Parlament EU woli prezidenta

srjeda, 03. julija 2019 spisane wot:

Brüssel/Strasbourg/Berlin (dpa/SN). Europski parlament w Strasbourgu je dźensa wólby noweho prezidenta zahajił. Cyłkownje štyrjo kandidaća běchu so za to přizjewili, mjez nimi zastupjerka němskich Zelenych Ska Keller. Najlěpše wuhlady drje ma italski socialdemokrat David-Maria Sassoli, kotrehož tež Europska ludowa strona podpěruje. Za zastojnstwo prezidenta kandidujetaj dale španiska zapósłanča Sira Rego a Čech Jan Zahradíl. Wuslědk wólbow hač do kónca redakciskeho časa hišće njepředležeše.

Roth: Knježerstwo měło jednać

srjeda, 03. julija 2019 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Wiceprezidentka Němskeho zwjazkoweho sejma Claudia Roth je zwjazkowe knježerstwo namołwjała, politiku ćěkancam napřećo změnić. „Priwatne wuchowanje ludźi z mórskeje nuzy dyrbjało poprawom njetrjebawše być, dokelž je to statny nadawk“, rjekny politikarka Zelenych nowinarjam. Pozadk je wuwiće wokoło wuchowanskeje łódźe „Sea-Watch 3“ w Italskej. „Je načasu, zo knje­žerstwo to spóznaje a skónčnje wotpo­- wědnje jedna.“ Němske knježerstwo móhło dawno zhromadnje z druhimi europskimi krajemi wuchowansku misiju na nohi stajić, Roth kritizowaše. Město toho chowa so wone za cyłoeuropskim rozrisanjom, kotrež njeje wotwidźomne.

Pušćenje němskeje kapitanki „Sea-Watch 3“ Carole Rackete mjenowaše Roth „zwjeselace a konsekwentne“. Wona je prawje jednała a ludźi před zatepjenjom wuchowała, kaž sej to mórske prawo žada.“ Kapitanku Rackete běchu minjenu sobotu zajeli, dokelž bě ze 40 wuchowanymi migrantami bjez dowol­no­­sće na kupje Lampedusa přistawiła.

Zakonske naćiski rozjimali

srjeda, 03. julija 2019 spisane wot:

Druhi dźeń poslednjeho plenuma Sakskeho krajneho sejma

Drježdźany (dpa/SN). Z wuradźowanjom wo wjacorych zakonjach je Sakski krajny sejm dźensa ze swojim předposlednim plenarnym posedźenjom do wólbow pokročował. Na blidźe mějachu zapósłancy cyłkownje 14 naćiskow, mjez nimi tři z rjadow koalicije CDU a SPD. Wuradźowali su mjez druhim w změnach nadróžneho zakonja, wo informaciskej wěstoće a wo płaćenju zastojnikow. Na zakładźe wjacorych próstwow wočakowachu w běhu dnja tež wobšěrnu diskusiju wo poćahach swobodneho stata k Ruskej a wo sankcijach EU přećiwo Moskwje.

94. posedźenje Sakskeho krajneho sejma bě so wčera z knježerstwowej de­klaraciju ministerskeho prezidenta Michaela Kretschmera (CDU) zahajiło. Premier bě sej połdra lěta po nastupje zastojnstwa wěsty, zo je Sakska na pra­- wym puću, a pohonjowaše wobydlerjow k zmužitosći do přichoda. „Smy wuhibki w swobodnym staće znowa nastajili“, rjekny wón w plenumje w Drježdźanach. „Štož smy přilubili,­ smy dodźerželi“, wón zwurazni.

Ćežke njezboža z e-rolerami

srjeda, 03. julija 2019 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Runje dwaj tydźenjej su elektrorolery na dróhach Němskeje dowolene, a hižo kopja so wobchadne nje­zboža z nimi. Jeničce minjeny kónc tydźenja dyrbjachu w Berlinskej njezbo­žowej chorowni w měšćanskim dźělu Marzahnje štyrjoch znjezboženych stacionarnje přiwzać. Dalšeju lochko zranjeneju jězdźerjow e-rolerow móžachu po ambulantnym lěkowanju zaso domoj pósłać.

Ćežkozranjeni běchu sej po informa­cijach chorownje wjacore kosće, rjapowki abo ruku złamali. Jedyn pacient měješe krawjacu ranu na hłowje a bě sej mozy střasł. Wotběh njezbožow bě cyle wšelaki: Tak bě žonu we hłownym wobchadźe na Berlinskej dróze nakładne awto sobu wlekło. Jedyn muž bě pjany z e-rolerom padnył, kaž chorownja zdźěla.

Policija bě hižo tydźenja wo prěnich njezbožach z elektrorolerami rozprawjała. Tak běštej sej žonje kosće złamałoj. Jězdźidła su hač do 20 km/h spěšne. Jězbna dowolnosć njeje trěbna, tež někajke pruwowanske wopismo abo nahłownik nic. Jězdźić smědźa tele rolery na kolesowanskej šćežce a hewak na dróze.

To a tamne (03.07.19)

srjeda, 03. julija 2019 spisane wot:

Pokradnjeny wóslik dźěćaceho karusela w bayerskim Günzburgu je zaso namakany. Postawa bě so na kónctydźenskim měšćanskim swjedźenju z karusela zhubiła. Nětko su ju w 20 kilometrow zdalenej wsy na zahrodźe wuhladali. Wobsedźer ležownosće twjerdźi, zo je wóslika na dróze namakał a sej myslił, zo chce jeho něchtó wotbyć. Wobsedźer ležownosće dyrbi nětko ze skóržbu ličić, dokelž bě sej namakanku přiswojił.

Dotal njeznatu družinu pawka su slědźerjo Uniwersity Hamburg w Awstralskej wotkryli a po twórcu mody Karlu Lagerfeldźe (1933–2019) pomjenowali. Pawk dopomina na stil Lagerfelda: Čorne nóžki asociěruja slědźerjo z rukajcami, kotrež Lagerfeld stajnje nošeše; hoberskej woči pawka wupadaja kaž čorne nawoči njeboh wuměłca.

Přepytuja njezbožo

wutora, 02. julija 2019 spisane wot:

Aerzen (dpa/SN). Po znjezboženju helikoptera Zwjazkoweje wobory je zarjad za wěstotu lětarstwa přepytowanja zahajił. Mašina z dwěmaj pilotomaj bě wčera zapadnje Hamelna znjezbožiła. Pilotka při tym zemrě, dalši pilot so zrani. Přičiny njezboža njejsu dotal znate, kaž zakitowanska ministerka Ursula von der Leyen (CDU) njedaloko městna nje­zboža rjekny. Přichodne dny chcedźa podawk nadrobnje přepytować.

Wočakuja rozsud kapitanki dla

Rom (dpa/SN). W padźe kapitanki pomocneje łódźe Sea-Watch 3 Carole Rackete wočakowachu dźensa rozsud sudnistwa. Po wčerawšim tři hodźiny trajacym sudniskim jednanju njebě jasne, hač 31lětnu žonu pušća abo hač jeje zajeće wukazaja. Minjenu nóc bě wona w domjacym aresće. Rackete bě minjeny tydźeń z łódźu a 40 migrantami bjez dowolnosće do italskeho mórskeho teritorija přijěła a minjenu njedźelu tohorunja bjez dowolnosće přistaw italskeje kupy Lampedusa wužiwała.

Unija so snadnje polěpšiła

W boju přećiwo wulkemu lěsnemu wohenjej na bywšim wojerskim zwučowanišću blisko mecklenburgsko-předpomorskeho Lübtheena­ zasadźeja wot dźensnišeho tež wodomjetaki policije. Z nimi chcedźa šćežki a wusyki krjepić. Płomjenja su so mjeztym­ na 430 hektarow rozpřestrěli. Wobydlerjo štyrjoch wsow dyrbjachu swoje bydlenja wopušćić. Foto: dpa/Jens Büttner

Sakska změje wjace policistow

wutora, 02. julija 2019 spisane wot:
Zhorjelc (dpa/SN). Sakska dóstanje wjace podpěry ze stron zwjazkoweje policije. Hišće lětsa chcedźa 261 zastojnikow předewšěm do pomjezneje kónčiny pósłać, jědnaćoch wjace hač planowane. W lětach hač do 2024 so jim dalšich přidatnych 250 zwjazkowych policistow přidruži. To je zwjazkowy nutřkowny mi­nister Horst Seehofer (CSU) wčera na zetkanju­ z ministerskim prezidentom Michaelom Kretschmerom a ze sakskim nutřkownym ministrom Rolandom Wöllerom (wobaj CDU) w Zhorjelcu připowědźił. Hłowna přičina je pomjezna kriminalita, kotraž je tež wažna tema we wólbnym boju. Dale so dojednachu, zo nastanje w zhromadnym dźěle z Drježdźan­- skej Techniskej uniwersitu „Technologiski park 4.0“, kotryž ma so předewšěm z digitalizaciju w twarstwje zaběrać. Za to přewostaji Sakska 15 milionow eurow.

Posledni tydźeń schadźowanjow

wutora, 02. julija 2019 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Sakski krajny sejm je dźensa posledni tydźeń posedźenjow w tutej wólbnej dobje zahajił. Na spočatku přednjese ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) knježerstwowu deklaraciju pod hesłom „Wutwarimy Saksku – wěsće, socialnje, swobodnje“. Po tym mějachu w sejmje zastupjene strony składnosć, wuprajić so k přichodej kraja, dwaj měsacaj do wólbow noweho krajneho sejma. W aktualnej hodźinje wobjednawachu škit klimy a kubłanje. Zapósłancy schadźuja so jutře a štwórtk posledni raz do lětnjeje přestawki a do wólbow noweho Sakskeho krajneho sejma.

Naslědnik Junckera dale njejasny

wutora, 02. julija 2019 spisane wot:

Brüssel (dpa/SN). Zwjazkowa kanclerka Angela Merkel (CDU) chcyše dźensa zhromadnje ze swojimi europskimi kolegami spytać, zwadu wo wodźacy personal Europskeje unije rozrisać. Najebać marathonowe wuradźowanje njejsu so dotal dojednać móhli. Mjez druhim dźe wo naslědnistwo prezidenta komisija EU Jeana-Claudea Junckera. Prezident rady EU Donald Tusk je wuradźowanja na dźensa přestorčił. Wobdźělnicy steja pod časowym ćišćom: Jutře chce so nowy parlament prěni króć schadźować.

Nachwilnje wupadaše wčera za přibliženjom: Po tym móhł Nižozemjan Frans Timmermans Junckera naslědować, načolny kandidat Europskeje ludoweje strony Manfred Weber móhł so z nowym prezidentom parlamenta EU stać. Tomu pak so mnozy spjećowachu. Předewšěm wuchodoeuropske staty Visegrádskeje štyrki su přećiwo Timmermansej. Čěski premier Andrej Babiš rjekny: „Timmermans je wunamakar migraciskich kwotow a je našej kónčinje napřećo negatiwnje nastajeny.“

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND