Jónu so čuć kaž wulki a znaty spisowaćel – je tež z was hižo raz něchtó wo tym sonił?
Šulerjam 7. lětnika Ralbičanskeje wyšeje šule je so to poradźiło, wo čimž druzy jenož sonja: Woni su po dołhim času prócy a wuknjenja krótko do hód swoju knihu „Schadźowanka zwěrjatow“ prezentowali.
Na nastork Ludoweho nakładnistwa Domowina požadachu so wo projekt, mějachu wulke zbožo a buchu wuzwoleni. Tak zeznachu puć nastaća knihi a fachowcow, kiž su trěbni, zo je kniha prawje derje pjelnjena z tekstami a wězo tež z wobrazami. Wšo to zhotowichu šulerjo pod nawodom lektorki a wuhotowarja knihi sami.
Dźens wječor dožiwi ptačokwasny program za dorosćenych 2020 pod hesłom „Štóž so zwaži, tomu so radźi“ w delnjołužiskej Hochozy swoju premjeru, jutře za tydźeń budźe hornjoserbska w Radworju. Cordula Ratajczakowa je so z režiserom a dźiwadźelnikom Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła Marianom Bulankom rozmołwjała.
Žony steja w srjedźišću lětušeho wječorneho ptačeho kwasa.
M. Bulank: Haj, wosebje jich „power“ pak je lětsa tema.
Libreto je znowa Wito Bejmak spisał, je Was to tematisce překwapiło?
M. Bulank: Spočatnje mějachmoj hromadźe cyle hinašu ideju. Hižo w decembru 2018 běchmoj prěnju ideju zrodźiłoj, smój pak ju wšelakorych přičin dla zaso zaćisnyłoj. A naraz bě myslička, zo móhła žonjaca móc motiw być. Trjebachmoj wosebje temu za młodych ludźi, něšto, štož jich na ptači kwas wabi. A to su nětko power, problemy a sony žonow, na sonach dźěłać, so zwažić – tohodla tež titul: „Štóž so zwaži, tomu so radźi.“ Tak je tema nastała. Z dalšimi zhromadnje smy so do story zanurili, a nastał je z toho porjadny wo žonjacej power ...
... wo žonach, kotrež tróšku tež spytaja swět wuchować.
Štóž je pódla był, tón sej wony wokomik hłuboko w pomjatku wobchowa. Dźens tydźenja nawróći so mjenujcy Kinsporski epitaf na swoje starodawne městno. Po wotewrjenskim ceremonielu kročeštej Franziska und Marie – kamelijowej damje města Kinsporka – po tamnišej Hłownej cyrkwi na emporu, zo byštej Kinsporski epitaf wotkryłoj. Knježeše cyle wosebita ćišina, jako wotewzaštej běłu płachtu, a dospołnje restawrowana wuměłska twórba bě naraz w cyłej swojej krasnoće widźeć.
„Wobdźělnicy našeje swjatočnosće běchu z wokomika hłuboko hnući“, wuzběhny předsyda Kinsporskeho domizniskeho towarstwa Peter Sonntag na kromje zarjadowanja minjeny pjatk w Kinsporku.
Jenož dźeń po techno-zarjadowanju „Fridays for techno“ přichwata 300 lubowarjow twjerdeje hudźby do Chrósćic. Pod hesłom „Rock’n’roll-highschool“ wotměchu tam třeći rockowy wječor wosebiteho razu. Spočatk pak bě wšo druhe hač twjerdy: Awful Noise koncertowaše unplugged. Běše to prěni wustup skupiny po sydomlětnej přestawce. Nimo starych zajacow su bratraj Józef a Jurij Hantuš na huslach resp. na cellu a Syman Hejduška na bijadłach znaty serbski hudźbny cyłk womłodźili. Z dalšim programowym dypkom postara so Wotrowska skupina DeyziDoxs wo wulkotnu naladu w publikumje. Nimo znatych pěsnjow, kaž na přikład „Žně“ a „Hanka“, přednjesechu woni wot fanow wulce žadany klasikar „Přećeljo“ kaž tohorunja cyle nowy spěw „Rozćepaj!“ Posledni akt wječora běše přinošk band DWS z Kamjenca, zestajeneje z aktualnych kaž tež bywšich čłonow Awful Noise, Cat’s Eye Nebula a Crying Blue. Z titulemi znatych skupin so jim poradźi fanow rockoweje a metaloweje hudźby zahorić. Nalada bě cyły wječor wulkotna. tekst a fota: Clemens Šmit
Wotrowska młodźina wabješe posledni dźeń lěta 2019 z wulkej party na staru šulu. Za 25 eurow móžachu tam hosćo pić, jěsć a k hudźbje štyrjoch DJjow rejwać. Wo zabawu starachu so tónkróć Savi, Jacob Kober, Domanja a Simplexx. Něhdźe sto serbskich a němskich młodostnych bě přeprošenje sćěhowało a tak wšitko prawje činiło. Wšako bě nalada cyłu nóc wulkotna. Matthias Wróbl
foto: marcel rjeda
Tójšto młodostnych jara wobžaruje, zo njeje w Šunowje hižo kóždy kónc tydźenja remidemi, kaž to hišće před 20 lětami bě. Ćim bóle wjeseli so serbski party-lud stajnje na 25. december, wšako tón dźeń po starej tradiciji Fabrikska hospoda wita. Tak bě žurla tež tónraz zaso poměrnje spěšnje połna a hač do rańšich hodźin derje pjelnjena. K zynkam DJjow LuCas&Marw a step2live móžachu holcy a hólcy cyłu nóc rejwać. Hižo nětko je tón abo tamny zawěsće hižo wćipny na jutrownu njedźelu. Potom w Šunowje zaso rěka: Fiesta Biggest 2020!
Jurij Bjeńš
Čłonojo Serbskeje murje přewjedźechu swoju hłownu zhromadźiznu w dźěłarni
Měrćina Nowaka-
Njechorńskeho.
Danilo Dej
a Dawid Wowčer
Radworska młodźina je mjez hodami a Nowym lětom swoju hłownu zhromadźiznu wotměła.
W Radworskim „Słodeńku“ wuhódnoćichmy minjene lěto a zhladowachmy hižo na nowe lěto ze wšěmi projektami, kotrež na nas čakaja. Danila Deja a Dawida Wowčerja wuzwolichmy za stare/nowe předsydstwo kluba.
W diskusijnym kole wuhódnoćichmy po tym wobchadźenje z prawidłami w našim młodźinskim klubje. Wjeselimy so na lěto 2020 a na nowy lětdźesatk, na dalše projekty kaž tež na zhromadne swjedźenje z wjesnjanami a hosćimi.
Tobias Wencl
Kaž kóžde lěto 30. decembra zetkachu so tež tónraz zaso serbske koparske mustwa we Worklečanskej ćěłozwučowarni, zo bychu lěto z najwjetšim serbskim koparskim turněrom w hali wuklinčeć dali. W dwěmaj staflomaj wojowaše dźesać mustwow najprjedy wo zaćah do połfinala. Prěnje zastupnistwo Worklečanskeje młodźiny je docpě a dyrbješe přećiwo Worklečanskej młodźinje II nastupić. Druhe zastupnistwo doby 2:1. Chróšćenjo dobychu druhe semifinale přećiwo Pěskečanam 3:2. W finalu běchu Chróšćenjo po hattricku Křesćana Zahrodnika z 3:1 wuspěšni. Zahrodnik zaruči sej tež krónu najlěpšeho třělca wrotow, Nowosličan Dawid Matik bě najwustojniši wrotar. tekst a foto: Kilian Hrjehor