Njeje přepozdźe Serbski sejm wutworić

wutora, 24. januara 2017 spisane wot:

W interviewje ze Serbskimi Nowinami, wozjewjenym 9. decembra 2016, je so bywši jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž tež k iniciatiwnej skupinje Serbski sejm wuprajił. To wubudźi reakciju mjez sejmikarjemi­. Janek Wowčer je so tuž z rěčnikom iniciatiwy dr. Měrćinom Wałdu rozmołwjał.

Bywši jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž je přeswědčeny, zo njemóže waše hibanje wuspěch měć, dokelž wšelke zakładne naležnosće, kaž wólbny modus, jasne njejsu, kaž wón w interviewje z našim wječornikom kónc minjeho lěta rjekny. Ma iniciatiwna skupina wólbny modus, kotryž prawnisce wobsteji?

M. Wałda: Zajimawe to twjerdźenje Bjarnata Cyža, ale wopačne. Wolerstwo wobsteji z tych Serbow, kotřiž dadźa so do wolerskich lisćin k Serbskemu sejmej zapisać a so tak runočasnje pisomnje k serbstwu wuznawaja – tele postupowanje budźe „podnurjakow“ skutkownje wottrašeć. Dokelž je zakonsce zapisane, zo so wuznawanje na statnej runinje njesmě registrować, wjedu so wólbne lisćiny njezjawnje pod dohladom rady starostow a, je-li trjeba, tež přidatnje pod dohladom notara. Kóžde towarstwo móže wólby sobu rjadować.

Wobstejnosće rěča za Worklecy

wutora, 17. januara 2017 spisane wot:

Spočatk lěta su we Worklecach załožili towarstwo Přećelski kruh stacionarny hospic Worklecy. Z jeho předsydu dr. Rainerom Klugu je so Marian Wjeńka­ rozmołwjał.

Kak je scyła ideja nastała załožić towarstwo, kotrež so z hospicnym dźěłom za­běra?

Dr. R. Kluge: Hospicy su zarjadnišća, kotrež ludźi w jich poslednjej fazy žiwjenja přewodźeja. Mějachmy zaćišć, zo w našim regionje tajki hospic pobrachuje. Zrodźili su mysl w rjedźe maltezow. Tež Kamjenska chorownja bě do toho zapřijata­. Tak nasta iniciatiwna skupina, a wona je załoženje towarstwa přihotowała. To bě něhdźe před lětom. Nětko je towarstwo załožene. Jeho zaměr je we Worklecach wutworić stacionarny hospic, hdźež maja so pacienća w poslednjej fazy jich žiwjenja derje zastarać a přewodźeć. To nima konkurenca k hladarnjam być, ale tele zarjadnišćo ma skerje paralelnje k nim skutkować. W ho­spicu je nimo ryzy­ hladanja tež lěkarske zastaranje zaručene.

Worklecy maja potajkim lěpšinu, zo su tam rumnosće k dispoziciji a zo w blišej wokolinje tajkeho zarjadnišća njeje.

Direktor Załožby za serbski lud Jan Budar je mjeztym 100 dnjow w zastojn- stwje. Cordula Ratajczakowa je so z nim wo dźěławosći a planach rozmołwjała.

Što je Was spočatnje najbóle překwapiło?

J. Budar: Běch překwapjeny, kak wotewrjenje sym w prěnich rozmołwych kołach ze sobudźěłaćerjemi rěčeć móhł, kak woni swoje dźěło reflektuja a kajke dobre namjety mějachu. Dobry to zakład zhromadneho dźěła. Mamy internu transparencu, štož dźěłowe procesy nastupa, a mam tež dowěru, zo tele zarjadniske procesy běža.

Na załožbowej internetnej stronje rěčiće wo „jasnych prioritach“ nastupajo skrućenje serbskeje rěče a identity – kotre to su?

Hižo dźesaćlět traje njewěstosć

srjeda, 04. januara 2017 spisane wot:

Połoženje wsow Slepjanskeho regiona, kotrež su wot wotbagrowanja potrjechene, je wšo druhe hač spokojace. Wuwiće wjerći so w kole a nichtó njewě, kak dale póńdźe. To tež wjesnjanostu Reinharda Borka (CDU) njespokoja. Jost Schmidtchen je so z nim rozmołwjał.

Knježe Borko, kajke je tuchwilne połoženje hladajo na přichod brunicy a woby­dlerjow we wašej gmejnje?

R. Bork: 30. junija 2015 je Vattenfall přihoty přesydlenja, kotrež běchu hižo daloko postupowali, cofnył a wobdźělenym běrowam a firmam wupowědźił. Wot toho časa nimamy žane spušćomne wuprajenja wo dalšim wuwiću našich wsow. Z nowym wobsedźerjom EPH drje smy prěni raz rěčeli, njebě pak žanych dokładnych wuprajenjow. Za potrjechenych njeje ničo konkretneho wuskočiło.

Kak wobydlerjo na to reaguja?

Pospytaja nowy projekt

srjeda, 04. januara 2017 spisane wot:

Što je Budyske wokrjesne rjemjeslnistwo loni docpěło a kak startuje do noweho lěta? Axel Arlt je z jeho jednaćelku Sabinu Gotscha-Schock rěčał.

W kotrych wobłukach sće lońše přede­wzaća spjelnili?

S. Gotscha-Schock: „Dorostowe dźěło“ w swójskim domje smy derje zmištrowali. W měrcu 2016 wuzwolichu zjednoćenstwa elektromištra Franka Scholzu za noweho wokrjesneho rjemjeslniskeho mištra, po tym zo bě so třěchikryjerski mišter Joachim Winter staroby dla na wuměnk podał. W našich zjednoćenstwach su kubłanja minjene lěta dale přiběrali. Nimo powšitkownych poskićachu wone tójšto fachowospecifiskich kubłanjow, na přikład za sobudźěłaćerjow pjekarnjow, za instalaterow hač k zjawnemu předstajenju trendow frizurow.

Wjeršk bě zawěsće tež akcija „Dźakuju so“.

S. Gotscha-Schock: Akcija bě jara poradźena. Jadro bě wubědźowanje za rjemjeslniskich kupcow. Nimo hłowneju mytow – kónc tydźenja w Berlinje a kolesa – móžachmy wjace hač 50 dalšich mytow wulosować. 10. nowembra na hromadźe z IKK classic organizowanym „dnju strowoty“ smy je přepodali.

Z kotrymi ćežemi sće so bědźili?

Za nowe lěto je sej tež Towarstwo Cyrila a Metoda znowa wosebity kulturny wjeršk předewzało. Cordula Rataj­czakowa je so z předsydu TCM Jurjom Špitankom rozmołwjała.

Kotry kulturny wjeršk lětsa planujeće?

J. Špitank: Chcemy oratorij „Serbske jutry“ Jana Cyža a Chrysty Meškankoweje, kotrejež prapremjeru dožiwichmy 2013 w Chrósćicach, znowa předstajić. Budźe to tróšku skrótšena wersija, kotruž je hudźbny nawoda Friedemann Böhme zhromadnje z komponistom zdźěłał.

Što je Was k tomu pohnuło?

J. Špitank: Tehdy smy so hižo wo to prócowali, oratorij tež w sakskej stolicy předstajić, štož pak njeje so poradźiło. Běch za to, jón w Drježdźanskej Dwórskej cyrkwi přednjesć, wšako bě Alojs Andricki, kotrehož teksty z listow w oratoriju wužiwaja, tam jako jenički serbski kapłan skutkował. Chcemy serbsku duchownu kulturu tež ludźom w sakskej stolicy zbližić, a lětsa budźe tak daloko.

Štó budźe předstajenje spěchować?

Zbrašeni dźěłarnje swj. Michała z Pančic-Kukowa su lětsa w septembru we wobłuku­ Połčničanskeje wusta­jeńcy skulpturow Markusa Keulera wosebity­ rejwanski projekt předstajili. Měrćin Weclich je so z nawodu dźě­łarnje Andreasom Ošiku wo projekće a dalšich předewzaćach ze zbrašenymi rozmołwjał.

Kak z rejwanskim projektom „zbrašeni zetkawaja wuměłstwo“ pokročujeće?

A. Ošika: Klóšter Marijina hwězda budźe 24. a 25. junija 2017 stacija łužiskeho wuměłstwoweho busa. Tón kónc tydźenja chcemy zajimcam rejwanski program předstajić. Do toho zbrašeni wězo pod profesionalnym nawodom dale intensiwnje a prawidłownje zwučuja.

Kak wažne tajke a podobne projekty za nich­ su?

Lětsa z bohatymi žnjemi

srjeda, 28. decembera 2016 spisane wot:

Wojerowske wuměłstwowe towarstwo je z dwurěčnosću regiona wusko zwjazane a zhladuje na lěto połne podawkow. Z předsydu Martinom Schmidtom je so Andreas Kirschke rozmołwjał.

Kak hódnoćiće lěto 2016 za towarstwo?

M. Schmidt: Bě to intensiwne lěto z bohatymi žnjemi. Wjace hač 70 zarjadowanjow smy přewjedli – čitanja, přednoški, koncerty, matineje, wustajeńcy, wulěty a samo dźesać literarnych wuchodźowanjow na temu Brigitte Reimann. Mějachmy samo hosći z Ameriki. Wo­sebity projekt „Ze žiwjenja Brigitty Reimann“ zwoprawdźichmy z hudźbnej šulu. Šulerjo słyšachu časowych swědkow, kotřiž běchu Reimann hišće wosobinsce znali. Na zakładźe toho spisachu šulerjo mału dźiwadłowu hru „Kak nasta Wo­jerowski młodźinski klub“.

Kajke bě čitanje z Kitom Lorencom?

M. Schmidt: Za nas bě wone jara wažne. Kito Lorenc čitaše basnje druhich awtorow, kotrež bě wón aktualnje do němčiny přenjesł, kaž tež teksty ze swojeje zažneje twórby „Struga“. Wot lěta 1970 smy z nim w rozmołwje zwjazani.

A matineja na česć Jurja Brězana?

Chłóšćić haj, ale nic jenož

pjatk, 23. decembera 2016 spisane wot:

W Ralbicach ma dipl. med. Gerd Jahny swójsku lěkarsku praksu. Internist je runja swojim kolegam, domjacym lěkarjam, wustojny w najwšelakorišich medicinskich wobłukach. Měrćin Weclich je so z nim wo chłóšćenju rozmołwjał.

Móže to strowe być, štož ludźo na dohodownych wikach zjědźa a wupija?

G.Jahny: Zasadnje njeje to njestrowe. Wšako měli to rozumnje činić. A poprawom tež nješkodźi, hdyž jónu přez postronki bijemy a raz dwaj nopaškaj horceho wina pijemy, k tomu po­prjančki a praženu kołbasku jěmy. Njestrowe jenož je, činimy-li to přehusto.

Tež na wjesnych a druhich swjedźenjach so wjele pije a jě. Je to „zadźerženske wašnje w zhromadnosći“?

G. Jahny: Zasadnje je to woprawdźe skupinska dynamika. Ta nas často zawjeduje tak činić kaž druzy, zo njebychmy zboka stali. We wokolinje kaž na adwentnych wikach su tež wónje a aromy, kotrež so wupřestrěwaja. To wuwabja apetit. Jěmy rady tučnišo a wjace słódkeho, štož pak ćěło scyła njetrjeba.

Pomha běhać punty wotbyć?

Na slědach swjateje Borbory

srjeda, 21. decembera 2016 spisane wot:

Hórnikečanska energijowa fabrika chce klětu zajimcow přeprosyć, so na slědy swj. Borbory we Łužicy podać. Cordula Ratajczakowa je so z kuratorku Barbaru Brunner rozmołwjała.

Što je Was inspirowało, tajku turu poskićeć?

B. Brunner: We wobłuku rešeršow za wosebitu wustajeńcu, kotraž je pola nas hač do 4. junija přistupna, rozsudźich so wuskušować, kak je Borbora w našej kónčinje zastupjena. Z toho nastachu pokiwy za wulěty, kotrež móže sej wopytowar přehladki jako pohladnicu sobu wzać, zo móhł so sam na puć podać. Tak zrodźichmy ideju, wotpowědnu turu poskićeć, na kotrejž wodźimy zajimcow w běhu dnja wot jednoho městna na druhe. Stawizny wo jednotliwych postawach swjateje Borbory we Łužicy skića napjate stawiznički.

Na kotrych městnach je swjata swoje slědy­ we Łužicy zawostajiła?

Serbska debata

nowostki LND