Lawreat Němskeho wubědźowanja chórow 2023 ffortissibros ze Zwěrina (Schwerin), je jutře, sobotu, z hosćom w Drježdźanskej cyrkwi swj. Lukaša. Pod hesłom „Jeder hat irgendwo ein Herz“ zaklinča mjez druhim druhi raz docyła „Šěsć chorusow za muski chór na słowa Jiřija Wolkera“, kotrež bě Miloslav Kabeláč reagujo na němske wobsadźenje Čěskosłowakskeje w lěće 1942 skomponował. Dołho zhubjenu twórbu su spěwarjo lětsa w juniju prapremjernje w Berlinje předstajili. Foto: Oliver Borchert

Křižowka (13.09.24)

pjatk, 13. septembera 2024 spisane wot:

Wodorunje: 3 přisłušnik indogermanskeho naroda, 6 dawk, 7 stolica Egyptowskeje, 8 połžidka jědź, 11 apelzina, 14 zwěrjo Južneje Ameriki, 15 wulke morja, 16 hara wo ničo

Padorunje: 1 dźěl ćěła, 2 něhdyši sćelak w Berlinje, 3 majs, 4 poschod, 5 Torhaus serbsce, 9 Madźar němsce, 10 najwažniši dźěl awta, 12 běži do Dunaja, 13 spožčeny škit

Křižowka (06.09.24)

pjatk, 06. septembera 2024 spisane wot:

Wodorunje: 3 ... a podłu, 6 bjez wědomja, 7 žónske předmjeno, 8 stolica Ka­nady, 11 dźěl Čěskeje, 14 Senf serbsce, 15 italski přistaw při Adriji, 16 přenapinanje, nakopjenje

Padorunje: 1 jězdźidło, 2 nic kmótra, 3 ortografija, 4 škričkowanske měridło, 5 łužiske městačko, 9 Trost zeserbšćene (o=ó), 10 lubosć italsce, 12 připowědź banki, 12 korjenina a hojenska rostlina

Čitajće w nowym rozhledźe (30.08.24)

pjatk, 30. awgusta 2024 spisane wot:

W septemberskim wudaću Rozhlada namaka so wuběr wjelorakich přinoškow.  

„Mje njestara!“ Pod tutym hesłom wobswětluje Jonas Pjetaš swoje nazhonjenja z prawicarskej namocu na serbskich swjedźenjach a reakciju serbskeho wobswěta na tute njeskutki.

Prašenje je wšak: Štó chcemy być? Na zajimawe a hnujace wašnje předstaji Měrćin Wałda Serbow w konteksće z kolonializmom. Zo mějachu so jako „primitiwne“ a „njezrałe“ wobhladować, to dźě potajnstwo njeje. Zo njemóže pak so hač do dźensnišeho wo přewinjenej dobje rěčeć, to wotbłyšćuje nětčiše NJEpřipóznaće Serbow jako domoródny lud. Z tym pak so jenož zakładne standardy aktualneje politiki njepodrywaja: Hdyž statusej domoródnosće woznam njepřicpěwamy, njewotrězamy jenož hałuzu, na kotrejž sedźimy – ale zhubimy dźěl našeho čłowjeskeho byća a našeje dostojnosće. 

Křižowka (23.08.24)

pjatk, 23. awgusta 2024 spisane wot:

Wodorunje: 3 duchowny, 6 sydlišćo pola Nuknicy, 7 wobkrućer sudnistwa, 8 tute, 10 płody k jědźi, 11 něhdyši wobchodnik, 14 stolica Vietnama, 16 sobudźěłaćerjo, 17 personalny pronomen

Padorunje: 1 kartyplacanje, 2 program hotela, 3 wobdźělnik kónčneje hry, 4 pozitiwna elektroda, 5 arabski zaliw, 9 dźěl kolesowarskeho wubědźowanja, 10 škitna woršta štoma, 12 nic stereo, 13 póda, 15 ně čěsce

Renoměrowana huslerka Katrin Wettin prezentuje zajutřišim, njedźelu, swój program „ViolinSymphony“ we Wochožanskej cyrkwi. Zhromadnje z „wirtuelnymi hudźbnikami na płachće“ chce wopytowarjow „ze znatymi kruchami klasiki a swětoweje hudźby kaž tež hitami rocka a popa – takrjec wot Bacha hač k AC/DC“ wobkuzłać. Foto: Imago/Andreas Weihs

„Tief im Osten – Losungen und Parolen 1974 – 2024“ rěka wustajeńca, kotruž aktualnje w Budyskim Kamjentnym domje pokazaja. Přehladka fotografijow Jürgena Maćija wudospołnja wobrazowy zwjazk samsneho mjena, kotryž je lětsa w nakładnistwje Mitteldeutscher Verlag wušła a je dźěl projekta „Gemeinsam in Bautzen – Zhromadnje w Budyšinje“. Foto: Jürgen Maćij

Křižowka (02.08.24)

pjatk, 02. awgusta 2024 spisane wot:

Wodorunje: 3 nabožny spěw, 6 přichad domoj, 7 poćenje w horcej rumnosći, 9 wětřik, 11 kilowatt skrótš., 12 prowinca w Južnej Africe, 14 nic mokry, 16 drohotny kamjeń, 18 dopisy, 19 swójbny

Padorunje: 1 dźěl žnjenskeho popa, 2 hdźe tež to!, 3 wjesoły zymski swjedźeń, 4 nic nowa, 5 rjad teksta, 8 žurla šule, 10 třeća njedźela pósta, 13 wolij ryby, 15 małe wodźišćo, 17 tuta

Dobyćerjo křižowki z mytami

wutora, 30. julija 2024 spisane wot:

3. julija w Serbskich Nowinach wozjewjena dowolowa křižowka z mytamibě dosć wužadaca. Mnozy čitarjo su sej tuž hłójčku łamali a nam prawe wu­hódanje „so derje wočerstwić“ připósłali.

Redakciska fortuna dyrbješe dobyćerjow wulosować. Nad nasćěnowej protyku „Łužica 2025“ smě so wjeselić Christina Hart­rumf w Hórkach. Dwě zastupnej kartce za předstajenje Serbskeho ludoweho ansambla je dobyła swójba Mičkec we Worklecach. A T-shirt ze serbskim alfabetom kaž tež serbsce poćišćanu snědansku desku je dobyła Terez Handrikowa we Worklecach. Andreas Zopa w Radworju dóstanje dobropis Pěčkec zahrodnistwa.

Při Miłočanskej skale wotměje so tónle kónc tydźenja festiwal Witaj. Dźensa, pjatk, pokazaja mjez druhim film „Pola nas rěka wona Hanka“, jutře slěduja popołdnju dźěłarnički a wječor tři koncerty. Nimo spěwytwórče Steppe & Moor a band Highway Patrol zahraja kaž hižo loni lokalni matadorojo kapały Jacke Schwarz Banda (na wobrazu). Foto: Clemens Jurk

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND