Rěki měli wjace městna dóstać poručenje

wutora, 20. julija 2021
artikl hódnoćić
(0 )
Zo njeje škit před powodźenjemi jenož techniskeho, ale tež přirodneho razu móžny, pokazuje projekt redynamizacije Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu. Sakski wobswětowy minister Wolfram Günther (nalěwo) je wčera akteram wokoło nawody biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty Torstena Rocha (srjedźa) za to myto spožčił.  Foto: SN/Hanka Šěnec Zo njeje škit před powodźenjemi jenož techniskeho, ale tež přirodneho razu móžny, pokazuje projekt redynamizacije Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu. Sakski wobswětowy minister Wolfram Günther (nalěwo) je wčera akteram wokoło nawody biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty Torstena Rocha (srjedźa) za to myto spožčił. Foto: SN/Hanka Šěnec

Akterow projekta redynamizacije Sprjewje mytowali

Stróža (SN/BŠe). Hladajo na aktualne podawki sćěhow njewjedra na zapadźe Němskeje dla hódnoćachu přitomni wčera w Stróži, kak wažny zmysłapołny škit před wulkej wodu je. Sakski statny minister za wobswět Wolfram Günther (Zeleni) spožči tam wčera mjenujcy myto we wobłuku UNO-dekady zwjazkoweho zarjada za přirodoškit (BfN) za biologisku mnohotnosć akteram, kotřiž běchu zhromadnje a wuspěšnje naprawy renaturěrowanja Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu zwoprawdźili. „Tuchwilu dožiwjamy wuskutki změny přirody a wobswěta přez čłowjeka. Rěki pak trjebaja wjace městna, zo móhli so w padźe wulkeje wody wupřestrěć“, statny minister wuzběhny. Projekt redynamizacije Sprjewje je tuž přikładny a na přichod wusměrjeny. Wjele akterow ma za jedyn postronk ćahnyć. „Smy z powodźenjow 2002, 2010 a 2013 wuknyli“, Wolfram Günther podšmórny. Sprjewja je so takrjec do starodawneho rěčnišća nawró­ćiła. Nimo toho přisporjeja naprawy na wotpowědnym wotrězku rěki biologisku mnohotnosć, kaž z prěnich přirodowědnych wobkedźbowanjow wuchadźa.

wozjewjene w: Hospodarstwo
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND