Zeznach Hartmuta Israela jako nowačk chóra Serbskeho ludoweha ansambla 1973 w Budyšinje. Wón mi hnydom jako jara sympatiska wosoba napadny. To pokaza so pozdźišo na mnohich zhromadnych probach a zarjadowanjach kaž tež na turnejach, hdźež wón jako klarinetist a dudak sobu skutkowaše. Wuwiło je so přećelstwo, tež z jeho swójbu. Tak napadny mi pola njeho doma knižny regal, hdźež nańdźech wjele studijnych partiturow.
Jeho preciznosć interpretacije wotbłyšćowaše so w tym, zo je so na kóždy kruch přihotował. Za njeho běštej to takrjec hudźbno-analytiske rozestajenje a analyza. Konkretnje pokaza wón to na pišćelach hrajo we wobłuku Božich mšow, hdźež wšak maš při přewodźenju kěrlušow generalny bas harmonizować.
Tež při nahrawanju rejowanskeje bajki „Krabat“ Georgija Marinowa 1996 za Nałožkowu skupinu Čorny Chołmc, za čož spisach hudźbu, běch Hartmutej Israelej za tón abo tamny pokiw jara dźakowny. Zwukoweje barby a charakteristiki dla zasadźich jeho tam jako klarinetista.
Šěršej serbskej zjawnosći bu Luiza Winarjec znata, jako je we wobłuku lětušeje schadźowanki nowostki Ludoweho nakładnistwa Domowina za „digitalnym knižnym blidom“ předstajiła. Zo 18lětna wot septembra w rozšěrjenju LND pomha, zwisuje z koronapandemiju.
Besigheim (SN). W hudźbnym nakładnistwje ENA Liany Bertók je CD „Serbska rapsodija – Sorbische Kammermusik für Violine und Klavier“ wušła.
Nowe wudaće serbskeje komorneje hudźby wobsahuje twórby Bjarnata Krawca, Jurja Winarja, Jana Rawpa a němskeho komponista Huga Raithela. Zestajeli su na zynkonošaku kompozicije, kotrež su lědma hišće znate abo hižo njepřistupne. Nowšej twórbje Jana Thiemanna a Ulricha Pogody wuběr wudospołnjetej. Wo mištersku interpretaciju postaraštej so Anett Baumann (wiolina) a Liana Bertók (klawěr).
Budyšin (CRM/SN). Pod hesłom „Kak powitam ja tebje ...“, w 17. lětstotku wot w Berlinje na wurjadnym městnje skutkowaceho a jara sławjeneho Serba Jana Krygarja na tekst Paula Gerhardta spisaneho hišće dźensa woblubowaneho kěrluša, steješe lětuši nyšpor adwentneje hudźby wčera w Budyskej cyrkwi Našeje lubeje knjenje. „Wulkotne su naše wašnja a nałožki předewšěm w adwentnym času“, zwěsći tachantski farar, prelat Wito Sćapan při swojim witanju. A runje tež tónle hudźbny nyšpor jako zazběh do wulkeho swjedźenja hód je mjeztym jara woblubowany. Byrnjež cyłkownje trochu mjenje wopytowarjow přišło hač druhe lěta, přizwolene městna tola cyle njedosahachu. Běše dźě cyrkwinski hudźbny direktor Friedemann Böhme ze skupinu młodych kaž tež dorosćenych wosadnych dosć nahladny a zdobom wotměnjawy program přihotował. Mjez nimi běše tež serbski šuler Šćěpan Friedl jako młody a hižo dosć zamóžliwy gitarist.
Na wobalce decemberskeho wudaća je wozjewjena monotypija kemšerki w katolskej drasće. Stworił je ju słowjenski moler Ante Trstenjak 1961 w Mariborje. Što monotypija je, čehodla je Trstenjak hakle lětdźesatki po tym zo je we Łužicy po puću był seriju monotypijow stworił a docyła wo jeho žiwjenju a skutkowanju rozprawja Andreja Borin, nawjedowaca kuratorka Wuměłskeje galerije Maribor. Marija Suchec je wustajeńcu „Barby daliny. Moler Ante Trstenjak a Łužiscy Serbja“ w Budyskim Serbskim muzeju wopytała. Wo monotypijach, kotrež su dźěl woneje wustajeńcy, pisa, zo maja, tak kaž su tam prezentowane, „charakter wuměłskeje galerije“ a pohnuwaja kóždeho hač do meje přistupnu wustajeńcu wopytać.
Budyšin (SN/CoR). Prěni raz w stawiznach Serbskeho ludoweho ansambla (SLA) su tradicionalny ptači kwas wotprajili. By to po zahajenju formata w lěće 1957 mjeztym 64. inscenacija była. „Koronoweje pandemije dla klětuši wječorny ptačokwasny program ,Njewěsta njewjesta‘ njepřewjedźemy. Na zakładźe předpisow njeje dotal móžno zjawne dźiwadłowe zarjadowanja přewjedować. Zo zamołwići zakaz zběhnu njeje tučasnje wotwidźeć. Tež za januar njemóžemy w tym nastupanju žanu prognozu wotedać“, rěka w nowinskej zdźělence SLA. Dźěćacy ptačokwasny program pod titulom „Kiž je z wětrom přišoł“ za pěstowarnje a šule samsnych přičin dla njepřewjedu. „Tež móžnosć programy digitalnje přihladowarjam domoj do dobreje stwy pósłać njeje opcija“, rěka dale w zdźělence. „Zasadnje ničo přećiwo přidatnej digitalnej formje njerěči, format smy tež hižo wužiwali. Jako jenička forma předstajenja pak wona njedosaha. Ptačokwasne programy su stajnje zabawneho razu a skutkuja live na jewišću z live hudźbu. By to brojenje ptačeho kwasa, brojenje rjaneho libreta a hudźby było. To je nam prosće přeškoda.