Wojerecy. Město Wojerecy spožča kóžde druhe lěto Čestnu jehłu Güntera Petersa za wosebity čestnohamtski angažement. Wobydlerjo města kaž tež towarstwa a zwjazki móža hač do 12. septembra namjetować, štó měł lětuše myto dóstać. Namjetować móža jednotliwcow abo organizacije. Myto přepodadźa 5. decembra na Mjezynarodnym dnju čestnohamtskeho dźěła. Zapodać maja so namjety z krótkim wopodstatnjenjom w běrowje wyšeho měšćanosty na Frentzelowej 1.
Pytaja dobrowólnych
Smochćicy. Dobrowólne socialne lěto móža zajimcy tež w Smochčanskim Domje biskopa Bena wukonjeć. Na to skedźbnja kubłanišćo DrježdźanskoMišnjanskeho biskopstwa w nowinskej zdźělence. W pastoralnym dobrowólnym lěće dóstanu zajimcy dohlad za kulisy cyrkwinskeho domu, zeznaja mnohich ludźi a móža swójske projekty zwoprawdźić. Dalše informacije podawa referent Ansgar Hoffmann pod telefonowym čisłom 03 59 35 / 2 23 17.
Budyšin. „Kašpor Pětr Nohajca a Marta Lute Wóčko“ rěka prózdninski program Budyskeho Serbskeho muzeja, kotryž poskića prěni raz zajutřišim, štwórtk, wot 13 do 14.30 hodź. Wobdźělnicy móža z dźěrateje nohajcy abo rukajcy sami mału ručnu klanku spaslić a sej tak kaž w starym času sami swoje hrajki zhotowić. K tomu sej tež hrajki zašłeho časa w muzeju wobhladaja. Štóž ma, njech sej stare nohajcy a podobne sobu přinjese. Dalše terminy su 18. a 25. julij kaž tež 15. awgust. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 0 35 91 / 2 70 87 00.
Tajny code namakać
Kamjenc. W lětnich prózdninach móža dźěći w Kamjenskim Muzeju zapadneje Łužicy wosebity tajny code pytać. Jich nadawk je wosebity fosil wuslědźić, štož scyła tak jednore njeje. Tak mjenowany miraculum traje něhdźe hodźinu a je w zastupje inkluziwny.
Budyšin. „Wobrazy krajiny“ rěka prózdninski program, kotryž Budyski Serbski muzeju přichodne tydźenje wjacekróć poskića. Wobdźělnicy zbliža sej wosebitu wustajeńcu a zhonja, čehodla je so naša domizna změniła, što je brunica a za čo so wužiwa. Skónčnje budu sami z wuhlom wobraz rysować. Prěni termin je wutoru, 9. julija, wot 13 do 14.30 hodź. Muzej prosy wo přizjewjenje pod telefonowym čisłom 03591/ 270 87 00.
Z wyšim měšćanostu rěčeć
Mały Wjelkow. Wobydlerski forum za Wulki Wjelkow, Mały Wjelkow, Zajdow, Ćemjercy a Lubochow wotměje so wutoru, 9. julija, w 19 hodź. w Małowjelkowskej hladarni Dora Schmitt. Wyši měšćanosta Budyšina Alexander Ahrens a zastupjerjo policije a mobilneho młodźinskeho dźěła budu na prašenja wotmołwjeć.
Budyšin. Spočatk lětnich prózdnin Budyske busowe dwórnišćo na tři tydźenje dróhotwarskich dźěłow dla zawru. W tym času zarjaduja prowizoriske zastanišća na Mukowej kaž tež mjez Walskej a Bebelowym naměstom. Wot 29. julija budźe busowe dwórnišćo zaso wužiwajomne. Potom wotrězk mjez Mukowej a Liebknechtowej dospołnje zawru.
Na štomy kedźbować
Budyšin. Měšćanske zarjadnistwo Budyšin skedźbnja na to, zo móhli so při tuchwilnej suchoće wot wonkownje strowych štomow nadobo hałzy wotłamać. Přičina je, zo po lońšim suchim lěću deficit wody dawno hišće narunany njeje. Zo bychu njetrjebawšim rizikam zadźěwali, njeměli ludźo dlěši čas pod štomami w parkach abo druhdźe přebywać. Štóž potajkim chłódkojte městno pyta, měł stajnje sobu na štomy kedźbować. Za to nastajeja nětko tež wotpowědne taflički.
Pančicy-Kukow. Nowy slěd zarjadowanjow pod hesłom „Zetkanišćo strowota“ zahaja jutře, srjedu, w 19 hodź. w zežiwjenskim a zelowym centrumje klóštra Marijineje hwězdy w Pančicach-Kukowje. Z nim zwjazuja medicinski fachowy dźěl z praktiskimi zežiwjenskowědomostnymi dopóznaćemi. Jutře posrědkuje lěkarka za nutřkownu medicinu Sabine Mickel najnowše dopóznaća wo diabetes. K tomu poda Kerstin Mickan pokiwy k prawemu zežiwjenju při tejle chorosći.
Lětnja bara zaso wočini
Budyšin. Lětnja bara Sundowner na zahrodźe Serbskeho ludoweho ansambla budźe wot 4. julija hač do 1. septembra zaso přistupna, a to stajnje wot srjedy hač do njedźele wot 17 hodź.
Koćina. Dobru měšeńcu za młódšich a staršich wobydlerjow a hosći lubi kónctydźenski wjesny swjedźeń w Koćinje. Tam organizuje młodźinski klub tak mjenowanu asparagusowu party. Za to su sej dźensa a jutře wjacorych DJjow přeprosyli. Nimo toho chcedźa tójšto sportować. Tak hraja jutře wot 11 hodź. dźěći kopańcu, w 13 hodź. přizamknje so koparski turněr wjesnych mustwow a wot 19 hodź. budu žony kehelować. Njedźelu wot 10 hodź. su mužojo přeprošeni so w kehelowanju wubědźować.
Hudźba a literatura
Rowno. Na hudźbno-literarne popołdnjo w lěsu přeproša Rowniske glosy a tamniša dźiwadłowa skupina zajutřišim, njedźelu, w 14.30 hodź. k bywšej hajnkowni Haseloff při Miłoraskej dróze. Tam poskića serbske spěwy a krótkopowědančka kaž tež kofej a tykanc k posylnjenju .
Młodźinski orchester přijědźe
Chrósćicy. Na zhromadny wječor z młodźinskim orchesterom z Leśnicy přeproša gmejna Chrósćicy srjedu, 3. julija, wot 19 hodź na Smolic statok w Hórkach.
Wo čělnje derjeměće je postarane.
Radwor. Swój lětni koncert přewjedźe Radworski chór Meja njedźelu, 30. junija, w chłódku štomow na farskej zahrodźe při Radworskej cyrkwi, nic kaž hewak před Starej cyrkwičku. Wot 15.30 hodź. poskića swačinu. Koncert započnje so w 16 hodź. Nimo Mejanow wuhotuje program chór Svatobor z čěskeho městačka Sušice južnje Plzenja. Wón přijědźe prěni raz do Łužicy. Wječor wuklinči ze zhromadnym spěwom a bjesadu.
Twarja parkowanišćo
Wojerecy. Při tak mjenowanym zarjadniskim parku na Pforzheimskim naměsće we Wojerecach su tele dny parkowanišćo wutwarjeć započeli. Hač do kónca oktobra maja tam 104 městna za wosobowe awta, tři městna za awta zbrašenych, šěsć městnow za caravany a dwě městnje za busy nastać. Dale nastaja tam 17 sćežorow za wobswětlenje a nasadźa 30 štomow. Dohromady nałoža za parkowanišćo wjace hač 580 000 eurow.
Budyšin. Serbske dźěćace dźiwadło při NSLDź předstaji jutře, srjedu, hru „Mały Muk“, a to w 10 hodź. na hłownym jewišću Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła.
Na čitanje do „Wódneho muža“
Malešecy. Župa „Jan Arnošt Smoler“ a Domowinska skupina Malešecy přeprošatej štwórtk, 27. junija, w 14 hodź. na čitanje Křesćana Krawca we „Wódnym mužu“ w Malešecach. Awtor čita ze swojeje knihi „Das Ende vom Paradies“. Čitanje zarjaduje so do slěda župnych zarjadowanjow k wozrodźenju serbšćiny w Malešanskej kónčinje. Zastup je darmotny.