Pěstuja staru tradiciju poručenje

srjeda, 03. januara 2024
artikl hódnoćić
(0 )
Tež Přitomne dźěći mějachu runje tak swoje wjeselo, jako padaše z prědnjeho dźěla historiskeje młóćawy słoma. Ju dźěli bubon w nutřkownym dźělu mašiny wot zorna. Foto: Feliks Haza Tež Přitomne dźěći mějachu runje tak swoje wjeselo, jako padaše z prědnjeho dźěla historiskeje młóćawy słoma. Ju dźěli bubon w nutřkownym dźělu mašiny wot zorna. Foto: Feliks Haza

W Konjecach lětsa znowa na podawk lantaga zhladowali

Konjecy (SN/AN). Hižo z časa přewróta haja pola Čornakec-Nowakec w Konjecach kóžde lěto 2. januara tradiciju lantaga. Spominaja při tym na dźěławych w ratarstwje, kaž su to pohončojo, čela­dni, dźowki, wotročcy abo pěstońče, kotřiž wot jednoho burskeho statoka k druhemu na słužbu ćehnjechu.

Hač do 19. lětstotka hišće wotměwaše so tutón „přećah“ w Sakskej na dnju swjateje Wałpory, 1. meje, abo na dnju swjateho Michała, 29. septembra. Knježkojo a čeladni wotzamknychu dźěłowe zrěčenje jeničce ze zawdaćom ruki. Lětnju mzdu dóstachu přistajeni na kóncu słužbneho lěta. Nimo pjenjez běchu pak tež naturalije a surowizny, črije, drasty abo płaty wobstatk mzdy.

Čeladni, posoljo, wotročkojo abo dźowki pochadźachu w starym času z kóždeje woršty towaršnosće. Čeledź na wsy na přikład pochadźeše zwjetša z małoburskich swójbow a běše fleksibelny instrument k zaručenju přidatnych dźěłowych mocow.

wozjewjene w: Łužica
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

nowostki LND