Hajko Kozel: „Njejsmy jako Serbja jenož kulturnje hódnotni, ale mamy tež politisku relewancu“
Serbske šulstwo je w lěće 2001 z Chróšćan zběžkom swój dwójny wjeršk docpěło. Na jednym boku běše to prěni króć po lětstotkach, zo protestowachu Serbja přećiwo postupowanju knježerstwa. Na tamnym boku dyrbjachu znjesć, zo su knježacy wospjet nad cyłym narodom rozsudźili. Milenka Rječcyna je so ze serbskim juristom a politikarjom Hajkom Kozelom rozmołwjała.
Dopominajo so na Chróšćan zběžk, kotre tři wosebite wopřijeća tehdyšemu podawkej dźensa připisujeće?
H. Kozel: Na prěnim městnje je to zmužitosć Serbow, kotřiž poprawom njejsu na sebje samych narok a žadanje měli rjekojo być. Dale je to jasnosć analyzy Serbow, kotřiž su sčasom spóznali, što to rěka, hdyž so tajke kubłanišćo kaž tehdyša Chróšćanska srjedźna šula zhubi. A střeća je to kreatiwnosć protesta. Přetož stawk přewjesć, we wobłuku kotrehož so přiwšěm dźěła – mjenujcy zo wuča a wuknu –, je wěsty nowum tež za stawizny stawkow na tymle swěće.