Nawoda zarjadniskeho zwjazka „Při Klóšterskej wodźe“ Stefan Anders ma wólby zwjazkoweho sejma za 5500 wolerjow gmejnow Worklecy, Chrósćicy, Njebjelčicy, Ralbicy-Róžant a Pančicy-Kukow na starosći. Weronika Žurowa je so z nim rozmołwjała.
Wólby su wosrjedź prózdnin. Je so tónraz wjace ludźi za listowe wólby rozsudźiło?
S. Anders: Ně, poprawom nic. Dotal je nimale 1100 wosobow wo wólbne podłožki za listowe wólby prosyło. To je něhdźe runje telko kaž loni w septembrje při wólbach krajneho sejma. Hač do pjatka drje móža hišće po podłožki sem přińć, ale telko to zawěsće wjac njebudźe.
Maće dosć pomocnikow?
S. Anders: Katrin Młynkowa, kotraž je za pomocnikow zamołwita, je hižo před štyrjomi lětami aktiwnje za zwólniwymi pytała a dosć našła. Za aktualne wólby smy so prěnich hižo w decembrje naprašowali, tak zo smy sčasom wěstotu měli, zo jich najebać prózdnin dosć změjemy.
Kelko pomocnikow to cyłkownje je a što woni za swoju słužbu dóstanu?
Frank Schmidt (42) kandiduje za Zwjazk 90/Zelenych prěni króć za wólby do zwjazkoweho sejma we wólbnym wokrjesu Budyšin 1. Milenka Rječcyna je z diplomowym zarjadniskim fachowcom, lěsnikom, hajnikom a rezerwistom zwjazkoweje wobory rěčała.
Kotre argumenty pohnuwaja zaprěwarjow klimoweje změny k rozmyslowanju?
F. Schmidt: Sadźu na to, lěpšiny za klimu neutralnych energijow wuzběhnyć. Płaćizna miliny z wětřika a solarnych připrawow je bytostnje tuńša hač ta z fosilnych surowiznow. Z wobnowjomnej energiju smy wot wukrajnych dodawarjow njewotwisni. Dalša lěpšina su nowe eficientne technologije kaž elektro-awta abo ćopłotne klumpy. Tam chcemy wutwar spěchować a ludźi při transformaciji podpěrać.
Zwjazkowa wobora chromi. Kak tomu wotpomhać?
Caren Lay (52), přez lisćinu swojeje strony wolena zapósłanča Lěwicy w zwjazkowym sejmje, kandiduje pjaty raz tež direktnje we wólbnym wokrjesu Budyšin I. Marcel Brauman je so z njej rozmołwjał.
Mjeńšinowa rada sej artikl respekta domoródnym narodnym mjeńšinam w zwjazkowym zakonju přeje. Budźeće to podpěrować?
C. Lay: Haj. Tute žadanje steji samo w našim wólbnym programje. Kaž sym Domowinje a mjeńšinowej radźe hižo zdźěliła, ja tute žadanje podpěruju.
Lětsa jednaja Zwjazk, Braniborska a Sakska wo přichodnym financnym zrěčenju za Załožbu za serbski lud. Tuchwilu stat nimale při wšěch swojich nadawkach lutuje – kajke su po Wašim měnjenju wuhlady za spěchowanje serbšćiny?
C. Lay: Njejsym wěšćerka, ale za mnje je jasne: Srědki za załožbu njesmědźa so skrótšić. Nawopak: Hladajo na inflaciju a stopnjowanje tarifow maja so zwyšić a w přichodźe dynamizować. Hewak dóńdźe k faktiskemu skrótšenju srědkow.
Z Lěwicu po wšěm zdaću zaso horje dźe. BSW pak hłosy zhubja. Na čim to zaleži?
Dorothea Michalk je lětsa prěni króć šat za debitantki bala w Semperowej operje naćisnyła, wuwiła a produkowała. Milenka Rječcyna je so ze z Łužicy pochadźacej designerku rozmołwjała.
Bě lětuši operowy bal na Was z wosebitymi wužadanjemi zwjazany?
D. Michalk: Bjezdwěla, haj. Wšako sym šat debitantow prěni króć zhotowiła. Stoty jubilej bě jedne z ćežišćow mojich rozmyslowanjow wo designje. Dalše běchu tak mjenowane złote 20te lěta zašłeho lětstotka. Tuž bě płat z wiskozy w barbje šampanskeho a židźana sekla bě złotobarbna. Tak je so šat swjatočnje zybolił.
Sće při wuwiću designa aktualne modowe trendy wobkedźbowała?
D. Michalk: Ně, scyła nic. W modźe za wječornu a swjatočnu garderobu je wažne měć šat wysokeje kwality a design, kotryž žonu wuzběhuje. Šat debitantkow měješe młody, čerstwy, moderny a swjatočny raz. Ze zlětowacymi so paskami při sekli sym elementy narodneje drasty zapletła. Z mojim rukopisom wuprudźa šat elegancu, kotraž je mjez druhim wowliwowana wot sylneho fałdowanja po přikładźe romsko-grjekskeje mody.
Antonijo Matik je wot meje zašłeho lěta předsyda studentskeho towarstwa Sorabija Lipsk. Tutu sobotu swjeći towarstwo póstnicy, Vanessa Žurec wuži składnosć, so z nim wo planowanju a wotběhu swjedźenja rozmołwjeć.
Što je na póstnicach Sorabije hinak hač na druhich zarjadowanjach tutoho razu?
A. Matik: Kóžda rada jědnaćoch, kaž tež rada jědnaćoch Sorabije, je dźěl towarstwa Studentske póstnicy w Lipsku. Lětsa swjeći naše towarstwo samo hižo 45. póstnicy. Wulki rozdźěl k tradicionalnym póstnicam we Łužicy abo druhich wulkoměstach Němskeje leži we wusměrjenju našeho programa: Pola nas steji program jasnje na prěnim městnje a kostimy skerje pódlansku rólu hraja. Kóžda rada jědnaćoch je za to zamołwita program přihotować, kotryž wobsahuje měšeńcu rejow, skečow, spěwow a klasiskich póstniskich elementow kaž na přikład towaršnokritisku póstnisku narěč. Tak nastanje wotměnjawy a zabawny program, kotryž zarjadowanje jónkrótne čini.
Kak wotběži planowanje tutoho zarjadowanja?
Wot přichodneho šulskeho lěta ma so kruh přidružnikow na zakładnych a dalewjeducych šulach w Sakskej rozšěrić. Tole je sakski kultusowy minister Conrad Clemens wospjet připowědźił. Aktualnje je nimale 1400 wučerskich městnow njewobsadźenych. Za přistajenje jako přidružnik ma w přichodźe w někotrych předmjetach kaž w sporće abo wuměłskim kubłanju wotzamknjene powołanske wukubłanje dosahać. Weronika Žurowa je so z nawodnicu Radworskeje Serbskeje wyšeje šule Dianu Wowčerjowej wo tym rozmołwjała.
Što měniće k namjetej Conrada Clemensa?
Wowčerjowa: Sym połnje za to, wočakuju pak wot zajimcow wotpowědne wukubłanje. Myslu při tym wosebje na kubłarki a kubłarjow, wšako hižo wěmy, zo budźe w pěstowarnjach w přichodnych lětach mjenje dźěći. Wukubłani kubłarjo maja pedagogiske znajomosće a z tym dobry zakład za dźěło ze šulerjemi. Su w swojim wukubłanju na přikład gitaru hrać wuknyli, tuž bych jich w hudźbje bjeze wšeho zasadźić móhła. Ale to njebudźe we wšěch předmjetach móžno.
Kotre nazhonjenja sće z přidružnikami zběrała?
Drježdźanski zapósłanc FDP Torsten Herbst je w rozmołwje z Marcelom Braumanom wothłosowanje wo migraciji w zwjazkowym sejmje wopodstatnił.
Lěwe strony su wothłosowanje wo migraciskej politice zašły tydźeń tak komentowali, zo su byrgarscy politikarjo prěni raz po 1933 fašistam puć rubali. Kak to jako parlamentariski jednaćel FDP začuwaće?
T. Herbst: W Zwjazkowym sejmje smy pjatk wo naćisku zakonja CDU/CSU wothłosowali, zwjazkowej policiji wjac kompetency při wotsuwanju dać a pola ćěkancow, kotrychž pobyt w Němskej je jenož nachwilnje dowoleny, přichad swójbnych wobmjezować. To su ministerscy prezidenća CDU/CSU, SPD a Zelenych w oktobrje wobzamknyli, ale frakcija Zelenych je tomu zadźěwała. Štóž Friedricha Merza do bliskosće nacijow suwa, relatiwizuje złóstnistwa nacionalsocializma.
Sakscy zapósłancy FDP su namjet CDU najebać přihłosowanje AfD podpěrali – što prajiće tym, kotřiž měnja, zo sće wohnjowu murju k prawicarjam spotorhali?
Wot nowembra zašłeho lěta dźěła Jakub Wowčer jako powěsćowy rěčnik Durinskeho žurnala w sćelaku MDR. Vanessa Žurec je so z nim wo nowym powołanskim kroku rozmołwjała.
Kak sy so z rěčnikom Durinskeho žurnala stał?
J. Wowčer: Mějach přeco hižo zajim na tym, so před kameru dale kubłać, so wuspytać a po nowych pućach kročić. Dobra kolegina je mi doporučiła, zo maja casting w Durinskej, w kotrymž pytaja nowe, młode mjezwoča za swójske wobsahi Durinskeho žurnala. Požadach so a dóstach přeprošenje na casting do Erfurta. Po tym mějach hišće krótku požadansku rozmołwu, w kotrejž so mje prašachu, što z Durinskej zwjazam, kotre kmanosće a kotre słabosće mam. W oktobru mi potom připrajichu.
Kotre rozdźěle sy w nětčišim dźěle porno prjedawšej poziciji jako reporter zwěsćił?
Myto za angažement młodźiny w Budyskim wokrjesu tele dny přepodadźa. Milenka Rječcyna je so z Bernadett Zellerowej ze Syće za dźěći a młodźinu (KiJu) w Biskopicach rozmołwjała.
Što je zmysł tohole myta?
B. Zellerowa: Hódnota myta je , zo steji angažement młodych ludźi w srjedźišću. To je naše měnjenje jako nošer. Čestnohamtsce skutkowacy, kotrež wokrjes počesći, su wosebje ludźi staršeje generacije abo ći, kotřiž su hižo dołho w towarstwach aktiwne.
Je woprawdźe trjeba wosebje młodźinu na tele wašnje do fokusa stajić?
B. Zellerowa: Haj. Młodźi ludźo nazhonja husto kritiku, zo zastupuja jenož za swoje zajimy. Tomu pak tak njeje. Jich angažement we wólnym času, zwonka šule, wukubłanja, studija a dźěła přinošuje husto cyłej towaršnosći. To je wažne zwuraznić, to mamy zjawnje připóznać.
Kak hódnoćiće wobdźělenje w mjeztym štwórtym lěće wubědźowanja?
Worklečanska wyša šula „Michał Hórnik“ ma so wobnowić. Milenka Rječcyna je so ze šulskej nawodnicu Dianu Šołćinej rozmołwjała.
Přichodne tydźenje maja so twarske dźěła w šuli zahajić. Kak daloko sće z přećahom?
D. Šołćina: Tuchwilu wšitko rumujemy a zapakujemy. Posledni tydźeń do zymskich prózdnin přećehnjemy do rumnosćow zakładneje šule, kotraž je mjeztym w horće zaměstnjena.
Dyrbiće přećah sami zmištrować abo maće pomocnikow?
D. Šołćina: Wězo hlada 20 wučerjam a 160 šulerjam tójšto dźěła do rukow. Tola smy přewšo zbožowni, zo nam mnozy starši pomhaja. Worklečanski wjesnjanosta Clemens Poldrack je tež dobrowólnu wohnjowu woboru a młodźinski klub wo podpěru prosył, kotřiž su nam poboku.
Kotre wosebite wužadanja Was w zwisku z wobnowjenjom šule wočakuja?