Před 65 lětami Gustav Adolf Schur prěni raz měrowu jězbu dobył

wutora, 16. junija 2020
artikl hódnoćić
(0 )
Kolesowarska legenda Täve Schur (naprawo) bě loni na „małej měrowej jězbje“ w Lipsku-Grünauwje z kolesowarjom Christophom Wittwerom (srjedźa, Čerwjena hwězda Lipsk) a Adamom Bednarskym, předsydu Lěwicy Lipsk po puću.  Foto: pa/Jan Woitas Kolesowarska legenda Täve Schur (naprawo) bě loni na „małej měrowej jězbje“ w Lipsku-Grünauwje z kolesowarjom Christophom Wittwerom (srjedźa, Čerwjena hwězda Lipsk) a Adamom Bednarskym, předsydu Lěwicy Lipsk po puću. Foto: pa/Jan Woitas

Połdra lětdźesatka wot lěta 1952, stajnje w meji, je mje wosobinsce Měrowa jězba wosebje zajimowała a fascino­wa­ła. Mějach ze swojimi serbskimi sobušulerjemi a sobustudentami w Lipsku stajnje do přijězda kolesowarjow na cilu etapy w kopatym połnym stadionje juskacych přihladowarjow wjele rjanych dožiwjenjow. Prěni čas bě cil kóždeje etapy stajnje na běžni wotpowědneho stadiona.

„Tour de France wuchoda“, kaž Mjezy­na­rodnej měrowej jězbje „Course de la Paix“ tež rěkachu, běchu 1948 jako prěnje etapo­we wubědźowanje mjez stoli­comaj Čěskeje a Pólskeje přewjedli. Te­hdyši wu­rjad­ny čěski kolesowar Jan Ve­selý, kiž je druhu měrowu jězbu 1949 dobył­, mjez druhim jónu rjekny: „Běše to spočatnje małe powójnske wubě­dźo­wanje z wjele improwizaciju a dobrej wolu­.“

wozjewjene w: Sport
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND