Drježdźanski wuměłc Thomas Heller (srjedźa) wustaja tuchwilu pod hesłom „Swěca – sćin – swěca“ w Kamjenskej Haninej ­cyrkwi. Hač do kónca meje wostanu jeho twórby, rozestajace so z aspektami swěcy a sćina w architekturje a přirodźe, ­w sakralnym muzeju přistupne. Foto: Bernd Goldammer

Čitajće w nowym rozhledźe (28.02.20)

pjatk, 28. februara 2020 spisane wot:

Najhusćišo předstajamy na wobalce Rozhlada aktualnu twórbu serbskich abo druhich łužiskich wuměłcow. Jako čitarjo maće tak składnosć, w běhu něhdźe dweju­ lět nimale dospołne pohladnjenčko do serbskeho wuměłskeho tworjenja dó­stać­. Po tym zo mějachmy spočatk lěta ­cyłostronskej wobrazaj, zahaja měrcowski Rozhlad zaso klasiske passepartoutowe wuhotowanje. Wobraz skedźbnja na interview z fotografku Yvonne Most, kiž je so w jednej ze swojich wobrazowych se­rijow z Łužicu zaběrała a kotraž tuchwilu w Drježdźanach wustaja.

Wudaće wěnuje so mjez druhim refleksijam wo rěči. Christiana Piniekowa rysuje njerjane zetkanja ze serbšćinu, za ko­trymiž chowaja so stare ranjenja a kotrež wuskutkuja nowe ranjenja. Jeje prašenje za tym, kak móžemy na nje reagować, bjeztoho zo rozmołwu potłóčujemy, a kak móžemy tež wo pozitiwnych nazhonjenjach do rozmołwy přińć, hodźi so wulkotnje k tuchwilnej sakskej kampani „Sorbisch? Na klar.“ na dobro akceptancy a wćip­noty na serbsku rěč. Čitajće přinošk Christiany Piniekoweje a posrědkujće redakciji swoje mysle k prašenjam awtorki.

Křižowka (28.02.20)

pjatk, 28. februara 2020 spisane wot:

Wodorunje: 3 kraj w morju, 5 rostlina na łuce, 6 koparski klub w Madridźe, 7 čěska stolica, 10 něhdyši generalny sekretar­ UNO, 13 kónc modlitwy, 14 kraj swětowych mišterstwow w kopańcy 2022, 15 spěwarka a moderatorka

Padorunje: 1 krok, 2 pomocnica při porodźe, 3 sudobjo, 4 dźěl nohi, 8 dlěše powědančko, 9 Jank a ..., 11 los bjez dobyća, 12 Narr serbsce

W pincy Kamjenskeje Słodarnje přednošuje awtor Kai von Kindleben z Gothy dźens za tydźeń, 28. februara, w 19 hodź. wo lěsach­ Rudnych horin kaž tež wo legendach kołowokoło wojaka, pašowarja a žiwjenskeho wuměłca Karla Stülpnera (1762–1841). Na přednošk přeprošatej Kamjenske stawizniske towarstwo a Lessingowa biblioteka. Foto: Kai von Kindleben

Křižowka (21.02.20)

pjatk, 21. februara 2020 spisane wot:

Wodorunje: 3 dwanaće měsacow, 5 spo­dobna, 6 pomocnica při porodźe, 7 zežiwidło, 10 hara wo ničo, 13 dźěl bydlenja, 14 dźěl helikoptera, 15 Zehe serbsce

Padorunje: 1 połkupa Čorneho morja, 2 cyłk słowow, 3 chemiske pospytnišćo, 4 čěske město husitow, 8 Pocken serbsce, 9 stary muž, 11 přećiwo, 12 ratarsko-

Berlinske hudźbne nakładnistwo takatak records je minjeny pjatk wosebity koncert wuhotowało. Mjez druhim wustupištej serbskej DJce Ida Bux a Knytl, z Njebjelčic pochadźacy spěwytwórc Jacke Schwarz a duwo Hara Crash (na foće). Koncert bě zdobom premjerny swjedźeń za najnowšu tačel labela. Kompilacija „mutant rebuilds“ je wotnětka na předań. Foto: Julian Nyča

Křižowka (14.02.20)

pjatk, 14. februara 2020 spisane wot:

Wodorunje: 3 horni dźěl hłowy, 5 nic mały, 6 štož je zakazane, 7 wjedźenje puća, 10 předstejićel klóštra, 13 jězdźidło, 14 přećiwnik, 15 přistaw jendźelsce

Padorunje: 1 wosoba kwasa, 2 kupa Italskeje, 3 abonent, 4 rěka w Němskej, 8 wjes pola Běłeje Wody­, 9 ćěłozwučowanje, 11 stat USA, 12 póda

Program w zymskich prózdninach je we Wojerowskim zwěrjencu poskitk swójbam, kotryž něhdźe połtřeća hodźiny traje. Knihować móža jón zajimcy srjedu, 12. februara a 19. februara, za 10 hodź. Hesło wodźenja z pedagogowku Silku Kühn po coowje rěka „Što sej jenož wobleku?“ Wšako dyrbja so tež zwěrjata ze swojim „zymskim płašćom“ w zymje škitać. Foto: Stefanie Jürß

Płastowka (07.02.20)

pjatk, 07. februara 2020 spisane wot:
1 dźeń tydźenja, 2 nic horjeka, 3 stolica Ruskeje, 4 přećeljo španisce, 5 košla sportow­cow, 6 ródna wjes Alojsa An­drickeho,­ 7 wěrnosć, 8 wjes wuchodnje Rakec, 9 rěka Saale serbsce, 10 nic niski­

Dwaceći porow šulerjow Choćebuskeho Delnjoserbskeho gymnazija je wčera mjeztym 34. króć zapust swjećiło. W serbskej ­narodnej drasće ćehnjechu po nutřkownym měsće Choćebuza. Staciji přećaha běštej mjez druhim Rěčny centrum WITAJ ­a Serbski dom. Kónc tydźenja wotměja so na mnohich dalšich delnjoserbskich wsach zapusty, mjez druhim jutře w Janšojcach, Strjažowje a Strobicach kaž tež njedźelu we Werbnje, Smogorjowje a Drjenowje. Foto: Michael Helbig

nowostki LND