Pčołki ju wopušćili njejsu

wutora, 02. awgusta 2022
artikl hódnoćić
(0 )
Po smjerći swojeho mandźelskeho stara so Monika Šołćina w Pěskecach dźensa wo šěsć ludow pčołkow.  Foto: Alfons Handrik Po smjerći swojeho mandźelskeho stara so Monika Šołćina w Pěskecach dźensa wo šěsć ludow pčołkow. Foto: Alfons Handrik

Nimo dalšich insektow su předewšěm tež pčołki za přirodu nimoměry wažne. Často sej małe stworjenčka prawje wažić njewěmy. Tohodla so w lětnjej seriji na lokalnej stronje lětsa pilnym ­pčołkam a pčołarjam wěnujemy. (9)

W druhim lěće Druheje swětoweje wójny narodźi so 1941 do Šołćic swójby w Šunowje dźowka Monika. Hišće w času jako wona do Konjec do šule chodźeše, so swójba w lěće 1949 do Pěskec přesydli, hdźež mějachu małe ratarstwo. Tuž bě Monika z časa dźěćatstwa ratarske dźěło zwučena a z přirodu zwjazana. „Božu stwórbu sej wažić a zachować“ bě a wosta jeje stajne credo. Šulu, mjeztym chodźeše do Ralbic, 1954 wuchodźiwši poda so na słužbu k burej do Róžanta. Runočasnje je wot toho časa serbsku narodnu drastu nosyła, dokelž měješe to kaž doma kubłana „za zjawne wuznaće wěry a narodnosće“. Tomu je čas žiwjenja swěrna wostała. Dźensa je wona jedna z najmłódšich nošerkow narodneje drasty.

wozjewjene w: Łužica

Galerija

dalši wobraz (1)
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

nowostki LND