Huslacy spěwytwórc Paul „Geigerzähler“ Nagel wuda nowu tačel „Der Zeitstrahl ist zerbrochen“. Premjerny koncert budźe 20. nowembra w Berlinje. Po tym chce nowostku tež we Łužicy prezentować. Bosćan Nawka je so z nim rozmołwjał.
Knježe Geigerzählero, što budźemy na Wašej nowej tačeli słyšeć?
Geigerzähler: Zynkonošak wopřijima po mojim měnjenju dosć pisanu měšeńcu, sahaca wot punka přez spěwiska hač ke chětro eksperimentelnym zynkam. Tematisce wěnuju so předewšěm procesej transformacije a prašenju, kak to je, hdyž takrjec nahle z jedneje towaršnosće do hinašeje padnješ. Nochcu „ostalgiju“ šěrić, prašenje pak, hač so „na zapadźe“ wšitko błyšći, směm stajić. A kak da tu „na wuchodźe“ wupada, što so tu stawa?
To klinči, jakož bychu teksty biografiskeho razu byłe. Dotal sće stajnje tež politiske temy wobjednawał, a to z jasnym stejišćom. Su skerje wosobinske wjerše snano wuslědk tuchwilneje pandemije?
Před nimale štyrjomi tydźenjemi je Němska woliła. Mjeztym je so něštožkuli stało. Za mnje nihdy njepředstajomna koalicija SPD, Zelenych a FDP je po wšěm zdaću móžna, tež hdyž do wólbow hišće chětro wulke rozdźěle mjez nimi byli. To su so donětka chětro zezhibowali, zo móhli raz hromadźe koaliciju wutworić a nad Zwjazkom knježić. Strona CDU z poražku dale wojuje. Předsyda Armin Laschet chce drje zamołwitosć přewzać, wotstupił pak hišće njeje. Znajmjeńša indirektnje drje je připowědźił, zo so wróćo sćehnje. Do toho wšak chce hišće změnu w CDU moderěrować, kaž rěkaše. Zamóže pak něchtó, kiž je historisce hubjene wuslědki strony sobu zawinił, za tajku změnu kmany być. A štó móhł CDU nawjedować? Mjena, wo kotrychž je stajnje zaso rěč, ničo noweho njewotbłyšćuja. Jens Spahn, Friedrich Merz, Norbert Röttgen ... Ja přeju sej nowe čerstwe mjezwočo, nic ze zapada, ale z wuchoda. A wosoba měła wo starosćach tudyšich ludźi wědźeć.
Budyšin (SN/JaW). Město Budyšin měło wo tym rozmyslować, postajić Jurjej Brězanej pomnik. To namjetuje předsyda Domowiny Dawid Statnik w aktualnej zjawnej debaće nastupajo znowanatwar Bismarckoweho pomnika na Čornoboze. Swój namjet je Statnik w lisće Budyskemu wyšemu měšćanosće Alexanderej Ahrensej (SPD) sposrědkował, potwjerdźejo jón tak, zo je Jurij Brězan „najwuznamniši serbski spisowaćel nowšeho časa a je w sprjewinym měsće bydlił“, kaž ze zarjada Domowiny rěka.
Předsydstwo Domowinskeje župy „Handrij Zejler“ wočakuje, zo wšitke serbske institucije z hłownym sydłom w Budyšinje přichodnje tež wotnožku we Wojerecach wudźeržuja. Tele přeće čerstwje wuzwoleneho gremija zdawa so tróšku raznje zwuraznjene być.
Předsydstwo centralnje ležaceje župy njepoćahuje wuprajenja nastupajo regionalizaciju jenož na skutkowanje Domowiny. Zo je město Wojerecy zwólniwe móžne prócowanja snano tež za institucionelny wobłuk podpěrać, bě ze słowow wyšeho měšćanosty Torstena Rubana-Zeha na swjatočnosći k 100. róčnicy wutworjenja Domowinskich župow w juliju hižo wusłyšeć.
Wobě stronje stej do swojeho dialoga změnu strukturow po kóncu zmilinjenja brunicy zapřijałoj. Budźe-li w tym zwisku trjeba, zo Serbja nowe cyłki wutworja, maja so wone něhdźe zaměstnić. Wo tym zahe dosć rěčeć je konstruktiwne. Město Wojerecy je rumnostne kapacity pruwowało. Pozitiwny wuslědk su čłonojo župneho předsydstwa na swojim njedawnym posedźenju zhonili a na to swoje přeće sformulowali.
Nowotwar pěstowarnje „Krabat“ w Čornym Chołmcu, kotraž je w nošerstwje Dźěłaćerskeho dobroćelstwa (AWO) postupuje. Dźěła chcedźa hač do decembra zakónčić. Tuchwilu derje w planje leža, dźěći maja klětu w januarje přećahnyć, rjekny Wojerowski měšćanosta za komunalne posłužby, šule, kulturu a socialne Mirko Pink w rozmołwje z Andreasom Kirschku za Serbske Nowiny.
Kotre dźěła sće wotzamknyli?
M. Pink: Zakónčili smy předewšěm zemske twarske dźěła a betonowe a murjerske dźěła za hruby twar. Nimale hotowe su třěchikryjerske dźěła. Tež nutřkowny wutwar derje postupuje.
Kelko cyłkowny projekt płaći?
M. Pink: Cyłkownje něhdźe dwaj milionaj eurow to stej. Dźesać procentow twarskeje sumy přewozmje AWO jako twarski knjez a nošer kubłanišća. Zbytne nimale 1,9 milionow eurow su po 75 procentach spěchowanske srědki z programa za wjesne wuwiwanje, a 25 procentow přida město Wojerecy. Wšako smy próstwu wo spěchowanje zapodali. Přidatnje přewostaji AWO 5 000 eurow za wuhotowanje wonkowneho areala.
Dochadźa k wyšim kóštam?
Zo čas druhdy kaž wosnje leći, předewšěm čłowjek w pokročenej starobje dźeń a bóle začuwa. Móhłrjec runje hakle smy z praskotakami nowe lěto witali, jutry zaso křižerjow strowili a na dowolu byli, da žno smy zaso wosrjedź nazymy, a za tři měsacy słuša lěto 2021 hižo do stawiznow. To sej runje tele dny ćim bóle wuwědomjam, widźo poskitk we wulkich kupnicach. Tam su hižo nětko połnje na hody wusměrjeni, hačrunjež nas hišće złota nazyma wobdawa.
Ja znajmjeńša běch njedawno trochu wustróžany, jako so na mnje w Kamjenskej kupnicy z polcow šokolodźane rumpodichi a adwentne kalendry smějachu. W bliskim wikowanišću za twaršćizny stejachu najwšelakoriše adwentne pyramidy, samo kumštne hodowne štomiki tam poskićachu. A pola pjekarja mojeje dowěry ležeše zawěrno hižo prěni wosušk na předawanskim blidźe, jako sej tam po poł čerstweho chlěba dóńdźech.
Wón je pominar a zachowar, w swojim mnohotnym skutkowanju zasadam Maćicy Serbskeje wusko zwjazany. Njesebičnje je na wšelakich polach narodneho dźěła aktiwny a rozmołwje stajnje wotewrjeny. Komunikacija je jeho „kuzłarski“ grat, złožowacy so sobu na jeho tolerantnosć. A tohodla je wón, Jurij Łušćanski, w serbskich kaž tež w němskich kruhach znaty a rady widźany rozmołwny partner.
Žiwjenske wotrězki čłowjeka rysuja. Burski staršiski dom w Njebjelčicach, lěta jako kapałnik w Drježdźanach, štož sej dźěd raznje přeješe, nawuknjenje powołanja pismikistajerja, studij spěwanja w Drježdźanach, bjez toho zo bě Serbski ludowy ansambl swojeho čłona tam delegował abo lěta w Berlinje, hdźež je Łušćanski hač do politiskeho přewróta pola Telewizije NDR dźěłał – wo tym móže wón wjele powědać, doniž so 1991 do Łužicy njenawróći. Křesćan Baumgärtel bě jeho do Domowinskeho zarjada jako zamołwiteho za zjawnostne dźěło wabił.
Heinrich Schleppers je zastupowacy rěčnik dźěłoweho kruha za serbske naležnosće Budyšina. Měšćanski radźićel frakcije CDU, z kotrymž je so Carmen Schumann rozmołwjała, ma wosebity poměr k serbskosći.
Što je Was pohnuło so w tymle dźěłowym kruhu angažować?
Mnóstwa wólbnych plakatow strony AfD dla je so młoda Serbowka stróžiła, kaž smy to wutoru w našim wječorniku čitali. Mnóstwo swětłomódrje zarysowanych teritorijow na karće wuslědkow po wólbach zwjazkoweho sejma minjenu njedźelu w Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu podobnje skutkuje. W serbskim sydlenskim rumje su wolerki a wolerjo CDU jenož w gmejnach Chrósćicy, Pančicy-Kukow, Njebjelčicy, Worklecy, Ralbicy-Róžant a w měsće Kulowje po lisćinowych hłosach bóle dowěrili hač AfD.
Składnostnje 30. róčnicy załoženja Smolerjec kniharnje w Budyšinje wuhotuje předawanišćo LND sobotu, 2. oktobra, dźeń wotewrjenych duri. Cordula Ratajczakowa je so z nawodnicu Smolerjec kniharnje Annett Šołćic rozmołwjała.
Hižo wokoło poprawneje róčnicy, 4. měrca, w času lockdowna sće mi přeradźiła, zo planujeće „mały dźakny swjedźeń za čitarjow, kupcow a awtorow“. Tón je so po zdaću k cyłodnjowskemu zarjadowanju wuwił, hdyž na program hladam. Čehodla?
A. Šołćic: Chcemy so tón dźeń wšěm našim kupcam z wosebitymi literarnymi chłóšćenkami dźakować. Tuž poskićamy němskorěčne zarjadowanje runje tak kaž čitanje w serbskej rěči. Tež dźěći móža so na zabawne čitanje wjeselić. A kaž je to na narodninach z wašnjom, chcemy sej připić a tuž witamy kóždeho hosća ze škleńcu sekta, brěčki abo wody.
Kak program konkretnje wupada?