Kóždej šuli swoje mjeno

pjatk, 19. januara 2018
artikl hódnoćić
(0 )
Milenka Rječcyna

Štóž je hdy w Slepjanskej kónčinje přebywał, tón wě, zo su tamniše wsy wot hole wobdate. Region to, kotryž ma swoje typiske wašnje žiwjenja. W serbskimaj stolicomaj Budyšinje a Choćebuzu ludźo často njewědźa, z čim so wobydlerjo na wsach Slepjanskeje wosady zaběraja. Tele dny pak pyta sej namjet puć do wulkeho łužiskeho swěta, kotryž móhł, ně, twjerdźu, zo dyrbi samo myslenje tež druhdźe wobwliwować.

Wot 1960tych lět ma Slepjanska šula mjeno „Dr. Marja Grólmusec“. Generacije šulerjow su so ze žiwjenjom a skutko­wanjom antifašistki zaběrali, byrnjež rodźena Radworčanka njeposrědni zwisk k tamnišim kónčinam njeměła. Přiwšěm je derje, zo zwonka Slepoho stejaca wosobina historiski horicont šěri. Nětko pak kursěruje ideja, nastawacemu nowemu Němsko-Serbskemu šulskemu centrumej Slepo spožčić mjeno Kito Lorenc. Hač tomu tak budźe, njeje jasne. Wšako su tam tež druzy, kotřiž chcedźa dotalne mjeno zachować. Zajimawe je, zo wotwažuja w Slepom wo dwěmaj mjenomaj.

wozjewjene w: Rozmyslowane
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND