Najhusćišo předstajamy na wobalce Rozhlada aktualnu twórbu serbskich abo druhich łužiskich wuměłcow. Jako čitarjo maće tak składnosć, w běhu něhdźe dweju lět nimale dospołne pohladnjenčko do serbskeho wuměłskeho tworjenja dóstać. Po tym zo mějachmy spočatk lěta cyłostronskej wobrazaj, zahaja měrcowski Rozhlad zaso klasiske passepartoutowe wuhotowanje. Wobraz skedźbnja na interview z fotografku Yvonne Most, kiž je so w jednej ze swojich wobrazowych serijow z Łužicu zaběrała a kotraž tuchwilu w Drježdźanach wustaja.
Wudaće wěnuje so mjez druhim refleksijam wo rěči. Christiana Piniekowa rysuje njerjane zetkanja ze serbšćinu, za kotrymiž chowaja so stare ranjenja a kotrež wuskutkuja nowe ranjenja. Jeje prašenje za tym, kak móžemy na nje reagować, bjeztoho zo rozmołwu potłóčujemy, a kak móžemy tež wo pozitiwnych nazhonjenjach do rozmołwy přińć, hodźi so wulkotnje k tuchwilnej sakskej kampani „Sorbisch? Na klar.“ na dobro akceptancy a wćipnoty na serbsku rěč. Čitajće přinošk Christiany Piniekoweje a posrědkujće redakciji swoje mysle k prašenjam awtorki.