Před Budyskim Serbskim domom stawkowachu dźensa dopołdnja wot 10 hodź. kubłarjo kaž tež socialni sobudźěłaćerjo Budyskich komunalnych dźěćacych dnjowych přebywanišćow za wjace připóznaća a lěpše zastopnjowanje. Foto: SN/M. Bulank

Motory lětadła drje defektne byli

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Sevilla (dpa/SN). Znjezboženje noweho wojerskeho transportneho lětadła typa Airbus A400M w Španiskej su drje defektne motory mašiny zawinili. Tole wuchadźa z rozprawow přežiwjeneho sobudźěłaćerja lětadłotwarca Airbus. Při nje- zbožu w španiskej Sevilli běchu sobotu štyi wosoby žiwjenje přisadźili. Dwaj pasažěraj so ćežko zraništaj. Dokładnu jasnosć wo přičinach njezboža lubja sej po wuhódnoćenju zapisnika. Přežiwjeny rozprawješe, zo běchu bjezposrědnje po starće wjacore motory štyripropeleroweje mašiny wusadźili. Pilot na to spyta, so k lětanišću wróćić, štož pak so njeporadźi. Měješe to prěni lět tohole lětadła być. W juniju chcychu je Turkowskej přepodać. Němska ma dotal jedne lětadło tutoho noweho typa.

Merkel wěnc połožiła

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Moskwa (dpa/SN/K). Po najwjetšej wojerskej paradźe w stawiznach Ruskeje sobotu na Čerwjenym naměsće je so kanclerka Angela Merkel (CDU) dźeń pozdźišo před sowjetskimi woporami Druheje swětoweje wójny pokłoniła. Hromadźe z prezidentom Wladimirom Putinom połoži wona wěnc na wopomnišćo njeznateho wojaka. W rozmołwje pominaše Merkel hłowu ruskeje federacije naležnje k wjetšim přizwolenjam nastupajo ukrainsku krizu. „Přez złóstnisku a prawo ludow ranjacu aneksiju Krimy je zhromadne dźěło (mjez Němskej a Ruskej) ćežko poškodźene.“ Putin přizna, zo rusko-němske poćahi tuchwilu najlěpše časy njedožiwjeja. „Widźimy wěcy wšelakoro.“ K měrniwemu rozrisanju njeje pak alternatiwy.

Namócnosće sej 22 woporow žadali

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Skopje (dpa/SN). Po dwaj dnjej trajacych wojowanjach w makedonskim Kumanovje ze znajmjeńša 22 mortwymi a 37 zranjenymi je specialna policija druhe najwjetše město kraja zaso wopušćiła. Ewakuowani wobydlerjo móžachu so dźensa do swojch bydlenjow wróćić. Policisća wosebiteje jednotki běchu sobotu rano wobrónjenu akciju přećiwo albanskim „teroristam“ zahajili. Systematisce přepytowachu bydlenske domy w albanskej štwórći města. Při tym dóńdźe k třěleńca­m z wobrónjenymi, při čimž wosom policistow žiwjenje přisadźi. Europ­ska unija wupraji hladajo na namóc swoje­ starosćenje. W Kumanovje bydla přewažnje prawosławni Słowjenjo. Hižo wospjet bě tam k namócnosćam mjez nimi­ a albanskej mjeńšinu dóšło.

Faworit chabła

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:

Pólska ludnosć dyrbi za dwě njedźeli hišće raz noweho prezidenta wolić. Wčerawše prěnje koło zamó njenadźicy narodno-konserwatiwny kandidat An- drzej Duda ze 34,5 procentami za sebje rozsudźić, wostajejo wulkeho faworita, zastojnstwo dotal zastawaceho Bronisława Komorowskeho za sobu, kiž nahromadźi jeno 32,6 procentow.

Waršawa (dpa/SN/K). Dokelž pak žadyn z njeju absolutnu wjetšinu njedocpě, wotměje so njedźelu, 24. meje, rozsudne wurisanske koło. Wólbne wobdźělenje wučinješe wčera něšto wjace hač 49 procentow (2010 rěkaše wone 54,9 procentow). Cyłkownje bě na wšě jědnaće kandidatow nastupiło. Woprašowanja běchu Komorowskemu jasne dobyće něhdźe 40 procentow wěšćili.

Hosća witał

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy prezident Joachim Gauck powita dźensa israelskeho prezidenta Reuvena Rivlina z wojerskej ce­remoniju w Berlinje. Přičina tři­dnjoweho statneho wopyta je 50. róčnica nawjazanja diplomatiskich poćahow mjez Němskej a Israelom. Jedyn z hłownych rozmołwnych temow Rivlina z němskimi politikarjemi budźe mě­rowy proces w Bliskim wuchodźe.

Němska chce druhe kraje přeswědčić

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Hamburg (dpa/SN). Zwjazkowy hospodarski minister Sigmar Gabriel (SPD) chcył w skupinje G7 zjednoćene industrijne kraje wo němskim modelu energijoweje změny přeswědčić. We wubłuku dźensa a jutře w Hamburgu wotměwa­ceho so energijoweho wjerška G7 chce wón zhromadnje z druhimi energijo­wy­mi ministrami k Sewjernemu morju lećeć a tam nowy park wětrnikow na morju wotewrěć, připowědźi Gabriel me­dijam. Ministrojo chcedźa na swojim zet­kanju rozmyslować, kak móhli so indu­- strijne staty ze swojeje wotwisnosće wot rusk­eho zemskeho płuna wuswo­bodźić. Němska wusměrja so tule wo­sebje na wutwar wobnowjomnych energijow.

Měšćanosta wotstupił

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:
Bremen/Berlin (dpa/SN). Po najšpatnišim wólbnym wuslědku minjenych 70 lět za SPD w Bremenje je tamniši mě­šćanosta Jens Böhrnsen wotstupił, přewzawši tak zamołwitosć za přesłapjacy wólbny wuslědk. Kaž wón dźensa zdźěli, ma to zakład personelneho nowozapočatka w stronje być. Po dotalnym wuličenju změje knježaca koalicija SPD a Zelenych w Bremenje přichodnje jenož hišće snadnu wjetšinu mandatow w měšćanskej zhromadźiznje. Dotal knježeštej wobě stronje z dwutřećinowej wjetšinu. Najwjetša dobyćerka wčerawšich wólbow je Lěwica ze 9,2 procentomaj (2011: 5,6). Njemało wjesela so tež w FDP: Ze 6,5 procentami móže­ wona zaso do parlamenta najmjeńšeho zwjazkoweho kraja Němskeje zaćahnyć. Prawicarskokonserwatiwna AfD (5,5%) je wotnětka tohorunja zastupjena. Oficialny wuslědk wočakuja srjedu. Po dotalnym wuličenju ma SPD 32,9 procentow (2011: 38,6), CDU je z 22,6 procentami (2011: 20,4) druha najsylniša mócw Bremenje. Zeleni maja jenož hišće 15,3 procenty (2011: 22,5).

Łužica a Praha wuswobodźenej

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:

11. meje běchu 1., 2. a 4. ukrainska fronta Schörnerowu wojersku skupinu „Srjedźa“ w Čěskej dopřewinyli. 860 000 wo­jakow poda so do wójnskeho zajeća. Schörner sam ćekny do Tirola, hdźež bu wot Američanow zajaty a Čerwjenej armeji přepodaty. Jako wójnski złóstnik bu k 25 lětam dźěłoweho lěhwa zasudźeny. Po nawróće 1955 do ZRN zapowědźichu jemu jako jeničkemu generalej pensiju. 1957 zasudźichu jeho w Mnichowje k 60 měsacam jastwa.

To a tamne (11.05.15)

póndźela, 11. meje 2015 spisane wot:

Na awtodróhu twochnjena kruwa je wčera njedaloko Bielefelda wobchad haćiła. K wěstoće šoferow dyrbješe policija skoćo zatřělić. Wobchad steješe štyri kilometry do wobeju směrow. Dalše ratarjej ćeknjene kruwy popadnychu w lěsu.

Bydlenski připowěšak hromadźe z wobsedźerjom pokradnyłoj staj paduchaj w Nižozemskej. 29lětny wčera w swojim caravanje dźěłaše, jako wonaj wóz na swoje awto připowěsnyštaj. Wobsedźer zawoła na to policiju a swěćeše z kapsnej lampu do před nim jěduceho awta. Jako paduchaj to pytnyštaj, wonaj nastroj wotpowěsnyštaj a ćeknyštaj. Policija zamó jeju zajeć, dokelž bě sej wobsedźer čisło­ awta napisał.

nowostki LND