×

Nachricht

Failed loading XML...

Hartmut Israel nam jara pobrachuje

Freitag, 04. Dezember 2020 geschrieben von:

Zeznach Hartmuta Israela jako nowačk chóra Serbskeho ludoweha ansambla 1973 w Budyšinje. Wón mi hnydom jako jara sympatiska wosoba napadny. To pokaza so pozdźišo na mnohich zhromadnych probach a zarjadowanjach kaž tež na turnejach, hdźež wón jako klarinetist a dudak sobu skutkowaše. Wuwiło je so přećelstwo, tež z jeho swójbu. Tak napadny mi pola njeho doma knižny regal, hdźež nańdźech wjele studijnych partiturow.

Jeho preciznosć interpretacije wot­błyšćowaše so w tym, zo je so na kóždy kruch přihotował. Za njeho běštej to ­takrjec hudźbno-analytiske rozestajenje a analyza. Konkretnje pokaza wón to na pišćelach hrajo we wobłuku Božich mšow, hdźež wšak maš při přewodźenju kěrlušow generalny bas harmonizować.

Tež při nahrawanju rejowanskeje bajki „Krabat“ Georgija Marinowa 1996 za ­Nałožkowu skupinu Čorny Chołmc, za čož spisach hudźbu, běch Hartmutej ­Israelej za tón abo tamny pokiw jara dźakowny. Zwukoweje barby a charakte­ristiki dla zasadźich jeho tam jako klarinetista.

Ante Trstenjak

Freitag, 04. Dezember 2020 geschrieben von:
Po studijnych lětach molerstwa w ródnej Słowjenskej a dale w Grazu, Wienje, Parisu a Praze a po studijnych pućowanjach po mnohich europskich krajach přesydli so Ante Trstenjak 1920 do Prahi. Tam załoži swójbu a zezna tež serbskich studentow. W lěće 1928 poda so prěni raz na pjeć měsacow do Łužicy, zo by sej stawizny, rěč a kulturu Serbow zbližił. Sydom króć je wón Łužicu wopytał, posledni raz składnostnje ll. festiwala serbskeje kultury 1968. Serbska narodna drasta jeho fascinowaše, a tohodla je Serbowki w Hornjej a Delnjej Łužicy na najwšelakoriše wuměłsko-techniske wašnje zwobraznił. Serbowkam wěnowaše Trstenjak dlěje hač 30 lět swoje wuměłske tworjenje. Najznaćiša mólba je triptychon „Hołdowanje serbskim wótčincam“, kotryž debi žurlu Serbskeho muzeja w Budyšinje. Njedawno hakle su tam wustajeńcu jeho wobrazow „Barby daliny“ wotewrěli. Přistupna je přehladka hač do klětušeje 9. meje, tuchwilu pak je pandemije dla bohužel za­wrjena. Mějmy nadźiju, zo dalši přistup k wustajeńcy hišće zmóžnja, prjedy hač pokazaja ju w Praze a Mariboru. W starobje 76 lět zemrě Trstenjak 4. decembra 1970.

Město Chicaga najprjedy Budyšin

Mittwoch, 02. Dezember 2020 geschrieben von:

Šěršej serbskej zjawnosći bu Luiza Winarjec znata, jako je we wobłuku lětušeje schadźowanki nowostki Ludoweho nakładnistwa Domowina za „digitalnym knižnym blidom“ předstajiła. Zo 18lětna wot septembra w rozšěrjenju LND pomha, zwisuje z koronapandemiju.

CD „Serbska rapsodija“ wušła

Dienstag, 01. Dezember 2020 geschrieben von:

Besigheim (SN). W hudźbnym nakładnistwje ENA Liany Bertók je CD „Serbska rapsodija – Sorbische Kammermusik für Violine und Klavier“ wušła.

Nowe wudaće serbskeje komorneje hudźby wobsahuje twórby Bjarnata Krawca, Jurja Winarja, Jana Rawpa a němskeho komponista Huga Raithela. Zestajeli su na zynkonošaku kompozicije, kotrež su lědma hišće znate abo hižo njepřistupne. Nowšej twórbje Jana Thiemanna a Ulricha Pogody wuběr wu­dospołnjetej. Wo mištersku interpretaciju postaraštej so Anett Baumann (wiolina) a Liana Bertók (klawěr).

Do Českeje Lípy

Dienstag, 01. Dezember 2020 geschrieben von:
30. nazymnika 1945 dowjeze wosebity bus 30 serbskich šulerjow do Českeje Lípy. To běchu wuknjacy prěnjeje rjadownje „připrawnišća łužiskoserbskeho realneho gymnazija“. Wutworjenje gymnazija běštej čěska šulska Maćica (ÚMŠ) a Towarstwo přećelow Serbow (SPL) zmóžniłoj. Spočatk 1946 rozrosće ličba šulerjow na 59 w dwěmaj rjadownjomaj. 15. měrca potom rozrjadowachu mjeztym 61 hólcow a holcow na tři rjadownje. 34 šulerjow bydleše w internaće, tamni běchu hosćo čěskich swójbow. Třo młodźi Serbja z Wotrowskeje wosady (Jurij Pěčka, Beno Šołta a Jurij Wróbl) přińdźechu bjez předznajomosćow čěšćiny do 11. lětnika na měšćanski gymnazij. 22. septembra 1946 załožichu w Čěskej Lípje Towarstwo serbskich studentow. Předsyda bu Beno Šołta, wjednistwu přisłušeštaj tež Ben Budar a Beno Korjeńk. Wučerjo w Českej Lípje běchu kantor Jurij Šołta, Jurij Wuješ (wot decembra 1945), Bjarnat Rachela, Arnošt Skopa (wot januara 1946), Měrćin Zoba (wot měrca 1946), dr. Herman Šleca, Pawoł Wowčerk (wot spočatka šulskeho lěta 1946/1947). Wjednik gymnazija bě prof. Mikławš Krječmar. Na proze 1947 přećahny gymnazij do Varnsdorfa-Warnoćic. Mikławš Krawc

„Kak powitam ja tebje ...“

Montag, 30. November 2020 geschrieben von:

Znowa zazběh do adwenta z duchownej hudźbu

Budyšin (CRM/SN). Pod hesłom „Kak ­powitam ja tebje ...“, w 17. lětstotku wot w Berlinje na wurjadnym městnje skutkowaceho a jara sławjeneho Serba Jana Krygarja na tekst Paula Gerhardta spisaneho hišće dźensa woblubowaneho kěrluša, steješe lětuši nyšpor adwentneje hudźby wčera w Budyskej cyrkwi Našeje lubeje knjenje. „Wulkotne su naše wašnja a nałožki předewšěm w adwentnym ­času“, zwěsći tachantski farar, prelat ­Wito Sćapan při swojim witanju. A runje tež tónle hudźbny nyšpor jako zazběh ­do wulkeho swjedźenja hód je mjeztym jara woblubowany. Byrnjež cyłkownje trochu mjenje wopytowarjow přišło hač druhe lěta, přizwolene městna tola cyle njedosahachu. Běše dźě cyrkwinski hudźbny direktor Friedemann Böhme ze skupinu młodych kaž tež dorosćenych wosadnych dosć nahladny a zdobom wotměnjawy program přihotował. Mjez nimi běše tež serbski šuler Šćěpan Friedl jako młody a hižo dosć zamóžliwy gitarist.

Čitajće w nowym rozhledźe (27.11.20)

Freitag, 27. November 2020 geschrieben von:

Na wobalce decemberskeho wudaća je wozjewjena monotypija kemšerki w katolskej drasće. Stworił je ju słowjenski moler Ante Trstenjak 1961 w Mariborje. Što monotypija je, čehodla je Trstenjak hakle lětdźesatki po tym zo je we Łužicy po puću był seriju monotypijow stworił a docyła wo jeho žiwjenju a skutkowanju rozprawja Andreja Borin, nawjedowaca kuratorka Wuměłskeje galerije Maribor. ­Marija Suchec je wustajeńcu „Barby daliny. Moler Ante Trstenjak a Łužiscy Serbja“ w Budyskim Serbskim muzeju wopytała. Wo monotypijach, kotrež su dźěl woneje wustajeńcy, pisa, zo maja, tak kaž su tam prezentowane, „charakter wuměłskeje galerije“ a pohnuwaja kóždeho hač do meje přistupnu wustajeńcu wopytać.

Nowa antologija prozy wušła

Freitag, 27. November 2020 geschrieben von:
Budyšin (SN). Zabawnu lekturu za lětsa drje wjace měrnych hodźinkow w dohodownym času chce LND čitarkam a čitarjam ze swojej nowej antologiju serbskeje prozy „Susodźa“ wobradźić. Wudawaćelka Ingrid Juršikowa je powědki 21 awtorkow a awtorow zestajiła. Knihu a titulnu ilustraciju je Iris Brankačkowa wuhotowała. Awtorki a awtorojo antologije su ludźom „přez płót“ pohladali a na žortne abo chutne wašnje wo nich pisali. Wo bliskich susodach a wo daloko zdalenych, wšako je susodow wšudźe na swěće.

Ptači kwas 2021 wupadnje

Freitag, 27. November 2020 geschrieben von:

Budyšin (SN/CoR). Prěni raz w stawi­znach Serbskeho ludoweho ansambla (SLA) su tradicionalny ptači kwas wotprajili. By to po zahajenju formata w lěće 1957 mjeztym 64. inscenacija była. „Koronoweje pandemije dla klětuši wječorny ptačokwasny program ,Njewěsta njewjesta‘ njepřewjedźemy. Na zakładźe předpisow njeje dotal móžno zjawne dźiwadłowe zarjadowanja přewjedować. Zo zamołwići zakaz zběhnu njeje tučasnje wotwidźeć. Tež za januar njemóžemy w tym nastupanju žanu prognozu wotedać“, rěka w nowinskej zdźělence SLA. Dźěćacy ptačokwasny program pod titulom „Kiž je z wětrom přišoł“ za pěstowarnje a šule samsnych přičin dla njepřewjedu. „Tež móžnosć programy digitalnje přihladowarjam domoj do dobreje stwy pósłać njeje opcija“, rěka dale w zdźělence. „Zasadnje ničo přećiwo přidatnej digitalnej formje njerěči, format smy tež hižo wužiwali. Jako jenička forma předstajenja pak wona njedosaha. Ptačokwasne programy su stajnje zabawneho razu a skutkuja live na ­jewišću z live hudźbu. By to brojenje ptačeho kwasa, brojenje rjaneho libreta a hudźby było. To je nam prosće přeškoda.

Čěsko-serbski zwjazk

Freitag, 27. November 2020 geschrieben von:
Skupina młodych Čechow załoži 28. nazymnika 1990 w Praze nowy zwjazk z mjenom Společnost česko-lužické mládeže (Towaršnosć čěsko-serbskeje młodźiny). Po somoćanej rewoluciji chcychu čłonojo zaměrnje zwiski ze serbskimi młodostnymi nawjazać a rozšěrjeć. Towarstwo započa wokolnik „Zpravodaj Česko-lužické mládeže“ wudawać. Hač do kónca 1991 wuńdźe sydom čisłow w hektografowanej formje. Pozdźišo wuchadźeše rozprawnik měsačnje w ćišćanej formje. Na hłownej zhromadźiznje Domowiny 1993 w Běłej Wodźe towarstwo do narodneje organizacije přiwzachu. Wokolnik dósta pozdźišo mjeno Česko-lužický věstník, kiž tež dźensa hišće ma. Wulke zasłužby wo kwalitatiwne přinoški měješe dr. Zdeněk Boháč (1933–2001), kiž dźě bě wot 1975 dlěje hač 25 lět předsyda Towarstwa přećelow Serbow (Společnost přátel Lužice – SPL). Młodźinske zjednoćenstwo přemjenowa so na Spolek česko-lužický. Skónčnje pak dóńdźe w lěće 2002 k wu­tworjenju zhromadneho towarstwa ze znatym mjenom Společnost přátel Lužice. Česko-lužický věstník mjeztym nětko hižo 30 lět wuchadźa – tuchwilu wšak korony dla njeprawidłownje. Mikławš Krawc

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND