Po kraju po puću
Bjerwałdski jězor je nowa turistiska atrakcija. W jeho bliskosći pak namakamy dalše, starše wopytahódne městnosće, kotrež su tež za nas Serbow zajimawe. A mamy tež tajke, kiž hižo njeeksistuja, dokelž su so přez wuhlowe jamy zhubili.
Wopušćimy Budyšin po zwjazkowej dróze B 156, kotraž wjedźe do Běłeje Wody. Hač k našemu prěnjemu cilej pohibujemy so po njej přez Delnju Hórku, Zdźěr, Komorow pola Klukša a Delni Wujězd. W Delnim Wujězdźe by hódno było pozastać, ale to sej schowamy za wosebitu wuprawu. Tu smy tež hižo blisko Bjerwałdskeho jězora. Dale jědźemy přez něhdy nimale njeskónčnu serbsku holu. Z praweho boka dróhi stej ležałoj něšto kilometrow zdalenej mjeztym dawno wotbagrowanej wsy Šepšecy (Schöpsdorf) a Łućo (Merzdorf). Z Łuća pochadźa naš wuznamny wótčinc Jan Arnošt Smoler. Hdyž wopominamy klětu jeho 200. narodniny – tak sej wuwědomjamy –, njebudźe wjace składnosć, wopytać jeho ródnišćo. Ale mamy wězo Dom Zejlerja a Smolerja w njedalokim Łazu, kotrehož muzej je tež žiwjenju a skutkowanju Smolerja wěnowany.