Přińdźe nětko trojokoalicija?

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Wólby parlamenta w němskej stolicy su po wočakowanju wunjesli kónc měšćanskeje wulkeje koalicije. Při tym buštej SPD kaž tež CDU chětro poskubanej. SPD sta drje so z 21,6 pro­centami znowa z najsylnišej mocu, ale je hladajcy wosłabjena. CDU spadny z 23 na jenož hišće 17,6 procentow. Zeleni dóstachu 15,2 procentaj, Lěwica 15,6 procentow a FDP 6,7 proc. Do parlamenta zaćehnje tež populistiska AfD, kotraž je nablaku 14,2 procentaj nažnjała. Za to dyrbja so Piraća z njeho rozžohnować. Woni dóstachu jeno hišće 1,7 porno 8,9 procentam lěta 2011. Znamjenja steja wšak nětko prawdźepodobnje na čerwjeno-čerwjeno-zeleny zwjazk, prěni toho razu w Němskej.

Strona Putina wólby jasnje dobyła

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:
Moskwa (dpa/K/SN). Knježaca strona Jednotna Ruska, prezidentej Wladimirej Putinej bliska, je wólby Dumy jasnje dobyła. W nowym parlamenće Ruskeje změje wona třištwórćinowu wjetšinu zapósłancow. Strona wobsadźi 343 wšěch 450 mandatow, kaž centralna wólbna komisija dźensa w Moskwje zdźěli. Na druhim městnje slěduje Komunistiska strona Ruskeje z 42 mandatami před Liberalnej stronu z 41 a stronu Sprawna Ruska z 21 sydłami. Nawodnistwo Ruskeje ma wólby za „najčisćiše“ w stawiznach. Sćin pada na wólby słabeho wobdźělenja dla – porno 60 procentam před pjeć lětami je jeno 47,8 procentow wolerjow wothłosowało.

Žadaja sej mjezsobny dialog

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:

Wšelake reakcije na namócnosće w sprjewnym měsće

Budyšin (SN/MkWj/JaW). Najnowše namócnosće w Budyšinje iniciatiwu Serbski sejm starosća a ju pohnuwaja so na zjawnosć wobroćić. Přiběracej namocy dyrbi so nuznje wobarać, rěka w nowinskej zdźělence iniciatiwy. Socialne a politiske konflikty maja so na demokratiske wašnje rozrisać! Kóždejžkuli nacionalizm a wumjezowanje wućek pytacych ludźi – hač přez Orbána, Le Pen abo Petry – móža Serbja jenož wotpokazać, dokelž su přez lětstotki sami pod tym ćerpjeć dyrbjeli. „My so distancujemy, hdyž sej někotři němscy (snadź Drježdźanscy) organizatorojo demonstracijow žadaja: ‚Budyšin wostanje němsko-serbski. Přećiwo žołmje ćěkancow w Budyšinje!‘ Při tym spytaja Serbow znjewužiwać a instrumentalizować. Runje prócowanja wo skrućenje samopostajowanja Serbow nas zawjazuja,­ artikl 1 Zakładneho zakonja wobkedźbować: „Dostojnosć kóždeho čłowjeka je njezranliwa.“ Zastupjerjo iniciatiwy tohodla poskićeja – je-li trjeba –, so na demokratiskim rozrisanju konfliktow wobdźělić.

To a tamne (19.09.16)

póndźela, 19. septembera 2016 spisane wot:

Sobu najnaročniše wubědźowanje płunowych balonow su minjenu nóc w porynskim Gladbecku startowali. Cyłkownje 26 dwuwosobowych mustwow z dwanaće krajow je wobdźělenych. Woni wostanu wjacore dny w powětře, zo bychu telko kilometrow kaž móžno zmištrowali. Rekord 3 400 kilometrow běchu lěta 2005 w USA nastajili.

14lětny je w Kölnje z awtom nana před policiju ćěkał. Zastojnikam bě njewěste wašnje jězdźenja napadnyło. Jako chcychu wóz kontrolować, hólc na płun stupi a smaleše bjez swěcy po měsće. Po někotrych kilometrach pak so wón dalšeje honjeńcy­ wzda. Policisća přepodachu jeho maćeri. Klučiki awta bě sej 14lětny skradźu wzał, jako nan spaše.

Spominaja na podawki

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:

Jutře před 25 lětami zahajichu so nadpady na wukrajnikow we Wojerecach

Wojerecy (dpa/SN/at). „Skinojo dom wukrajnikow nadpadnyli.“ Z krótkopowěsću běchu Serbske Nowiny 19. septembra 1991 wo tym informowali, štož je so jutře před 25 lětami we Wojerecach stało a štož běše započatk sydomdnjowskeho wuwzaćneho stawa, kaž powěsćernja dpa tele dny we wobšěrnym zhladowanju piše. Tehdy dósta so wosom wopitych skinheadow z třomi vietnamskimi wikowarjemi cigaretow na Łužiskim naměsće do włosow. Dźěše wo zapłaćenje, tuž policija zakroči. Rozestajenja přepołožichu so na Schweitzerowu před dom zrěčenskich dźěłaćerjow. Z kóždym dnjom hida na ludźi z Mosambika a Vietnama rozrostowaše runje tak kaž syły, kotrež so před jich kwartěrami hromadźachu a přećiwo nim hewrjekachu. Policija bě z přidatnymi jednotkami z Budyšina, Kamjenca a Zhorjelca na městnje. 19. septembra lětachu palne sadźby, kotrež móžachu zhašeć. „Nimale 600 Němcow a něhdźe 200 wukrajnikow je so štwórtk wječor we woprawdźitych nadróžnych bitwach roze­stajało“, pisachu Serbske Nowiny wo tymle dnju. 21.

Wotewrjenej za wujasnjenja

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:

Montreal (dpa/SN). Komisija EU a Kanada stej po informacijach zwjazkoweho hospodarskeho ministerstwa wotewrjenej za to, zrěčenje wo swobodnym wikowanju Kanady z Europskej uniju Ceta prawnisce zawjazliwje wujasnić. Zwjazkowy minister Sigmar Gabriel (SPD) a kanadiski premier Justin Trudeau rozjima­štaj w Montrealu hódnotu dalšich na Ceta so złožowacych namjetow nastupajo škit inwesticijow, prawa dźěłopřijimarjow a zjawne posłužby.

Železnica znjezbožiła

Veľký Meder (dpa/SN). Při znjezboženju železnicy w Słowakskej bu znajmjeńša 35 ludźi zranjenych, třo z nich ćežko. Spěšnik bě dźensa na železniskim přechodźe blisko města Veľký Meder do nakładneho awta zrazył a z kolijow skočił, kaž powěsćowy sćelak T3 rozprawja, powołujo so na zasadźenske mocy. Wohnjowa wobora dyrbješe lokomotiwnika z kabiny wuswobodźić, na čož jeho helikopter do kliniki dowjeze.

Za runostajenje dźěći

Rusojo wothłosujawo nowej Dumje

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:
Moskwa (dpa/K/SN). W Ruskej wotměja so njedźelu wólby do Dumy. Přewjedu je po­ nowym wólbnym zakonju, kotryž je liberalniši hač prjedawše, bjez toho zo by lěpšiny za Krjemlej swěrne strony zběhnył. 450 zapósłancow postaja tuž prěni raz po lěće 2003 zaso po měšanym wólbnym prawje: 225 po lisćinach, 225 po wólbnych wokrjesach. Mnohe wólbne wokrjesy wobsteja wšak z wulkoměšćanskich štwórćow – za nawodnistwo to twjerde worjechi – a wjesnych kónčin, hdźež je wobydlerstwo přiwisniše. Nawodnica wólbow je něhdyša dowěrnica za čłowjeske prawa Ella Pamfilowa. Wona chce fairny wotběh zaručić.

Njedźelu wolaw stolicy Němskeje

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:
Berlin (dpa/K/SN). Wólby njedźelu w Berlinje najskerje hižo žanu koaliciju dweju stron njewunjesu. Poslednje woprašowanje wupokazuje, zo budźetej kaž SPD tak tohorunja CDU poskubanej. Socialdemokraća drje dóstanu jenož hišće 23 procentow, wostanu pak najsylniša strona. Za CDU wěšća 18 proc., Lěwicy 14,5. Z wěstosću populistiska AfD do měšćanskeho parlamenta zaćehnje, hdyž so za nju něhdźe 14 proc. ludźi wupraja. Tež FDP budźe w nim znowa zastupjena, jeli wěšćenych 6,5 proc. docpěje. Tamne strony drje zadźěwk pjeć procentow njepřeskoča. Po politbarometru ZDF je 41 proc. wolerjow hišće njerozsudźenych.

Europska unijapřed wuznamnej cezuru

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:

Bratislava (dpa/SN). Kak ma w Europskej uniji bjez Wulkeje Britaniskeje dale hić? Zbywacych 27 statow unije pyta w słowakskej stolicy Bratislavje zhromadnu wotmołwu a za pućemi, tajke a hinaše rozkory přewinyć. Němska kanclerka Angela­ Merkel (CDU) wočakuje, zo w krizy tčaca Europska unija konkretne postupy docpěje a sej zaso dowěru woby­dlerjow zdobudźe. „Smy w kritiskim połoženju. Dźe wo to, ze skutkami pokazać, zo móžemy so polěpšić“, rjekny wona dźensa na zazběhu wjerškoweho zetkanja čłonskich statow EU bjez Wulkeje Britaniskeje­ w Bratislavje.

Zaměr zetkanja ma „Bratislavska agenda“ być, kotraž definuje ćežišća přichodneho połlěta. K tomu chcedźa knježerstwowi šefojo hłownje wo lěpšim zawěsćenju mjezow, wotwobaranju terora a přewinjenju hospodarskeje flawty wuradźować. Merkel mjenowaše dale zhromadne dźěło statow EU w zakitowanju. Dźe-li wo to, nowe dźěłowe městna wu­tworić, sadźa wona předewšěm na nutřkoeuropske wiki. Jako cil kanclerka mjenuje, dać młodym ludźom w krajach zhromadźenstwa nadźiju a šansy.

Z nowej wiziju a změnu

pjatk, 16. septembera 2016 spisane wot:
Němska Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) rěči nastupajo Europsku uniju wo kritiskim połoženju. Mnohim knježerstwowym šefam čłonskich statow EU so zda, kaž by zhromadźenstwo před wu­znamnej cezuru stało. To wšo su słowa, kotrež smy dźensa z wjerškoweho zetkanja­ EU w Bratislavje słyšeli. Maš zaćišć, zo je nětko skónčnje posledni rozumił: Kaž dotal njemóže dale hić. Stary princip demokratije, słuchać a so wu­prajić, je tež za fungowace zhromadne žiwjenje pod třěchu Europskeje unije nje­wobeńdźomny. Přewobšěrna je lisćina njedostatkow, kotrež čłonske staty zhromadźenstwa skerje rozdwojeja hač jednoća. Pomina-li sej słowakski premier Robert Fico za wjeršk sprawnosć a přezjednosć, móhło to wuchadźišćo być za puć k nowej wiziji a ke konkretnej změnje. Wo tym Grjek Alexis Tsipras hižo dlěje za Europu rěči. Snano je to wupuć. Axel Arlt

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND