Z komuny w Hornim kraju rjad serbskich wuznamnych wosobinow wušoł

pjatk, 25. februara 2022
artikl hódnoćić
(0 )
Na Wjelećanskim kěrchowje dopomina row na Rynčec swójbu. Mjena pak su jenož němsce podate. Na zadnjej stronje pak je připrawjene serbskorěčne hrónčko: „My tych mamy za zbóžnych, kiž su přećerpjeli. Jak. 5.11.“ Foto: SN/Hanka Šěnec Na Wjelećanskim kěrchowje dopomina row na Rynčec swójbu. Mjena pak su jenož němsce podate. Na zadnjej stronje pak je připrawjene serbskorěčne hrónčko: „My tych mamy za zbóžnych, kiž su přećerpjeli. Jak. 5.11.“ Foto: SN/Hanka Šěnec

Město Wjelećin w Hornim kraju swjeći lětsa 800. róčnicu pisomneho naspomnjenja. Załožene bu sydlišćo wot serbskich burow najskerje wo­koło lěta 1000. Na to su tež před poł lětstotkom we wobłuku swjedźenskeho ­tydźenja wot 10. do 25. junija 1972 k 750. jubilejej derje pokazali. W swjedźenskim ćahu předstajichu z třećim wobrazom wobsydlenje přez serbskich sydlerjow a z dalšimi bajowe postawy, mjez druhim kuzłarskeho młynka Pumpota, Pana ­Dietricha a připołdnicu kaž tež spjećowanje serbskich roboćanow a serbski kwas wokoło lěta 1850. SLA wuhotowa tehdy serbsku estradu.

Z Wjelećina je rjad serbskich wosobinow wušoł abo tule skutkował. K nim słuša 5. nazymnika 1707 tam rodźeny pozdźiši farar Jan Pjech. Wón bě dźesać lět hač do swojeje smjerće 8. junija 1741 duchowny w Budyskej Michałskej cyrkwi, při kotrejž je serbsku knihownju załožił. Dale je Pjech Serbske spěwarske 1741 sobu wudał a 1736 nowowudaće Noweho zakonja wobstarał. Nimo toho da rjad swojich prědowanjow ćišćeć kaž tež přełožki duchownych pojednanjow „Wo swjatej křćeńcy“.

wozjewjene w: Předźenak

Galerija

dalši wobraz (1) Jan Hajnca je jedyn ze serbskich prócowarjow z Wjelećina. Foto: SKA
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND