Choćebuz (SN). Braniborska kulturna ministerka Manja Schüle (SPD) je so minjeny pjatk w Choćebuzu ze zastupnikami Domowiny zetkała (SN informowachu). W rozmołwje informowachu předsyda Domowiny Dawid Statnik, městopředsyda Hartmut Leipner a zastupowacy jednaćel Marcus Końcaŕ ministerku wo dźěle zastupnistwa zajimow braniborskich Serbow. Ministerka Schüle potwjerdźi, zo ma serbsku rěč a kulturu kaž tež tradicije Serbow za njewšědne bohatstwo Braniborskeje kaž tež za dźěl imaterielneho kulturneho herbstwa a za centralny wobstatk identity ludnosće na juhu zwjazkoweho kraja. Wona dźakowaše so Domowinje za jeje prócowanja, tute herbstwo zachować a do přichoda wjesć.
Dawid Statnik na to pokaza, zo je braniborske krajne knježerstwo kruty parter Domowiny. Wopyt ministerki je Statnikej dopokaz, zo je sej krajne knježerstwo swojeje zamołwitosće Serbam napřećo wědome. Zdobom Statnik potwjerdźi, zo su ze stron knježerstwa dalše iniciatiwy a přidatne pjenježne srědki trěbne.
Budyšin (SN/bn). Judit Šołćina naslěduje Marka Kowarja jako jednaćelka Domowiny. Zwjazkowe předsydstwo třěšneho zwjazka Serbow bě ju minjeny pjatk w tajnym wothłosowanju jednohłósnje wuzwoliło. Dźensa je so Šołćina we wobłuku nowinarskeje konferency w Budyskim Serbskim domje zjawnosći předstajiła. Swoje dźěło nastupi wona 1. januara 2022 a chce ju wotpowědujo wustawkam Domowiny znajmjeńša hač do lěta 2028 wukonjeć. Jeje poboku budźe zastupowacy jednaćel Marcus Końcaŕ, kotrehož zrěčenje za tule funkciju je předsydstwo tohorunja bjez napřećiwneho hłosa wo dalše sydom lět podlěšiło.
Bjarnat Cyž zastupuje serbski lud w Rozhłosowej radźe MDR a Werner Sroka je čestnohamtski społnomócnjeny Domowiny za Wendland. Woboje je zwjazkowe předsydstwo wobzamknyło.
Choćebuz (SN/at). Zwjazkowe předsydstwo deleguje bywšeho jednaćela Domowiny Bjarnata Cyža jako zastupjerja serbskeho ludu do Rozhłosoweje rady MDR. To je nowowoleny gremij w njezjawnym dźělu swojeho prěnjeho posedźenja zašły pjatk w internaće Delnjoserbskeho gymnazija w Choćebuzu rozsudźił. W nowinarskej zdźělence Domowiny k tomu rěka, zo „je wón přisłušał gremijej hižo wot 1998 do 2010, doniž so ,serbske městno‘ njezhubiło.“ Nimo Cyža bě so tež wot Zwjazka serbskich wuměłcow namjetowana Cosima Stracke-Nawka požadała. Ju bě zdobom Serbski sejm za tele zastojnstwo faworizował.
Budyšin (jwo/SN). Serbske młodźinske towarstwo Pawk je swój štyridnjowski seminar z młodostnymi němskich narodnych mjeńšin spočatk tydźenja zakónčiło. Póndźelu su so posledni wobdźělnicy na dompuć podali. Mjez cyłkownje sydom wobdźělnikami běchu zastupjerki a zastupjerjo mjeńšiny Danow w Němskej a Saterskich Frizow.
Hłownje wěnowali su so młodostni diskriminaciji, w kajkej formje so jewi a kak jej znapřećiwić. Přitomni rozprawjachu wo cyle wosobinskich nazhonjenjach. Zdobom pak sej wuwědomichu, zo njejsu jenož potrjecheni, ale tež skućićeljo. „Dyrbimy diskriminaciju nastupajo přeco zaso swoje postupowanje reflektować. Za najwažniše při tym mam, zo ze sobu rěčimy“, měni čłon Pawka Chrystof Grofa. Hromadźe z trenarjom Thomasom Hauptvoglom z Mnichowa su so z temu diskriminacija we wšěch fasetach rozestajeli.
Budyšin (SN/bn). „Zo mi słowa pobrachuja, so mi přečasto njestanje. Dźakuju so wam za lube słowa a počesćenje. Rjadujo akty Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT) sym so sama dźiwała, kelko smy zhromadnje zdokonjeli. Do přichoda sej přeju, zo serbšćinu dale šěrimy a we wobłuku cyłotneho procesa wot žłobika hač k uniwersitnemu wukubłanju wuwiwamy.“ To rjekny Ludmila Budarjowa na rozžohnowanskej swjatočnosći minjeny pjatk w Budyskim Serbskim domje. Do jeje narěče běchu zastupjerjow politiki, wuměłstwa a pedagogiki tři lětdźesatki trajace skutkowanje Budarjoweje na čole SŠT chwalobnje zjimali a hódnoćili. Mjez druhim dźakowachu so jej nawoda Sakskeho krajneho zarjada za šulu a kubłanje Matthias Peter, zapósłanc Sakskeho krajneho sejma Marko Šiman, prěni přirjadnik Budyskeho krajneho rady Udo Wićaz (wobaj CDU) kaž tež Benedikt Dyrlich. W mjenje Choćebuskeho wyšeho měšćanosty wuzběhny tamniša zamołwita za serbske naležnosće Anna Kosacojc-Kozelowa: „Wšitcy, kotrymž serbšćina na wutrobje leži, měli Wam přewšo dźakowni być.
Loni, jako bě Praske Towarstwo přećelow Serbow (SPL) prěnje rěčne lěhwo serbšćiny w Budislavje přewjedło, wobdźěli so tam Kryštof Peršín hišće jako šuler. Lětsa pak skutkowaše wón hižo jako docent kursa za započatkarjow – spěšna to serbska karjera 24lětneho, pochadźaceho z Hradeca Králové, kiž w Brnje čěšćinu a rušćinu na wučerstwo studuje.
Serbšćinu wuknyć započa Kryštof Peršín lěta 2018 na ferialnym kursu Serbskeho instituta w Budyšinje. Tež loni bě za njón přizjewjeny, korony dla pak bu kurs wotprajeny, a SPL staraše so wo narunanje. Do mjenowaneho towarstwa bě Čech hižo w lěće 2016 zastupił. „Sym přez internet na nje storčił – hdyž z Prahi njejsy, njeje lochko je zeznać“, Kryštof powěda. „Zajimuju so za słowjanske rěče a kultury. Wědźach, zo Serbja su, doma staj staršej wo nich powědałoj. W Čechach je tróšku znate, zo tajki małki słowjanski lud eksistuje.“ Samo na uniwersiće w Brnje su jónu kurs wo kulturje Serbow poskićili. „Mjeztym mam serbskich přećelow. Chceš-li rěč nałožować, je wažne mjezyčłowjeske styki nawjazać – a Serbja su super cool.“
Pěskecy (jh/SN). Swój druhi winowy swjedźeń su Pěskečenjo minjenu sobotu wječor hač do zažnych njedźelnych hodźin přewjedli. Prěni tajki běchu před lětomaj wotměli.
Wjacore sta ludźi běchu znowa do wulkeho stana při sportnišću přišli, zo bychu při dujerskej a akordeonowej hudźbje zhromadnje swjećili a spěwali a wino wot wšelakich winicarjow woptali. Najdlěši puć do Pěskec mějachu dobre kapki z Badenskeje, z Pfalcy a z Morawy, najkrótšej samodźěłany bórčak z domjaceje slowčiny Pětra Bejmaka z Miłoćic a wino marki Regent Alfonsa Ryćerja ze Šunowa. Serbski winicar Ryćer bě ze swojej mandźelskej runje tak kaž Pětr Bejmak sam na městnje.