fota: Marta Měrćinkec / Yvonne Bulišowa (1)

W cuzej hóstnej swójbje 1 600 kilometrow daloko wot domizny přebywać,

w njeznatej rěči so dorozumić spytać a nowy narod zeznać – to je kónc apryla něhdźe 40 šulerjow a šulerkow dohromady štyrjoch bretonskich šulow dožiwiło, kotřiž we wobłuku mjeńšinoweje wuměny Łužicu wopytachu. Po tym zo běchmy w nalěću minjeneho lěta městačko Quimper a tamnišu bretonsku šulu zeznali, smědźachmy my šulerjo 8. a 9. lětnika jich nětko na wyšej šuli we Worklecach a na Serbskim gymnaziju w Budyšinje witać. 

Nachribjetnik, kontinentaj

pjatk, 06. junija 2025 spisane wot:
fota: linda matikeca njeličomne nowe dožiwjenjaWuhlad na město Bangkok

Pućowanje

na Chinamada

na kupje Teneriffa

Wopyt templa Wat Arun Paragliding nad TeneriffuNacionalny park Khao SokWulět do nacionalneho parka Khao SokChowanje słónca w El Poris (Teneriffa)

● Dyrdomdej Lindy Matikec

Za mnohich je kónc studija skok do njewěsteho. Za Lindu Matikec bě to skok do wulkeho dyrdom­deja. 25lětna socialna dźěła­ćerka wuměni słu­char­nju na dožiwjenja, kotrež tak spěšnje wjace njezabudźe. Loni kónc lěta je so rozsudźiła, nachribjetnik spakować a na něšto časa do wukraja hić. Štož započa so jako planowane přebywa­nje we wukraju, bu jězba połna překwa­pjen­kow, nowych nazhonjenjow a njeza­pom­nitych wokomikow.

´
P
Dz
N
S
S
P
J
fota: hilžbjeta pöpelec

ako njeby wužadanje hišće wulke dosć było, běše štwórty dźeń tón dźeń, na kotrymž mějach najwyši dypk cyłeho putnikowanja docpěć, w app „Buen Camino“, tak mjenowanej Reiseleiterapp, wopisany z tójšto wysokostnymi metrami. Po nich sym krótko na to hižo krosnowała. W sandalach dyrbjach so po kamjentnych horach dračować. Po wjele strapacach skónčnje swój nóclěh docpěwši wuhladach hnydom wačok putnika zašłeho dnja. A jako do rumnosće zastupich, sedźeštej tam tež młoda ­holca a starša žona z předchadźaceho dnja. Tutón króć wuda so roz­mołwa, a tak zeznach Friederike, 59lětnu ewangelsku fararku z Jeny, a Carmen, młodu žonu z Chile, kotraž bě zašłe lěta w Awstral­skej bydliła a so nětko do domizny wróći. Krótko po tym zastupi starši muž ‒ Emanuel z Portugalskeje ‒ do stwy. Po krótkej, ale wočerstwjacej nocy, po­dach so znowa na puć ‒ a to bohudźak zaso w su­chich črijach.

Druhi festiwal serbskeje subkultury

pjatk, 30. meje 2025 spisane wot:

Tři dny wuměłstwa we Wojerecach swjećili – zboka mainstreama a folklory, ale nic zwonka łužiskich tradicijow

Hudźba, tworjace wuměłstwo, performance, awdijo-wizuelne instalacije a filmowe předstajenja kaž tež dźěłarnički, wiki a nic naposledk dalše zetkanje (sub)kulturnych akterow z cyłeje Łužicy „SEŚ“ – druhi festiwal SubSorb je wopytowarjam wospjet dosć reprezentatiwny dohlad do tudyšeho skut­kowanja zboka mainstreama a folklory sposrědkował a njemało z nich zahorił. Wulkej wjerškaj běštej tónraz bjezdwědla hudźbneho razu. Projekt Serbsko-waliziske přećelstwo – Cyfeillgarwcg cymraeg a sorbian předstaji na małym jewišću Wojerowskeje Kulturneje fabriki nimo znatych spěwow někotre ­cyle nowe titule, kotrež je cyłk w tydźenju do festiwala skomponował a nahrawał. Wjacore z nich so na ludowu hudźbu złožuja, při čimž twori serbska melodija fundament za waliziski tekst a nawopak. Stilistiski spektrum wopřijima hiphop runje tak kaž indie rock, electro, šanson a punk.

Po wšěch Serbach mejemjetanje

pjatk, 30. meje 2025 spisane wot:

z hołkom a tołkom woswjećili

Zelena ta meja

Handrij Zejler/Korla August Kocor

Zelena ta meja, serbska lesna reja

kiwa k rjanom wjeselu.

Tuž hotuj so, ty rjane holčo,

hotuj so na rejku

z pachołom na trawniku!

Dešćik budźe kapać,

słónčko budźe sapać,

bórči nan a wotradźa.

Maćerka ta stara,

ta je połna swara

pjenježkow tych swětłych dla.

Miłe njebjo lubje směwa so,

a swoje holčo wjedźe pacholo.

Wokoł’ rjanej’ meje zejhrawaja reje,

horka banty, rubišća!

Meja rubišćata chila so:

tuž kedźbuj, kedźbuj,

spěšne pacholo!

Za tym wjerškom hrabń!

Wona leći, hrabń za wjerškom zelenym!

Pacholo so mjerzaše,

kiž tu meju njekrydźe,

zo njej’ holčo jeho

w rejach kralowna.

(Wujimk z Towaršneho spěwnika,

strona 110)

W Serbach derje znaty Jürgen Spottke je wosebitu wuměłsku twórbu w běhu zašłeju lět zhotowił

Serbski filmowc Reiner Nagel je so w mnohich krajach swěta rozhladował a zajimawostki z kameru zapopadnył. Dźensa wón praji, zo namaka tute doma, před chěžinymi durjemi. Milenka Rječcyna je so z mějićelom filmoweho předewzaća ostwärts-film rozmołwjała.

Młodym ludźom prajimy, zo maja do swěta hić, nazhonjenja zběrać a so potom nawróćić. Kak Wy to widźiće?

W serbskej literaturje chowaja so mnohe drohoćinki, na kotrež je trjeba znowa skedźbnić, zo njebychu so pozabyli.

Wotpowědne impulsy chce awtorka

serbskim čitarkam a čitarjam z rjadom „Znowa čitała“ dawać.

Dr. Friedrich Pollack je za serbskimi slědami w Kamjencu pytał

W kulturelnym wopomnjeću Serbow hraje Kamjenc – přirunujo z druhimi městami – skerje snadnu a njerědko dwojotnu rólu. Byšće Wy móhła abo móhł na přikład pjeć podawkow a wosobinow ze serbskich stawiznow mjenować, kotrež a kotřiž su z Kamjencom zwjazane resp. zwjazani? Ně? Njewadźi! Tež nawopak hinak nje­wupada. W historiskim wědomju města a jeje wobydlerjow serbskosć tohorunja lědma rólu hraje. Lessing, Boršć, stare město a Pastwina hora, haj – ale Serbja? Dyrbimy so tuž dokładnišo rozhladować, zo bychmy na serbske slědy w Kamjencu storčili.

Dźewjeć stwow w Radworskej Meji

pjatk, 23. meje 2025 spisane wot:

W Radworju je Ka­th­leen Wawrikowa, mě­jićelka hosćenca Meja, z pomocu srědkow LEADER-programa něhdyšu pensiju zaso wožiwiła. Za naprawu dósta w lěće 2019 50procentowske spěchowanje z cyłkownej sumu 200 000 eurow schwalene, twarske dźěła zahajichu w lěće 2020.

Mjez druhim su łubju přitwara na zadnim dworje wutwarili a jeho wonkownu fasadu ponowili, dotalnu kuchnju přepołožili a dźewjeć dwułožowych stwow z dušu a nuznikom zarjadowali. 2024 móžachu prěnich hosći w pensiji witać. „Z projektom smy zdobom dwě nowej dźěłowej městnje stworili – to běše jedne z wuměnjenjow za schwalenje srědkow“, powěda Kathleen Wawrikowa. Nowej sobudźěłaćerce staratej so wo porjadk w pen­siji a wo přihotowanje snědanje za hosći.

Z dotalnym 33procentowskim wućeženjom stwow je měji­ćelka spokojom. „Z tym ležimy we łužiskim přerězku.“ Přenocowanje za dwě wosobje w nowej stwě płaći 85 eurow na nóc.

Friedrich Hesse, nawoda Spěchowanskeho towarstwa Bartska cyrkej, je jara dźakowny. Dźakowny za skutkownu pomoc Towarstwa za spěchowanje Hornjołužiskeje hole a haty, kotrež je dohromady 200 000 eurow LEADER-srědkow za ponowjenje třěchi­ a fasady cyrkwje w Barće zmóžniła. Spočatk 18. lětstotka natwarjenu cyrkej, kotraž ewangelskej wosadźe „Lubijska woda“ přisłuša, su tak w běhu dweju lět ponowić móhli. Dźakowny je Friedrich Hesse tež inženjerskemu běrowej Bämsch z Hrodźiška, kotryž je twarske dźěła koordinował a pře­wodźał kaž tež najwažnišemu sponsorej projekta: Malešanskemu předewzaću Creaton. Wone je połojcu třěšnych cyhelow darmotnje dodawało.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND