Lěto 2018 bě turistikarjam, tak je znajmjeńša ze wšelakich stron słyšeć, spomóžne. Tež we łužiskej jězorinje zhladuja zamołwići na wuspěšne lěto. Bianka Šeferowa je so pola jednaćelki turitiskeho zwjazka Łužiska jězorina Kathrin Winkler za bilancu wobhoniła.

Kak hódnoćiće ličby hosći, kotřiž su jězorinu loni wopytali?

K. Winkler: Doskónčne daty statistikarjow hakle w měrcu předleža. Zakładnje pak wuchadźamy z toho, zo mějachmy tež w lěće 2018 stopnjowanje ličby přenocowanjow. Za to smy so prawi­dłownje w přebywanišćach regiona naprašowali. Problematiske pak bě, zo běchu w Sakskej a Braniborskej w samsnym času lětnje prózdniny. Dokelž stej wobaj krajej ze swojimi wulětnišćemi wažnej ćežišći, bě hłowna sezona tuž chětro krótka. Pozitiwnje wuskutkowało je so horce lěćo we wobłuku campingownišćow, kotrež běchu jara derje wućežene. Na tamnym boku pak je horcota wulětnišćam, kaž wu­wuznemu mostej F 60, mjenje wopyta wobradźiła.

Je znate, kelko pjenjez turist we łužiskej jězorinje­ přerěznje wudawa?

Zymny wichor hosći wottrašił

póndźela, 07. januara 2019 spisane wot:

Slepjanski Serbski kulturny centrum móže za lěto 2018 dobru bilancu sćahnyć. Přiwšěm mějachu so tam z njeluboznosćemi bědźić, kaž Jost Schmidtchen w rozmołwje z nawodnicu SKC ­Sylwiju Panošinej zhoni.

Knjeni Panošina, jutrowne wiki su kóžde lěto wjeršk w dźěle Serbskeho kulturneho centruma. Loni pak sće z nimi chětro ćeže měli.

S. Panošina: Dyrbju přiznać, zo su nam lońše jutrowne wiki najwjetši deficit wopytowarjow wšěch časow wobradźili. Mjeztym zo mějachmy w lěće 2017 rekordny wopyt něhdźe 3 500 ludźi, bě jich loni přewšo chłódnych temperaturow a zymneho wětřika dla jenož 1 800, potajkim jenož něhdźe połojca. Z tajkimi zjawami dyrbimy žiwi być. W běhu lěta pak mějachmy tež lěpše časy.

Móžeće to dokładnišo rjec?

S. Panošina: Za zarjadowanja na žurli bě zajim dosć wulki. Tak bě wustup telewizijneho lěkarja dr. Carstena Lekutata runje tak wupředaty kaž wustupaj Slepjanskeho folklorneho ansambla k zapustej a w adwenće. Dźeń do patoržicy běchu tohorunja wšitke městna wob­sadźene, jako pokazachu dźěćom bajku wo Čerwjenawce.

Lěpše hač jutrowne bě potom kermušne wjedro.

Skała domicil wuměłstwa

póndźela, 07. januara 2019 spisane wot:

Hubert Lange je čłon předsydstwa towarstwa­ Kamjenjak. Mjez druhim organizuje wón hodźinske wodźenja po Miłočanskej­ skale. Měrćin Weclich je so z nim rozmołwjał.

Kak hódnoćiće lěto 2018 nastupajo wuwiće Miłočanskeje skały?

H. Lange: Móžu rjec, zo bě to wuspěšne lěto, w prěnim rjedźe wšak hladajo na 12. mjezynarodnu rězbarsku dźěłarničku. K tomu přińdźe jako nowe předewzaće našeho 25čłonskeho towarstwa, zo so za socialnje słabych towaršnosće zasadźamy a jim pomhamy. Čestnohamtsce smy tež wukrajnikam poboku.

Su tež lětsa wodźenja po skale móžne?

H. Lange: Haj, wodźenja po Miłočanskej skale dale poskićam. To je w zajimje Kamjenjaka a runje tak w zajimje permakultury, kotruž chcemy tule nimo domjacym, pućowacym kaž tež turistam znazornić. To rěka, zo chcu ju zajimcam cyle wědomje spřistupnić. Skała a permakultura słušatej na kóždy pad hromadźe.

Wodźenja pak njejsu jenož we wobłuku rězbarskeje dźěłarnički. Kak su je wopytowarjo w běhu lěta hewak přiwzali?

Na wažne temy njezabyć

pjatk, 04. januara 2019 spisane wot:
Marian Wjeńka

Dwaj dnjej do patoržicy je powěsć wo rozbuchnjenju wulkana Anak Krakatoa a wo naslědnym tsunamiju tež we mni dopomnjenki na hrózbny podawk lěta 2004 wubudźiła. Tehdy bě w Indoneskej, Indiskej, Thailandźe a druhdźe něhdźe 230 000 ludźi žiwjenje přisadźiło, po tym zo bě podzemske zemjerženje tsunami wuskutkowało. Tydźenje dołho su wobrazy wo wulkich žołmach a njesměrnych škodach medije postajowali.

Nastork za žiwu dwurěčnosć

štwórtk, 03. januara 2019 spisane wot:

Wot lětušeho płaći Serbski komunalny program­ w Sakskej. Z njeho dóstanje kóžda komuna w dwurěčnym sydlenskim rumje njewobmjezowanu lětnu podpěru 5 000 eurow, zo by serbšćinu spěchowała. Z Marju Michałkowej, předsydku Rady­ za serbske naležnosće Sakskeje, je Andreas Kirschke wo tym porěčał.

Na čo je program wusměrjeny?

M. Michałkowa: Wotnětka pře­wostaja swobodny stat kóžde lěto njeběrokratisce 300 000 eurow. Pjenjezy su wjazane na spěchowanje dwurěčnosće, słuža aktiw­nemu nałožowanju serbskeje rěče. Tak komuny lětnje pawšalnje 5 000 eurow dóstawaja, njetrjebaja próstwu stajić a wužiwanje dokumentować. To płaći za 29 komunow w Budyskim a 15 dalšich w Zhorjelskim wokrjesu.

Što budźe ze zbytnej sumu pjenjez?

M. Michałkowa: Chcemy serwisowy běrow zarjadować, kotryž komunam přełož­ki zaruča. Tam maja na přikład přeprošenja za zarjadowanja, posedźenja a schadźowanja kaž tež mustrowe wustawki w serbšćinje zestajeć.

Što to konkretnje rěka?

Poddanojo abo staćenjo?

pjatk, 28. decembera 2018 spisane wot:
Dr. Andreas Kluge

Nichtó sprawnje na dobrym přichodźe serbskeho ludu zajimowany chutnje na tym njedwěluje, zo su kompetency a financne srědki, kotrež stat nam přewostaja, inadekwatne za to, zo bychmy zwoprawdźili wnučkokmane wuwiće našeje rěče a kultury, byrnjež tajka garantija na papjerje wustawki Braniborskeje, Sakskeje, a němske zjednoćenske zrěčenje pyšiła. Nadobo je jasne, zo Serbam nichtó rozšěrjenje kompetencow kulturelneho samopostajowanja abo wjetše statne přiražki z dawkowych pjenjez njeposkići, jeli so nichtó za tym njepraša. Polěpšenje tučasneje situacije žada sej strózbu analyzu a kuražu, potrěbnosće pomjenować, a wolu, njewotwisnosć a legitimaciju ze statom tež kontrowersnje wujednać. Wuspěšne wólby prěnjeho Serbskeho sejma běchu akt narodneje emancipacije, kotryž je sej w tu- a wukraju wjele připó­znaća zdobył. Naše ludowe zastupnistwo zmóžnja prěni raz, sej w mjenje našeho ludu sebjewědomje přidatne kompetency a financne srědki žadać. Budźe to dołhi puć, ale je tež jónkrótna a jenička šansa.

Patoržica: alfa a omega

pjatk, 21. decembera 2018 spisane wot:
Bosćan Nawka

Poprawom móhło na tutym městnje samsne stać kaž hižo jutry. Komuž je potaj­kim za kritiku na dalšim hladajo na wobsahowe žro mjenje abo bóle dospoł­nje wužłobjenym, pře wšu měru komer­cializowanym swjedźenskim marathonje, njech hišće raz do wotpowědneho wudaća pokuknje.

Webstronu dale pjelnić

štwórtk, 20. decembera 2018 spisane wot:

Internetny poskitk dyrdomdej.de měri so na kubłarki runje tak kaž na staršich. Milenka Rječcyna je so z před­sydku Serbskeho šulskeho towarstwa Ludmilu Budarjowej rozmołwjała.

Mjeztym wosom měsacow je internetna strona „dyrdomdej.de“, kotruž je Serbske šulske towarstwo wuwiło, online. Kajki je dotalny wothłós?

L. Budarjowa: Smy jara spokojom. Nimamy na stronje ličak wužiwarjow. Tón chcemy hišće instalować. Njemóžu tuž z wěstosću rjec, kelko ludźi stronu wužiwa. Wěste pak je, zo je wona woblubowany srědk zaběry w našich dźěćacych dnjowych přebywanišćach a mjez staršimi. Dale a wjace kubłarkow wužiwa tam podate nadawki za wuknjensku zaběru z dźěćimi a předłohi za wumolowanje. Wězo swój čas traje, prjedy hač so na wužiwanje tajkeho noweho medija zwuča.

Poskitk je w swětadalokej syći prezentny. Su tež tajcy zwonka pěstowarnjow SŠT, kotřiž poskitk wužiwaja?

Kak dale po ewaluaciji?

póndźela, 17. decembera 2018 spisane wot:

Mjez wědomostnikami, kotřiž su so zabě­rali z ewaluaciju wučby delnjoserbšćiny na zakładnych šulach w Braniborskej, bě tež dr. Jana Šołćina. Milenka Rječcyna je so ze sobudźěłaćerku Bu­dyske­ho Serbskeho instituta a Instituta za sorabistiku Lipšćanskeje uniwersity rozmołwjała.

Što je facit skutkowanja skupiny wědomostnikow a studentow?

J. Šołćina: Z ewaluaciju běchu wulke wočakowanja zwjazane. Wona bu wja­core lěta přihotowana a bě trěbna. Derje, zo bu přewjedźena.

Su wuslědki překwapili?

J. Šołćina: Ewaluacija bě jara wobšěrnje zapołožena. Wuslědki su mjenje abo bóle to potwjerdźili, štož su mnozy hižo intuitiwnje začuwali abo štož běchu wobkedźbowanja mnohich na posrědkowanju delnjoserbšćiny lěta dołho pokazowali. Nam předleži nětko kompleksne, intensiwne a empiriske přepytowanje.

Kak nětko dale postupujeće?

Nastorki z naprašowanja

pjatk, 14. decembera 2018 spisane wot:
Axel Arlt

Serbska rěč, kultura a tradicije zaběraja w skutkowanju Domowiny wusahowace městno. Wšo to zachować a sposrědkować bě, je a wostanje nadawk narodneje organizacije. Wězo polěkuja tajke akti­wity tomu, zo by so mjez Serbami swójska identita skrućiła abo so zaso wu­tworiła. W tym zmysle měła Domowina swěru dale dźěłać. To znajmjeńša je konkluzija z naprašowanja, na kotrymž so wobdźělić běchu čłonojo serbskich towarstwow a zwjazkow lětsa nazymu na­mołwjeni. Prěnje wuslědki smy w běhu tydźenja zhonili.

Serbska debata

nowostki LND