„Z neonacijemi njerěčimy“ je ze Sakskej wusko zwjazany Berlinski žurnalist Matthias Meisner njedawno w Budyšinje narok na demokratisku towaršnosć formulował. Zo to tudy zastupjerjo wulkeje knježerstwoweje strony druhdy hinak widźa, je znate. Zo Budyšin při tym dale njesławnu rólu hraje, wěmy wot lońšeho. Krajny rada Michael Harig (CDU) a wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) staj z bywšim wokrjesnym předsydu NPD Marcom Wruckom rěčałoj. Budyski krajny rada je tohodla z dowola swojeho zastupjerja před připowědźenej rozmołwu z runje wonym Wruckom warnował. Zastupjer pak čuješe so kaž kuzłarski, pytaše zwjazkarstwo z djabołom a je bolostnje zwrěšćił. Bolostnje wosebje za po cyłej Němskej wopancanej mjenje wokrjesa a města. Bolostnje pak tež za wšitkich, kotřiž čuja so wot nachwilnje amtěrowaceho prěnjeho muža wokrjesa w dowěrje zjebani.
Přichod serbskeho kubłanja a slědźenja je tema prěnjeho kulojteho blida iniciatiwy Serbski sejm w němskej rěči, srjedu nawječor w Budyskim Serbskim domje. Milenka Rječcyna je so z kubłanskopolitiskim rěčnikom iniciatiwy dr. Andreasom Klugu rozmołwjała.
Po kubłanskim wjeršku iniciatiwy w januaru budźe to prěnje kulojte blido. Z kotreje přičiny hižo nětko tajke zarjadujeće?
A. Kluge: Tema kubłanje ma dale być centralny dźěl našeho skutkowanja. Wot spočatka lěta je so na tym polu tójšto stało. Chcemy staw wuwića zwěsćić a předstajić dotal zjawnje njeznate fakty.
Kotre to su?
A. Kluge: To chcemy tón wječor wozjewić. Móžu pak rjec, zo přinošuja k wobsahowej diskusiji wo kubłanju. Přemyslowanje wo integraciji wšěch runinow serbskorěčneho kubłanja měło być zakład za wuspěšnu serbsku kubłansku politku, kotruž chcemy z diskusijnym kołom nastorčić.
Što ma być ćežišćo wuradźowanja?
Ach, tele tam a sem! Žiwjenje nowinskeho redaktora druhdy woprawdźe lochke njeje. To chceš přinošk pisać wo jara pozitiwnym projekće, dóstanješ pak lědma wotmołwy na naprašowanje. Derje, druhdy je tež lěpje trochu dlěje měr wobchować. Tola nic w naležnosći zawěsćenja wučerjow za serbšćinu wuknjacych. Tema to, kotraž woprawdźe pali. Abo?
Wodźerjo po Budyšinje pytaja serbskorěčnych zajimcow, kotřiž chcyli tajke wodźenja po sprjewinym měsće dwurěčnje přewjesć. Marian Wjeńka je so wo tym z Manfredom Lüdtku z předewzaća Měšćanscy zawjednicy rozmołwjał.
Čehodla scyła serbskorěčnych wodźerjow po měsće pytaće?
M. Lüdtke: Dokelž tuchwilu žanoho Serba nimamy, kiž by tajke wodźenje dwurěčnje přewjesć móhł abo chcył. Dokelž pak je Budyšin takrjec stolica Serbow, by rjenje było, hdyž móhli dwurěčne wodźenja sobu poskićeć.
Kelko ludźi wokomiknje scyła zajimcow po měsće wodźi?
M. Lüdtke: Dohromady je jich 37, něhdźe połojca su žony a połojca mužojo. Ale nichtó z nich njemóže jako Serb wo Serbach rozprawjeć. Njeńdźe wšak wo to, cyłe wodźenje serbsce přewjesć. Wažne je serbske powitanje, druhdy raz serbska sada, serbske nadróžne pomjenowanje bjez zmylka předčitać, serbske wosebitosće znać a podobne. Nam je wažne, informacije wo Serbach awtentisce posrědkować.
Za tajke wodźenje pak trjebaš wotpowědnu wědu.
Z Torstenom Wiegelom, jednaćelom Budyskeho Kamjentneho domu, je so Axel Arlt wo reakcijach wokrjesa a města Budyšina nastupajo ćeže z 21lětnym požadarjom wo azyl z Libyskeje rozmołwjał.
Stej wokrjes a město w padźe libyskeho požadarja wo azyl nadreagowałoj?
T. Wiegel: Wonej stej na wašnje reagowałoj, kajkež my w akutnym połoženju sobu podpěramy. Stej so wo rumnostne dźělenje konfliktneju stron starałoj a potrjecheneho z přiwótřeneje situacije won dźeržałoj. W tajkim padźe zhromadnje jednamy. To naše towarstwo a ja podpěrujemoj.
To pak móže jenož prěni krok być?
T. Wiegel: Wotmołwjene njeje hišće na prašenje perspektiwy, kotrež z toho wurosće. Problematiska bě při tymle podawku komunikacija tež Budyskeho wokrjesa. Tam su zaćišć sposrědkowali, zo je intensiwny skućićel takrjec přeco hišće w projektach socialnych dźěłaćerjow. Nichtó njemóže rozumić, čehodla wón hišće preč njeje.
Zastupowacy krajny rada Udo Wićaz (CDU) rěčeše wo 24 chłostajomnych njeskutkach, kotrež po zdaću z młodym mužom zwisuja?
Wólbny bój je Łužicu docpěł. Začuwam to na mnohich terminach politikarjow a wězo tež na sylnej prezency policije. Nimale žadyn dźeń, na kotrymž so někajki politikar wo aktualnym połoženju a ćežach na bazy njewobhoni, zo by sej a swojej stronje hłosy wolerjow zawěsćił.
Wosebje sylnje w serbskich končinach wabi hižo CDU. Nimo direktneho kandidata Rolanda Ermera běchu tež so rozžohnowaca zapósłanča zwjazkoweho sejma Marja Michałkowa, zwjazkowy minister za nutřkowne naležnosće Thomas de Maizière a jich kolegojo z krajneje runiny časćišo w Budyskim wokrjesu po puću hač hewak, zajimujo so za ćeže wobydlerstwa a tež za serbsku problematiku. Předewšěm ju jako Serbske Nowiny slědujemy. Tak posrědkujemy swojim čitarjam, kak politikarjo wo našim ludźe, wo mjeńišowej politice w Němskej a Europje mysla a zdobom, kotru hódnotu jej přicpěwaja.
Wosebje młode serbske swójby pytaja w Radworskej gmejnje za twarskimi ležownosćemi. Šansy, tam tajku nańć, běchu dotal skerje špatne. Połoženje pak počina so polěpšić. Bianka Šeferowa je so z Radworskim wjesnjanostu Wincencom Baberšku (CDU) rozmołwjała.
Kajka bě dotalna situacija twarskich ležownosćow w gmejnje?
W. Baberška: Radworska gmejna žane twarske ležownosće njewobsedźi. To bě a je tež dźensa hišće tak. Smy pak minjeny čas za alternatiwami pytali a z wobsedźerjemi priwatnych płonin rěčeli. Skónčnje móžachmy někotrych z nich přeswědčić, swoje ležownosće jako twarske zajimcam poskićić. Za to zahajichmy w Budyskim twarskim zarjedźe proces. Tam su nětko rozsudźili, hač móža přestrjenje přichodnje jako twarske wužiwać. W někotrych padach mějachmy wuspěch a zarjad je dowolił ležownosć deklarěrować.
Kelko ležownosćow móžeće nětko poskićeć?
Serbske ewangelske towarstwo přeproša přichodnu sobotu, 12. awgusta, na pućowanje a swjedźeń do Wuježka. Měrćin Weclich je so wo tym z jednym z hłownych organizatorow Matom Krygarjom rozmołwjał.
Pjatk smy wotběh 13. serbskeho swjedźenja we Wuježku w pokiwach wozjewili. Štó zarjadowanje organizuje?
M. Krygar: Hłownje je to serbske ewangelske towarstwo. My jako swójba mamy to hromadźe z přećelemi a znatymi z Bukec a wokoliny w horšći. Smy dźakowni, zo směmy pola našich susodow, na Pawlikec statoku, być.
Kak sće w lěće 2005 na mysl přišli, swjedźeń přewjesć?
M. Krygar: Do toho smy trójce ze swójbami pućowali. Ideja bě, zo so naše serbske ewangelske swójby, kotrež su po cyłej Łužicy a Němskej rozbrojene, jónu zetkaja. Zaměr bě, zo so swójby zeznaja, zo přińdu dźěći hromadźe – serbske dźěći z druhich kónčin. W lěće 2005 bě w Bukecach Serbski ewangelski cyrkwinski dźeń. Dokelž pak bě program kóžde lěto samsny, sej něšto nowe wumyslichmy. A to bě serbski swjedźeń we Wuježku.
Njejsće sej tež lětsa jenož ewangelskich Sebow, ale kaž rěka „wšitkich Serbow a dalšich zajimcow“ přeprosyli. Što z tym měniće?
Nowe wukubłanske lěto w Sakskej je zahajene, a wšudźe pobrachuja rjemjeslniscy wučomnicy. Ćim bóle zwjesela, zo je so lětsa wjetšina cyłkownje jědnaće hólcow – šulskich wotchadnikow Serbskeje wyšeje šule Worklecy – za tajki powołanski puć rozsudźiło. Woni nastupichu wutoru swoje wukubłanje na metalotwarca, blidarja, Kfz-mechatronikarja, ratarja kaž tež molerja. Tamni wukubłuja so na hladarja chorych, chcedźa so stać z kubłarjom abo absolwuja dobrowólne socialne lěto.
Dohromady 40 zjednoćenstwow je zwjazkowy wólbny wuběrk spočatk měsaca za wobdźělenje na wólbach zwjazkoweho sejma 24. septembra připóznał. Zo su mjez nimi tež tajke z eksotiskimi mjenami, kaž na přikład „Magdeburgska zahrodkowa strona“, „Urbana. Hiphop-strona“, „Strona rozuma“, „Runa strona“ abo „Hórska strona, nadstrona“, we Łužicy skerje njezhonimy. Tele mjena na wólbnym lisćiku wuhladać njeje tule wočakować. Porno tomu nastupi „V-strona3 – strona za změnu, wegetarow a weganow“ tež w Sakskej z krajnej lisćinu.
Šansa, zo so kandidatej z tychle rjadow skok do parlamenta radźi, runa so wulkemu dźiwej. Sprěnja wone cyłki prosće znate dosć njejsu. Zdruha lědma zakonsce předpisanych pjeć procentow zapodatych płaćiwych hłosow docpěja, zo bychu scyła do parlamenta zaćahnyć směli. Wjelelětne nazhonjenja wuwědomjeja, zo direktne mandaty wosom tak mjenowanych etablěrowanych stron CDU, FDP, Lěwicy, SPD, Zwjazk 90/Zeleni, AfD a Swobodnych wolerjo mjez sobu wučinja.