W rozmołwje z wolejbulowej ikonu Stefanom Gedikom
Wolejbulowy cyłk Viktorije Worklecy měješe lěta dołho přimjeno „młodźi dźiwi“. Někotři hrajerjo wšak to tež dźensa hišće su, někotři wjac nic, kaž Stefan Gedik ze Smjerdźaceje. Mjeztym 38lětny nan dweju dźěsći pak je so we Worklecach k prawej ikonje wuwił. Wšako hraješe tam hižo za čas hobbyjoweje ligi. Jurij Bjeńš je so z přeco hišće aktiwnym wolejbulistom rozmołwjał.
Wot hdy hrajeće wolejbul a kak dołho pola Viktorije we Worklecach?
S. Gedik: Něhdźe dwaceći lět hižo wolejbul hraju a cyłkownje pjatnaće z nich we Worklecach.
Sće w karjerje ćeše zranjenja přetrać dyrbjał?
S. Gedik: Na zbožo nic.
Što bě waš najwjetši wuspěch abo najrjeńši wokomik?
S. Gedik: Předewšěm domjace hry jako jónkrótne dam sej woprawdźe lubić. Nimo toho bě wězo kóždy z dotalnych štyrjoch postupow jónkrótny. Běch dźě hižo w mustwje, jako hrajachmy hišće w hobbyjowej lize. Nětko chcemy so druhi raz na saksku klasu přihotować.
Što was najbóle hněwa? Što bě najbolostniši wokomik abo najbolostniša poražka?