Wón bě jako wusahowacy duchowny, wučer, publicist a slědźacy pčołar bjezdwěla muž, hódny wěčneho wopomnjeća: Hadam Bohuchwał Šěrach. Sobotu su w Budyšinku na njeho spominali.
Budyšink (CS/SN). W cyrkwi Budyšinka staj so sobotu na wopomnjenskim zarjadowanju serbski superintendent na wuměnku Jan Malink a něhdyši Malešanski wjesnjanosta Günter Sodan žiwjenskemu skutkej Hadama Buchuchwała Šěracha wěnowałoj. 3. apryla budźe 250 lět, zo je Šěrach w Budyšinku zemrěł. A klětu 5. septembra so dalša róčnica wotměje: 300. narodniny, wšako bě so 1724 w Nosaćicach narodźił.
Budyšin (SN/bn). „Wörterbuch der slawischen Personennamen in Ortsnamen zwischen Saale und Bober/Queis“ je titul w Ludowym nakładnistwje Domowina wušłeje přiručki, kotruž awtorka dr. Inge Bily wčera něhdźe 20 zajimcam w Budyskej Smolerjec kniharni premjernje předstaji. Po słowach fachowče za mjenowědu twori publikacija „móst mjez kompendijom Ernsta Eichlera ‚Slawische Ortsnamen‘ a zběrku ‚Studien zu sorbischen Personennamen‘ Waltera Wenzela“. Za wužiwanje wšitkich třoch knihow we wědomostnym zmysle pobrachuje hišće register, kotryž pak je Bily hižo zestajiła. Hdy a hdźe wuńdźe, „hišće jasnje njeje. Prěnja adresa je na kóždy pad LND, hdźež z awtorami wobchadźeja, kaž je to dźensa nažel lědma hižo z wašnjom. Dźakuju so za zawěrno wulkotne zhromadne dźěło!“
Lube lubowarki, lubi lubowarjo serbskeje poezije, před někotrymi dnjemi je wušła w němskim nakładnistwje Wallstein w Göttingenje zběrka basnjow njeboh serbskeho basnika Kita Lorenca, a to w rjedźe „Edition Petrarca“, pomjenowanym po wuznamnym mjezynarodnym literarnym myće. Francesco Petrarca (1304–1374) bě italski basnik a powědar, kotrehož maja hromadźe z Dante za jednoho z najwažnišich zastupjerjow zažneje italskeje literatury. Darićel myta, spožčeneho wot 1975 do 1999 a wot 2010 do 2014, bě němski nakładnik Hubert Burda. Mjez nimale sto lawreatkami a lawreatami je tež Kito Lorenc, jemu su myto 2012 spožčili. Hubert Burda je tež hłowny wudawaćel mjenowaneje edicije. Dalši wudawaćeljo su Peter Hamm (†), Peter Handke, Alfred Kolleritsch (†) a Michael Krüger.
Samo so wě steji Lorencowa zběrka z titlom „Es war nicht die Zeit“ tež w Smolerjec kniharni mjez nowowudaćemi, přetož smy kóždemu nakładnistwu dźakowni, kiž přinošuje k šěrjenju serbskeje literatury. Zo tele wudaća, někotre samo dwurěčne, w kniharni poručujemy, je tež wuraz našeje česćownosće.
Wuznamny serbiski basnik, publicist a docent dr. Mićo Cvijetić, njesprócniwy přełožowar a wudawaćel tež serbskeje literatury w Serbiskej, je njeboh.
Lěta 1946 rodźeny a po dołhej ćežkej chorosći spočatk tydźenja zemrěty kulturny a narodny prócowar bě wot lěta 1978 do 1982 hóstny lektor na uniwersiće w Lipsku, hdźež zezna so ze Serbami a sej serbšćinu přiswoji.
Z toho časa horješe so za serbsku rěč, stawizny, literaturu a kulturu Serbow. Swoje doktorske dźěło, kotrež wěnowaše stykam mjez łužiskimi a južnymi Serbami, zakitowaše lěta 1989 na uniwersiće w Beogradźe.
Hižo do toho bě poněčim po cyłym kraju znaty basnik klasisku, nowotarsku a tehdy młodu serbsku poeziju započał přełožować do swojeje maćerneje rěče, ju wudawać w juhosłowjanskich časopisach a prezentować w radiju. Z toho časa je wurostło horliwe a zaměrne přełožowanske a publicistiske skutkowanje, wotkrywace serbsku literaturu a posrědkowace wědu wo najmjeńšim słowjanskim ludźe w Serbiskej. Wo tutej horliwosći swědča mnohe wědomostne a esejistiske publikacije kaž tež zběrki a antologije serbskeje poezije.
Jubilejne wubědźowanje wo najrjeńše serbske jutrowne jejko, kotrež je Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu lětsa 70. raz wuhotowało, je zakónčene – znajmjeńša, štož nastupa dorosćenych, dźěći a młodostni móža swoje kolekcije hišće hač do 17. apryla zapodać. Cyłkownje je so na lětušim wurisanju 33 žonow a muži w starobje wot 18 do 76 lět z dohromady 61 kolekcijemi po stajnje třoch wudebjenych jejkach wobdźěliło. „To je zwjeselaca wyša ličba porno lońšemu wubědźowanju“, podšmórnje ze stron Domowiny za wurisanje zamołwita projektowa managerka Rejzka Krügerowa, pokazujo na rozrost wo něhdźe třećinu. Předewšěm „hladajo na kategoriji ‚Wóskowanje wjacebarbne‘ a ‚Wužrawanje‘ je zajim wočiwidnje přiběrał. Loni mějachmy w nimaj šěsć kolekcijow resp. jenož dwě kolekciji, lětsa je jich dwanaće resp. sydom.“
Wobdźělnicy nic jenož z Łužicy, dobyćerka z Hessenskeje
Drježdźany (CR/SN/mb). Hač smě Gerhard Zschau, designer mody a załožer łužiskeje marki LABA, T-shirt z wobrazom linolorězby Hanki Krawcec z lěta 1974 předawać, kotraž běše so na tehdom hižo 14 lět staru rysowanku złožiła, njeje po wčerawšim jednanju wyšeho krajneho sudnistwa w Drježdźanach jasne. Hakle 4. jutrownika chce sudnistwo swój wusud wozjewić, po tym zo je wčera wurunanje zwrěšćiło. W lěće 1960 portretowana spyta tomu zadźěwać, zo Zschau „portret Moniki“ jako motiw T-shirta w rjedźe „stari mištrojo“ wužiwa (SN wospjet rozprawjachu). Před krajnym sudnistwom w Zhorjelcu je wona dobyła, a Zschau njesmědźeše hižo produkowanych sto eksemplarow předawać.