×

Nachricht

Failed loading XML...

2025 pozitiwnje bilancowali

Montag, 05. Januar 2026 geschrieben von:

Budyšin (SN/bn). 25 premjerow w němskej a serbskej rěči je Němsko-Serbske ludowe dźiwadło w minjenym kalendrowym lěće předstajiło. Najwjace přihladowarjow, mjenujcy nimale 36 000, přiwabi inscenacija Budyskeho lěćneho dźiwadła pod hołym njebjom „Alice im Wunderland“. „Zawěšk za lěto 2025 je mjeztym zawrjeny, zhladujemy na wulku prezencu a žiwu wćipnosć. Dohromady 123 643 wopytowarkow a wopytowarjow je na 801 zarjadowanjach žurle pjelniło, so smjało a so dźiwało, diskutowało a z nami dźiwadło dožiwiło. Wutrobny dźak wšitkim, kotřiž su k tomu přinošowali – na jewišću kaž tež před a za nim! Tute ličby njesteja za statistiku, ale za přitomnosć, za bjezposrědne dožiwjenja mjez publikumom a hrajerjemi, za wuměnu mjez žurlu a jewišćom, za přiklesk. Wone su pohon a nas zawjazuja, tež přichodnje ze zmužitosću, rozpalitosću a zastupujo jasnu poziciju postupować.“ Tele słowa intendanta NSLDź Lutza Hillmanna su wobstatk zdźělenki, z kotrejž NSLDź zašłe dwanaće měsacow bilancuje.

Meja w nowym outfiće koncertowała

Montag, 05. Januar 2026 geschrieben von:
Na połnje wobsadźenej žurli Radworskeho hosćenca „Meja“ je chór Meja před­wčerawšim pod hesłom „Spěwajo přez zymu“ pod nawodom Pětra Cyža swój tradicionalny nowolětny koncert wuhotował. Ćežišćo programa tworjachu sadźby kołowokoło typiskich serbskich zymskich nałožkow a tradicijow. Žony wustupichu w nowych falach, mužojo pak z nowej muchu. Koncert chóra wudospołni dźěćaca šola wosady. Koncert wuklinča na zwučene wašnje po wječeri z rejemi. Wo wotměnjawu hudźbu postara so znowa DJ Frank Wjesela, kiž woswjeći lětsa swój 30lětny jewišćowy jubilej. Foto: Bosćij Handrik

Z galu nic jenož we Łužicy po puću

Freitag, 02. Januar 2026 geschrieben von:
Po trójce wupředatych předstajenjach swojeho silwesterskeho a nowolětneho koncerta w Budyšinje prezentuje Serbski ludowy ansambl z wjerškow swojeho repertoira zestajanu swjedźensku galu dźensa w Balingenje a zajutřišim w Schweinfurće. Přichodny tydźeń wustupi SLA w Złym Komorowje a we Wósporku. Program połny překwapjenkow wopřijima mjez druhim choreografije Mije Facchinelli a Juraja ­Šiški; jako hosćej wustupitaj sopranistka Yvonne Prentki a tenor Philipp Nicklaus. Dosć njewšědnemu „instrumentarijumej“ wěnujetaj so dirigentka a bubnar SLA Katharina Dickopf a Benedikt Sauber (stejicy wotlěwa). Foto: Maćij Bulank

Francoski oratorij zaklinčał

Montag, 29. Dezember 2025 geschrieben von:
We wobłuku kemšow na druhim dnju hód předstajichu cyrkwinski chór ewangelskeje wosady swj. Pětra, smyčkarjo orchestra Serbskeho ludoweho ansambla a hosćo pod nawodom Michaela Vettera zažnu twórbu „Oratorio de Noël“ Camilleja Saint-Saënsa w Budyskej cyrkwi Marje a Marty. Solisća běchu harfenistka Kazumi Hashimoto kaž tež spěwarjo Jennifer Riedel, Ines Böhme, Stephanie Hautfleisch, Florian Neubauer a Martin Schicketanz. Wo přewod na pišćelach postara so Fabian Kiupel. Kontrast k wokalnej twórbje wutwori Vetter na kóncu Božeje mšě z furioznej interpretaciju byrgloweje toccaty „Dieu parmi nous“ Oliviera Messiaena. Foto: Hanka Šěnec

Mětšk na nowej CD

Dienstag, 23. Dezember 2025 geschrieben von:
Budyšin (SN). Załožba za serbski lud je jako swójski projekt ediciju „Juro Mětšk – Jewišćowa hudźba“ zwoprawdźiła a wudała. CDji wopřijimatej kompozicije, kotrež bě Mětšk za dźiwadłowej hrě „Die wendische Schiffahrt“ (Kito Lorenc) a „Čertowy móst“ (Milena Markova) spisał. Ansambl Unitedberlin, chór Serbskeho ludoweho ansambla a solistka Hanka Rjelcyna su hudźbu nahrawali; sceniska rěčnica je Rike Schuberty. Přisłušaca knižka z wobrazami Ulriki Mětškoweje podawa mj. dr. rozjimanje Georga Felbera a zawod Theresy Jacobsoweje ze Serbskeho instituta, kiž je projekt přewodźał. Edicija je w Smolerjec kniharni a w Budyskej Serbskej kulturnej informaciji na předań.

Film wo póndźelach připowědźili

Dienstag, 23. Dezember 2025 geschrieben von:
Tak mjenowana hodowna edicija rjadu „Happy monday Bautzen – Wjesoła póndźela Budyšin“ bě iniciatoram ze składnosću, na wjerški minjenych měsacow zhladować. Tak pokazachu wčera na Mjasowych wikach widejowe sekwency z wurězkami zarjadowanjow, kiž běchu so lětsa na wjacorych naměstach Budyšina wotměli. Wone su zdobom wobstatki filma z dźěłowym titulom „Happy monday – Der Film“, kotrehož premjeru moderatorka Madleńka Šołćic za klětuši 24. januar w Budyskim Kamjentnym domje připowědźi. Nimo toho dožiwi něhdźe sto wobdźělnikow wohnjowu show, daše chłóšćenki „bursy poprjancow“ sej zesłodźeć abo amizantne portrety w tak mjenowanej foto-boksy zhotowjeć. Foto: SN/Bojan Benić

Słowo lěta wolić!

Dienstag, 23. Dezember 2025 geschrieben von:

Budyšin (SN/bn). Druha faza akcije „Hornjoserbske słowo lěta 2025“ so nachila. Hišće hač so 27. decembra móža zajimcy z dohromady dwanaće namjetow swojeho faworita wuzwolić. Wothłosować hodźi so přez wotkaz na webstronje www.serbske-nowiny.de abo z pomocu tu wotćišćaneho qr-koda.

Dohromady 33 namjetow bě jury pruwowała, dwanaće z nich steji na lisćinje kandidatow. Jury wuzběhny, zo dyrbja słowa „po móžnosći zwisk k lětu 2025 měć a so za tónle čas často jewić. Njeje-li časowy zwisk daty, pruwujemy, hač ma słowo potencial, so nic jenož w ertnej wobchadnej rěči, ale tež w spisownej etablěrować, abo hač so stare, pozabyte słowo zaso wožiwja.“

Zběrka 111 basnjow

Montag, 22. Dezember 2025 geschrieben von:
Budyšin. „Unterm weißenen Tuch“ rěka najnowša, mjeztym 14. w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła zběrka rjadu Die sorbische Bibiothek. Antologija wopřijima dohromady 111 němskorěčnych, zdźěla dotal njewozjewjenych basnjow Róže Domašcyneje z minjenych třoch lětdźesatkow kaž tež přebasnjenja lyriki Jurja Chěžki z jeje pjera. Dosłowo dodał je renoměrowany slawist Walter Koschmal, wobalku zhotowiła je grafikarka a molerka Sofija Natuškec. Po cyłej Němskej hodźi so zběrka wot klětušeho januara kupić, w Smolerjec kniharni je wotnětka na předań.

Přichod digitalny a darmotny

Freitag, 19. Dezember 2025 geschrieben von:

Serbski institut hotuje so z pozitiwnej bilancu na jubilejne lěto

Budyšin (SN/bn). „Přeco hišće wobhladuje so Serbski institut (SI) častodosć jako poměrnje małe slědźenišćo. Hladajo na něhdźe 70 wědomostnych projektow, kotrež hač do 80 sobudźěłaćerkow a sobudźěłaćerjow lěto wob lěto wobdźěłuje, pak tónle wobraz wobstejnosćam dawno hižo njewotpowěduje.“ Z tymile słowami zahaji direktor SI prof. dr. Hauke Bartels wčera nowinarsku rozmołwu, w kotrejež wobłuku zastupjerjam medijow bilancu nachilaceho so lěta 2025 kaž tež wuhlady na klětuši 75. institutny jubilej předstaji. Naspomnjena ličba projektow wopřijima nimo slědźenja na tradicionalnymaj polomaj SI, potajkim rěčespyta a stawiznow, mjeztym tež samostatny wotrjad za regionalne wuwiće a škit mjeńšinow, (přirunowace) kulturne wědomosće a kopicu interdisciplinarnych kooperacijow. „Bjez solidneho bazoweho financowanja njeby móžno było, wšitke tele nadawki spjelnić“, podšmórny Bartels na institucionalne spěchowanje ze stron Załožby za serbski lud pokazawši, kotrež wučinja něhdźe tři miliony eurow wob lěto.

Poslednje, mjeztym online přistupne wusyłanje rjadu „Sorbische Lesereise 2025“ radija Zett staj Benedikt Dyrlich a Milan Hrabal (2. wotlěwa a 2. wotprawa) cyle młodemu serbskemu pjeru wěnowałoj. Swójske teksty ze zběrki „LitMiks ‘24“, kotraž bě w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła, předstaja Sara Zellerec, Franciska Kušec, Milena Šołćic (prědku wotlěwa) a Jan Bogusz (zady srjedźa). Foto: PR

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND