Zběhanka při wutwarje dźěłarnjow

štwórtk, 13. julija 2023 spisane wot:
Zły Komorow (SN). Přitwar za dźěłarnje dźiwadła Nowe jewišćo Zły Komorow rosće, wčera swjećachu tam zběhanku. Přitomna šefowka braniborskeje statneje kenclije Kathrin Schneider (SPD) mjenowaše dom „kulturnu instituciju Łužicy. Na jewišću towaršnostne procesy wobjednawaja“. Po słowach Schneider „twori to regionalnu identitu a polěkuje zhromadnosći“. Na to so program Łužica Braniborskeje měri. Saněrowanje a wutwar dźěłarnjow stej wuměnjenje za zachowanje dźiwadła jako wobstatk mnohostronskeje łužiskeje kulturneje krajiny.

Mjezsobne zbliženje kulturow

srjeda, 12. julija 2023 spisane wot:

Na zjawnym forumje festiwala „Łužica“ tójšto zhromadnosćow zwěsćili

Zjawny kulturny forum we wobłuku mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“ ma předewšěm wobdźělenym wuměłcam a organizatoram jako platforma wuměny słužić, zo bychu so mjez sobu lěpje zeznali a swoje stawizny, tradicije a charakteristika zbližili. Kaž na minjenych festiwalach stejachu tež lětsa w Chróšćanskej wjacezaměrowej hali „Jednota“ mjeńšinowe aspekty wosebje w fokusu.

Neuhardenberg (SN/bn). Wot lěta 2003 spožčitej nakładnistwo Märkisches Medienhaus a Załožba Neuhardenberg „Braniborske wuměłstwowe myto“. We wobłuku swjatočneje ceremonije minjenu njedźelu na Neuhardenbergskim hrodźe bu Helge Leiberg z „Čestnym mytom ministerskeho prezidenta za žiwjenski skutk“ w hódnoće 10 000 eurow wuznamjenjeny. Lawdator Dietmar Woidtke (SPD), ministerski prezident Braniborskeje, wuzběhny, zo „špiheluje mnohotne tworjenje Helge Leiberga z najwšelakorišimi formami, materialijemi a technikami žiwjenje a čłowjeka. Jeho twórby charakterizujetej žiwosć a pohib a wuprudźeja kreatiwitu wulkeho wuměłca – wuměłca, kiž je sej wuznamjenjenje wjace hač zasłužił“.

Wotbłyšć domizny w domiznach

wutora, 11. julija 2023 spisane wot:

„vorOrt – budyšinbautzen“ rěka aktualna wosebita wustajeńca, z kotrejž so wuhotowarjej Wyše zarjadniske sudnistwo Budyšin a Budyske wuměłstwowe towarstwo „prěni raz“ temje „domizna“ wěnujetej. Přehladka wopřijima najwšelakoriše twórby dohromady 20 łužiskich wuměłčow a wuměłcow.

Hochozy (SN/MkWj). Štóž je hdy prěni dźěl mjezynarodneho folklorneho festiwala w Hochozy dožiwił, móže potwjerdźić: To je zarjadowanje z cyle wosebitej atmosferu: přećelne, wotewrjene, sympatiske.

Tak je to pjatk tež skupina 45 zajimcow z Radworja a Chrósćic dožiwiła, kotraž bě sej z wot Domowiny skazanym busom Radworskeho Šmitec wozydłownistwa do Hochozy dojěła. Festiwalne wjerški běchu na štyri statoki, podobnje kaž w Chrósćicach, rozdźělene. Tam wustupowachu folklorne skupiny ze swo­jimi programami. Mjez statokami jězdźeštej konjacej zapřahaj za hosći, kotřiž nochcychu abo njemóžachu puć mjez dworami pěši zmištrować. Wo zastaranje postarachu so młodźinski klub, wohnjowa wobora a z Budyšina přichwatani ­pomocnicy Nukec napojownistwa.

Hnydom na spočatku wsy na puću z Choćebuza přeprošowaše Ungerec statok. Na skerje małym, ale jara rjanym dworje prezentowachu so słowakski ansambl Gymnik, Legnica z Pólskeje a serbski folklorny ansambl Serbska reja.

Tradicije wožiwić a wobchować

póndźela, 10. julija 2023 spisane wot:

Chrósćicy (SN/bn). Zjawny kulturny forum słuša mjeztym ke krutym programowym dypkam Mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“. Lětsa předstajichu so w tym wobłuku zastupjerjo sydom na swjedźenju wustupowacych skupinow zawčerawšim w Chróšćanskej wjacezaměrowej hali „Jednota“ z krótkimi prezentacijemi.

Dźak pomocnikam

póndźela, 10. julija 2023 spisane wot:
Praju to runjewon: Sym přemóžena – a to nic prěni króć, ručež na festiwal myslu. Njeńdźe wo swjedźeń samo na sebi, ale wo tych něhdźe sto ludźi, kotřiž w pozadku dźěłaja, kotřiž wěstotu a strowotu zaručeja, wobchad rjaduja a tak dale. Woni su wšu swoju dźěławosć ze zapalom a entuziazmom za wusahowacy wjeršk kulturneho a towaršnostneho serbskeho žiwjenja zdokonjeli. Jasne je: bjez nich njeby Domowina jako wuhotowarka festiwala móhła na tutón swjedźeń přeprosyć. Mam nadźiju, zo je so do pjenježneho měška telko eurow nazběrało, zo móže zarjadowarka čestnohamtskich na wosebity dźakny swjedźeń přeprosyć. Myslu při tym na tych, kiž su nuzniki rjedźili, wotpadki zběrali, wobchad rjadowali, dźěći z wodu popryskali a tak dale. Přetož za dwě lěće budźe přichodny folklorny festiwal. A Chrósćicy swjeća 800 lět prěnjeho pisomneho naspomnjenja wosady. Za to budźe wěsće wjace hač sto pomocnikow trěbnych ... Milenka Rječcyna

Z nowymi perspektiwami na folkloru zahorjeli

póndźela, 10. julija 2023 spisane wot:

Chrósćicy (SN/MG). Na tak mjenowanym „Festiwalnym specialu“ su cyłki folkloru na cyle hinaše wašnje interpretowali. Prěnja tajka skupina bě serbska band ­Nowa Doba, kotraž je znata za swoje produkcije hiphopa. Na Zahrodnikec/Grutkec statoku prezentowachu woni spěwy swojeho prěnjeho albuma „Stara šula“. Na jewišću móžeše publikum, kotryž bě we wulkich masach na dwór přichwatał, nimo hudźbnikow tež někotrehožkuli hosća wuhladać. Tak zaspěwa Greta ­Čórlichec z trójku. Samy wjeršk koncerta pak bě bjezdwěla zhromadna produkcija z Přezpólnymi. Jako stupichu mužojo a žonje w swojich tradicionelnych drastach na jewišćo a zahudźichu zhromadnje z band k modernym zynkam, bě nalada přewšo euforiska.

Přichodny wjeršk wječora bě band ­Celtica, kotraž wobkuzła publikum ze swojimi twjerdymi zynkami, kotrež produkuja na přikład z tradicionelnymi ­šotiskimi dudami. Show na jewišću bě přewšo spektakularna, wšako wědźa hudźbnicy cyle dokładnje, kak maja swětłowe, ale tež specialne efekty wužić.

Z předstajenjomaj za dźěći, ćahom po měsće a galu bu XIV. mjezynarodny folklorny festiwal Łužica wčera w Budyšinje zahajeny. Dźensa předstaja so wobdźělnicy w Hochozy, jutře a zajutřišim su z hosćemi w Chrósćicach .

Budyšin (MG/bn/MiR/SN). Festiwalna atmosfera knježeše wčera najpozdźišo wot toho wokomika, jako cyłkownje „16 z dohromady 18 skupinow“, kaž ze stron swjatk organizowaceje Domowiny rěkaše, před Serbskim domom k swjedźenskemu ćahej po měsće nastupi. „Nětko je festiwal“, Katharina Jurkowa z přihotowanskeho wuběrka wjesele zwěsći, wuhladawši pisany hołk a tołk a wusłyšawši tójšto hudźby a spěwa na Póštowym naměsće. Po zwučenej čarje podachu so přez Lawske hrjebje, Hłowne torhošćo a Bohatu hasu na Žitne wiki. Tam prezentowachu skupiny małki dohlad do swojich programow. Sta přihladowarjow běchu widźomnje zahorjeni.

Sylny přiklesk wšitkim cyłkam

Zašćěpi so do pomjatka

pjatk, 07. julija 2023 spisane wot:
Z měšanymi začućemi hladam tele dny do Čorneho Chołmca. Tam wotměwaja so nětko hač do 23. julija Krabatowe swjedźenske hry. Wjacore lěta mějach zbožo a smědźach wulkotny spektakl pod hołym njebjom sobu dožiwjeć. Wojowanje dobreho přećiwo złemu, Krabat přećiwo Čornemu młynkej a k tomu žortne dialogi mjez starym Krabatom a Awgustom sylnym so čłowjekej do pomjatka zaryja. Lětsa telko zboža njemějach a žane zastupne lisćiki njedóstach. Ćim bóle přeju wšitkim, kotřiž tajki lisćik maja, wjele wjesela w Čornym Chołmcu. K tomu słušatej tohorunja dobyćerjej našeje jutrowneje křižowki Šnajdrecy z Pančic-Kukowa a Pěčkecy z Bronja. Wobě swójbje smětej dźensa do Krabatoweho młyna jěć a sej tam hromadźe z mnohimi dalšimi njewšědne dźiwadło wobhladać. Wjedro za to drje budźe runjewon perfektne, runje tak kaž je wone za přichodne dny připowědźene. Tuž dajće sej lubić, ja na was myslu, tež hdyž bych rady sam tam był. Marian Wjeńka

nowostki LND