předstajili a w medijach sonja samo wo „Lěćnej bajce 2.0“. Hač tomu tak budźe abo nic, abo hač so tute sony hišće přetrjechja, je hišće wotewrjene.
Awtorka dźensa
Tereza Wićazowa
Čestnohamtske dźěło je wažny stołp za našu towaršnosć. Mjez druhim posłužuja so wobłuki kultury, politiki abo sporta. Angažowanje je wot staroby njewotwisne, dołhož so předpisy młodźinskeho škita dodźerža.
W sportowym konteksće zaruči čestne zastojnstwo najwjace sportowym towarstwam jich eksistencu. Přez čłonow, trenarjow a předsydstwa so wobhospodarjenje a wudźeržowanje sportowych towarstwow zmóžnja a zawěsća. Hišće wjace: čestnohamtscy sobustawojo zmóžnjeja sportowym towarstwam mnohostronski program. Woni móža wolejbul kaž tež fitnes, blidotenis, kopańcu abo dalše sportowe družiny poskićeć. Nimo toho přinošuja tež ći, kotřiž so na přikład wo porjadk w a zwonka hale abo wo material staraja, wo bjezporočny wotběh.
Awtor dźensa
Jurij Bjeńš
Škoda, tam bě wjace móžno, rěkaše znajmjeńša mój facit sobotnišeho koparskeho finala w champions league. Chceš-li so přećiwo Real Madrid přesadźić, a to njetrjebaš eksperta w kopańcy być, dyrbiš kóždu móličku šansu wužić a ju k wrotam přetworić. To so hrajerjam Borussije Dortmund wosebje w prěnim połčasu woneho finala poradźiło njeje. A potom bě zaso raz přišło kaž bě hižo někotre razy w rozsudnych hrach „kralowskich“ z Madrida přišło: Někajki zmylk tu, dalša njejasnosć tam a naraz steješe 2:0 za Real. A Carlo Ancelotti, trenar Madridźanow, skutkowaše tak, jako njeby ničo druhe wot swojich muži wočakował. „Madrid njehraje kopańcu, woni ju dobudu“, sym nihdźe po tym čitał.
Awtorka dźensa
Halena Jancyna
Lube čitarki a lubi čitarjo kolumny! Tuchwilu wjerći so wšitko wo wosebity sportowy nastroj. Mjenujcy koparski bul. Wšako stejitej wosebitej zarjadowani před sportowymi durjemi. Wjetšina z was budźe sej tón abo tamnu hru zawěšće wobhladować. Zawěrno sej wjetšina Serbow hry Europeady wobhlada, wšako budźetej tam dwě mustwje Serbow startować. Ale tež koparske europske mišterstwo w Němskej toho abo tamneho zawěsće putaja.