Wupadnjena wučba je problem

Donnerstag, 21. August 2025 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). W Sakskej je w zašłym šulskim lěće nimale kóžda dźesata wučbna hodźina wupadnyła. Tole wuchadźa ze statistiki kultusoweho ministerstwa. Tam zdźěla, zo wučinja podźěl wupadnjenych hodźinow 9,2 procentaj. Šulske zarjady rozeznawaja při tym planowany a njeplanowany wupad. Planowany wupad nastawa potom, hdyž šula hižo do toho wě, zo njemóže mnóstwo hodźinow zaručeć, dokelž ma přemało wučerjow. Njeplanowany wupad nastanje, hdyž so njejapcy něšto na personelnej situaciji změni, na přikład chorosće dla. Wosebje na wyšich a na spěchowanskich šulach je wupad wučby problem. Na někotrych šulach wupadnje wjace hač 20 procentow wučby.

Mjedwjedźe su dale wulke brěmjo

Donnerstag, 21. August 2025 geschrieben von:

Bratisława (dpa/SN). Po wjacorych ćežkich njezbožach z ludźimi chce Słowakska wobstatk swojich mjedwjedźow dokładnišo zwěsćić. We wobłuku monitoringa dźiwich zwěrjatow po cyłym kraju chcedźa rubježne zwěrjata registrować a ličić, připowědźi statny zarjad za škit přirody SOP. Za to chcedźa kosmy a ekskrementy zběrać, zo bychu mjedwjedźe z pomocu DNA identifikowali. Na akciji ma so 10 000 ludźi wobdźělić, mjez nimi škitarjo přirody, lěsni dźěłaćerjo a hajnicy.

Wobdźělnikam chcedźa na spočatku jich dźěła wideja pokazać a tež material za dźěło chcedźa jim přepodać. Dohromady ma so 7 000 probow ekskrementow zezběrać, dźěli direktor SOP Roman Fajth. Prěnje wuslědki chcedźa za dwanaće měsacow prezentować. Hižo w nalěću bě słowakske knježerstwo hladajo na mjedwjedźe nuzowy staw wozjewiło a 350 barow zatřělić dowoliło. W lěće 2022 běše studija w kooperaciji z Praskej Karlowej uniwersitu ličbu barow na znajmjeńša 1 012 a maksimalnje 1 275 trochowała.

Nawuknyć so škitać

Donnerstag, 21. August 2025 geschrieben von:
Zo so wot serbskeho młodźinskeho kluba organizowana party bjez prawicarsko-ekstremnje motiwowanych hosći wotměwa, njejsym dołho wjace dožiwiła. Přeco zaso słyšimy wo antiserbskich wuprajenjach, wosebje na šulach abo na zarjadowanjach. Zo su runje serbscy młodostni přeco zaso z prawicarskimi wuprajenjemi a nadpadami konfrontowani, je mjeztym zrudna realita. Ćim wažniši je projekt „Stabilna serbska młodźina“. Wón njeskići młodym ludźom jenož škitany rum, ale tež konkretnu podpěru při wobchadźe z diskriminaciju a ekstremizmom. Tu so strategije posrědkuja, kak móžeš suwerenje a sebjewědomje na ekstremistiske abo antiserbske wuprajenja reagować, bjez toho zo daš so prowokować. My jako serbska młodźina chcemy k našemu pochadej a našej kulturje stać – bjez stracha. Hdyž smy z antiserbskimi abo ekstremistiskimi wuprajenjemi konfrontowani, dyrbimy wědźeć, kak móžemy so wobarać: ze zmužitosću, z wědu a ze solidaritu. Vanessa Žurec

Porjedźenka

Donnerstag, 21. August 2025 geschrieben von:
W swojej kolumnje póndźelu naspomnich, zo wotměje so finale beachtury 10. raz w Bobkec jěchanskej hali. Po wjacorych rozmołwach póndźelu wječor a telefonaće z Pětrom Bobku ma prawje rěkać: Póndźelniše finale bě 21. tutoho razu w Miłoćicach. Dźakuju so wšitkim za pokiwy. Křesćan Korjeńk

To a tamne (21.08.25)

Donnerstag, 21. August 2025 geschrieben von:

Dokelž lodowc blisko města Hallstatt w Awstriskej spěšnje taje, su nětko, po 50 lětach, prěni raz zaso drjewjane po­wostanki lifta widźeć. Tutón běchu w 1970tych lětach natwarili, jako ludźo w lěću hišće na lodowcu sněhakowachu. Něšto lět po tym zo běchu lift natwarili, bě so wón zasněžił a w lodowcu hory Dachstein zhubił. Změny klimy dla lodowcy dźeń a spěšnišo taja a tuž su tež historiske powostanki zaso widźeć.

W Berlinje dyrbja ludźo, kiž swoje wotpadki w měsće ležo wostawaja, w přichodźe jasnje wjace pokuty płaćić. Za zbytki cigaretow budźe to nětko 250 město 55 eurow, za ilegalnje na chódnikach abo w lěsu wotstajene spěrawe wotpadki samo 1 500 do 11 000 eurow, wotwisujo wot mnóstwa wotpadkow. Z wysokimi pokutami chce město zanjerodźenju zjawnych městnow zadźěwać.

Scheuera wobskorža

Mittwoch, 20. August 2025 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). Statne rěčnistwo w Berlinje wobskorža něhdyšeho zwjazkoweho ministra za wobchad Andreasa Scheuera. Jemu wumjetuja, zo je před přepytowanskim wuběrkom zwjazkoweho sejma wo temje mawt njespřisahany wopaki wuprajił. Zhromadnje ze Scheuerom wobskorža tež něhdyšeho statneho sekretara Gerharda Schulza, zdźěli rěčnik statneho rěčnistwa. Wosebiteho wuznama njeskutka dla, su Scheuera před krajnym sudnistwom wobskoržili.

Putin zetkanju přihłosuje

Washington (dpa/SN). Ruski prezident Wladimir Putin je po wuprajenjach Běłeho domu zetkanju z prezidentom Ukrainy Wolodomyrom Zelenskijom wuraznje přihłosował. Na prašenje reportera wotmołwi rěčnica Karoline Leavitt: „To wón je.“ Do toho hišće bě so wona wjacorym podobnym prašenjam stajnje zaso wuwinyła. Z Moskwy sameje hišće ničo znate njeje. Wonkowny minister Sergej Lawrow je prajił, zo so na rozmołwach w kóždymžkuli formaće wobdźěla.

Přemało lěkarskeho dorosta

Stara cyrkej města Kiruna w Šwedskej dyrbi přećahnyć. Přičina za to je ekspansija najwjetšeho podkopka swěta, w kotrymž železo wudobywaja. Dokelž so zemja podkopkow dla přesuwa, bě historiska cyrkej wohrožena. Dwaj dnjej dołho ju nětko na nowe městno blisko kěrchowa města dowjezu. Foto: pa/ Reuters/ Leonhard Foeger

Studenća z Chile bórze w Sakskej

Mittwoch, 20. August 2025 geschrieben von:

Santiago de Chile (dpa/SN). Sakska wabi wo studentki a studentow z Chile. Za to su we hłownym měsće kraja wědomostny zwjazowanski běrow wotewrili. Z jeho pomocu chcedźa młodych ludźi w kraju za studij na wysokich šulach w swobodnym staće zdobyć. Podobne běrowy maja hižo w Taiwanje, Uzbekistanje, Vietnamje, Mongolskej a Indiskej.

Nimo zaměrneje akwizy studentow a z tym potencielnych dźěłowych mocow za Saksku słuša tež akademiska wuměna mjez slědźerskimi zarjadnišćemi a wysokimi šulemi Sakskeje a Chile k nadawkam běrowa. Běrow ma mjeno Saxon Science Liasion Office. „Potencial młodych ludźi w Chile, kotřiž móhli so bjez wulkich komplikacijow wo studij w Sakskej požadać, je wulki. Přičina za to su snadne rěčne barjery, wšako nawuknu mnozy młodźi ludźo tu němčinu“, rozkładuje wědomostny minister Sebastian Gemkow. Běrow ma nimo toho za cyły region wužitny być. Wědomostne ministerstwo dale wo tym informuje, zo je hižo nětko něhdźe 50 kooperacijow mjez wysokimi šulemi w Sakskej a Chile.

Kritika słužbnych awtow dla

Mittwoch, 20. August 2025 geschrieben von:
Berlin/ Drježdźany (dpa/SN). Němska wobswětowa pomoc (DUH) je sakske krajne knježerstwo přewjele słužbnych awtow dla, kotrež wobswěće škodźa, kritizowała. Awta kabineta wustorča přerěznje 165 gramow CO2 na kilometer. Přirunujo z druhimi zwjazkowymi krajemi steji Sakska z tym na dźewjatym městnje. Najlěpši přerězk maja Berlinscy politikarjo z 102 gramami na kilometer. Najšpatnišo je wobswětowa pomoc Mecklenburgsko-Předpomorsku pohódnoćiła. Tam wustorča awta přerěznje 190 gramow CO2 na kilometer. W Saksej wustorčitaj awće justicneje ministerki Constanze Geiert (CDU) z 62 gramami a wobswětoweho ministra Georga-Ludwiga von Breitenbuch (CDU) z 65 gramami CO2 na kilometer najmjenje. Najwjace CO2 wustorčitaj awće financneho ministra Christiana Piwarza a šefa statneje kenclije Andreasa Handschuha (wobaj CDU). Awto ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera (CDU) je z 167 gramami CO2 na kilometer na pjatym městnje w Němskej.

Nowa přičina za zwadu

Mittwoch, 20. August 2025 geschrieben von:

Koalicija hadruje so wo powyšenju dawkow za bohatych

Berlin (dpa/SN). Wosrjedź lěćneje přestawki so čorno-čerwjena koalicija znowa wadźi. Wjacori politikarjo unije su namjet finančneho ministra Larsa Klingbeila (SPD) wotpokazali. Tutón bě namjetował, zo staćanam, kotřiž wjele zasłuža a wjele pjenjez maja, wjace dawkow nabrěmjenja. Politikarjo SPD jemu na druhim boku přihłosowachu a wuprajichu so za to, zo wjace dawkow pola bohatych za financowanje mjenje dawkow pola małych a mjeńšich zasłužbow zasadźuja. Generalny sekretar SPD, Tim Klüssendorf, rjekny, zo je Němska na poslednim městnje w europskim přirunowanju hladajo na dawki za namrěwstwo miliardow a zamóženjow. „W Němskej płaći tón, kiž dźěła 40 hodźinow wob tydźeń jako wučerka abo hladarka chorych, zdźěla wjace dawkow, hač něchtó, kiž je 400 bydlenjow na najlěpšim městnje zdźědźił.“

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND