Měrćin Weclich

Rjana słužbna jězba njedawno do Lejnoho (Geierswalde), wo čimž w Předźenaku pisach, we mni přeco hišće někotre prašenja zbudźa. Tak mi nastajnosći we hłowje chodźi, čehodla njesmědźach so w hosćencu a hotelu „K swětłowni“ personal při tejce a pinčnikow za ničim, ale woprawdźe ničim prašeć. „Naš šef je nam kazał, datoweho škita dla medijam ničo njeprajić“, mi jedna z přećelnych žonow w srjedźnej starobje přišeptny.

Zo njesměš so dźensa z kameru a mikrofonom cyle jednorje na hosći w tajkim lokalu měrić, je jasne. Ale zo nětko tež hižo personal ničo rjec njesmě, je mi nowe. Štó da koho před kim a za čo škita? Nochcych tola scyła wědźeć, kajki maja tam wobrot a kak su wuknihowani. Prašam so, čehodla njesmě mi pinčnica abo kuchar rjec, zo rady swoje dźěło wuko­njataj a što so jimaj na tym najbóle lubi­. Haj, što da scyła směm?

Franziska Pohling je społnomócnjena Budyskeho wokrjesa za naležnosće ludźi­ ze zbrašenjemi a je čłonka sak­skeje přirady za nich. Milenka Rječcyna je so z njej rozmołwjała.

Tuchwilu je wšudźe rěč wo inkluziji, wosebje w zjawnych zarjadnišćach. Što k tomu měniće?

F. Pohling: W měsće maja ludźo ze zbrašenjom zwjetša lěpše wuměnjenja hač na wsy, tež zwonka zjawnych twarjenjow. Inkluzija pak njeje jeničce myslena za zbrašenych, ale za kóždeho.

Móžeće za to přikład mjenować?

F. Pohling: Myslu mjez druhim na šule. Nimo dźěći w koleskatym stole su tež maćerje, kotrež maja ćěšenka w ćežkim babyjowym nošadle. Tak je za nje runja zbrašenemu dźěsću derje, měć lift w kubłanišću. Wšitke barjery měli na zjawnych městnach wotstronić. Tak přede­wšěm na gmejnskich zarjadach, apotekach, pola lěkarja, pjekarja atd. Wšudźe tam, dokal ludźo často chodźa.

Nadźijeće so, zo so w Sakskej na tymle polu­ něšto změni?

Demonstracije su wažny srědk

pjatk, 10. meje 2019 spisane wot:
Marko Wjeńka

Minjenu wutoru wopominachmy 30. róčnicu poslednich komunalnych wólbow w bywšej NDR. Tehdy běchu so někotři wobydlerjo zmužili, wuličenje hłosow po zawrjenju lokalow přewodźeć a dokumentować. Při tym so wukopa, zo su mócnarjo tež najebać tute kontrole wuslědki wólbow falšowali. Na to dóńdźe spontanje k prěnim demonstracijam za swobodne wólby, štož bě spočatk kónca NDR. Rozsudne na tym wšak bě, zo su ludźo swój strach přewinyli a so zmužice do wólbnych lokalow a pozdźišo na dróhu stupili. Tale zmužitosć wjedźeše k masowym protestam, kaž w Lipsku w oktobru 1989, a k powalenju murje.

Z Chelna pochadźacy Gordian Kral je sobuzałožer a jednaćel firmy „Helmheld“, kotraž je za inowatiwne myto Sakskeje nominowana. Měrćin Weclich je so ze 34lětnym rozmołwjał.

Firma „Helmheld“, to rěka, Wy a sobumějićel Tim Döke, je za předewzaćelske myto Sakskeje 2019 w kategoriji „start-up“ nominowana. Kak je k tomu dóšło?

G. Kral: To samaj tak prawje njewěmoj. Po zdaću je naju, kotrajž online a we wobchodźe nahłowniki za kolesowarjow poskićamoj, něchtó nominował.

Kak staj wo tym zhoniłoj?

G. Kral: Dóstachmoj mejlku, w kotrejž namaj zamołwity za předewzaćelske myto Sakskeje pisa a gratuluje. W tym zwisku so praša, čehodla smój firmu załožiłoj, kotre mějachmoj ideje a ćeže a kak so naju firma dotal wuwiwa.

Kak staj na to reagowałoj?

G. Kral: Wězo je naju powěsć wo nominaciji zwjeseliła, a smój na prašenja swědomiće wotmołwiłoj.

Kak nětko dale póńdźe?

Swjatki pod hołym njebjom

póndźela, 06. meje 2019 spisane wot:

Serbski ludowy ansambl pokaza tež lětsa inscenaciju pod hołym njebjom. Program rěka „Wjećba“ a je mjeztym pjaty přinošk SLA za Błótowsku nóc bajow. Bosćan Nawka je so ze zamołwitym za zjawnostne­ dźěło SLA Stefanom Cušku­ rozmołwjał.

Knježe Cuška, što směće nam wo lětušej Błótowskej nocy bajow přeradźić?

S. Cuška: „Wjećba“ je dospołnje nowa stawizna w konstelaciji loni zakónčeneje trilogije wo zhubjenej krónje łužiskeho krala. Njejedna so wo pokročowanje, wjedźemy zakładnu mysl prosće dale. Dohromady chcemy hru trójce pokazać.

Naćisk programoweho zešiwka zbudźa zaćišć, zo je nimale samsne mustwo za inscenaciju zamołwite, kotrež běše lětuši wječorny ptači kwas zwoprawdźiło.

Mejemjetanje prěni wjeršk

pjatk, 03. meje 2019 spisane wot:

Lětuše mejemjetanje w Pančicach-Kukowje přewjedu za tydźeń prěni raz pod kłobukom noweho towarstwa Młodźina Pančicy-Kukow z.t., kotrež su lětsa załožili. Z předsydku Alenu Šołćic a předsydu Richardom Hawšom je so Marian Wjeńka rozmołwjał.

Kak je k załoženju noweho towarstwa dóšło?

R. Hawš: W Kukowje wšak mějachmy hižo młodźinski klub. Dokelž pak smy swoje rumnosće zhubili, je so tež zhromadnosć do wěsteje měry zhubiła. Njebě takrjec hižo žana prawa struktura. To chcychmy změnić, zo móhli zaso jako młodźina wustupować. Załožić towarstwo bě prěnja kročel, z kotrejž chcemy něšto nowe natwarić.

Mejemjetanje budźe nětko prěnje wulke předewzaće.

A. Šołćic: Haj, to je naš prěni projekt. Snano so nam poradźi w běhu lěta dalše zarjadowanja na nohi stajić. Dokładnje planowane pak wokomiknje hišće ničo nimamy. Najprjedy chcemy mejemjetanje derje zmištrować.

Kelko ludźi we wašim towarstwje je?

Z ŁužicyŠlarafiju sčinić

pjatk, 03. meje 2019 spisane wot:
Bianka Šeferowa

Što byšće činili, byšće-li přichodne dwaceći lět stajnje dwě miliardźe eurow k dis­poziciji měli, kotrež byšće do regiona inwestować dyrbjeli? Zaměr ma być, Łužicu inwestoram atraktiwnu wuhotować, tak zo so tu zawody zasydla a ludźom wěste dźěłowe městno a žiwjenjahódny přichod skića. Wo tym sonić smě sakske knježerstwo, kotrež ma čestny nadawk, Łužicu jako Šlarafiju za předewzaća wuhotować. Jako prěnje wěnuja so zamołwići ministerstwow infrastrukturje, štož je bjezdwěla logiske. Hižo w Sewjernej Americe twarjachu najprjedy železnicu, prjedy hač su so tam ludźo a znimi wobchodnistwo zasydlili.

Konstruktiwna diskusija

štwórtk, 02. meje 2019 spisane wot:

Mathias Kockert (CDU) kandiduje lětsa prěni króć za wólby Sakskeho krajneho sejma. Milenka Rječcyna je z Kulowčanom na „Sakskej rozmołwje“ w Kamjencu rěčała.

Što je Was wabiło, sej na „Saksku rozmołwu“ ze sakskim ministerskim prezidentom a sakskim knježerstwom dojěć?

M. Kockert: Wažne je z ludźimi rěčeć. To drje běše deficit zašłosće. Mnozy wobydlerjo njejsu začuwali, zo jich politikarjo chutnje bjeru. Nětko rěči sakske knježerstwo z ludom na jednej runinje. Tak ministerski prezident Kretsch­mer a jeho team signalizujetaj, zo chcedźa so z problemami ludźi rozestajeć a je rozrisać.

Što Was pozbudźa za wólby kandidować? Nastupiće we wólbnym wokrjesu něhdyšeho ministerskeho prezidenta, Serba Stanisława Tilicha.

Milenka Rječcyna

Chwalba sobuskutkowacym na projekće Serbšćinu online wuknyć (SOL) běše srjedu na prezentaciji poslednjeho hornjoserbskeho schodźenka B1 wutrobna, wosebje pak woprawnjena. Comicowe powědančko wužiwać za to, rěč z pomocu interneta sej přiswojić, njeje runjewon wšědny koncept. Wosebje, hdyž wjedźe swojich protagonistow po zašłosći, tučasu a trochu tež přichodźe Serbow. To je naročny a putacy puć. Nimale 1 400 ludźi poskitk mjeztym wužiwa, zo by sej hornjo- a/abo delnjoserbšćinu přiswojiło.

Spjelńće waše domjace nadawki

štwórtk, 18. apryla 2019 spisane wot:
Bosćan Nawka

Byrnjež jutře wulki, najskerje pak nic ćichi pjatk był, chcedźa šulerki a šulerjo znowa stawkować – hačrunjež swjateho dnja dla docyła šulu nimaja. Snano tónle fakt tomu polěkuje, wuwzaćnje zaso raz wo poprawnym wotmysle w tym nastupanju kedźbyhódnje wutrajnych dźěći a młodostnych rěčeć, město toho zo so wo tym diskutuje, hač woni na tele wašnje docyła protestować smědźa. Fenomen „Fridays for future“ eksemplarisce pokazuje, kak towaršnostny diskurs tele dny wjedźemy: Wobsahi zdadźa so přiběrajcy njetrjebawši balast być, ze strukturami a zwiskami so zaběrać je přenapinace, kompleksne temy zhusćimy na jakne hesła a hotowo!

Serbska debata

nowostki LND