Nowostka, kotruž wam dźensa předstajam, njeje scyła kniha, ale jeje zakład leži we wjacorych knihach. Njedawno je mjenujcy CDka „Wroblik Frido a jeho přećeljo 2“ wušła. Prěnja CDka, kiž bě w lěće 2010 w prěnim nakładźe a 2022 w druhim nakładźe wušła, dósta sotřičku. Wona wobsahuje wšitke wot Jěwy-Marje Čornakec mjez 2014 a 2024 napisane stawiznički, z wuwzaćom stawizny wo lěće do Afriki. Awtorka wopisuje a poćahuje so na nam znate swjedźenje a nałožki kaž kermušu a ptači kwas, hody a póstnicy, a tež jutry přećeljo na zelenej łuce zhromadnje swjeća. Tak knježi w kóždym počasu čiłe žiwjenje. Wězo njeběži wšitko kaž planowane. Žabka Šlapka pozběhnje so na přikład na hermanku z balonkami do wyšiny, k jutram faluja jejka za jutrownu překwapjenku, hody wotleći rumpodich z přestrjencom, na ptačim kwasu schori pjekar, kiž ma sróče pječwo napjec a na póstnicach bu myška zajata. Zhromadnje z wopičku Ritku, ze šwjerčemi, kokoškami, zajacom Wuchačom a jeho zaječkami pak přećeljo tute dyrdomdeje zmištruja a na zelenej łuce so naposledk wšo derje kónči.
Serbske towarstwo w Južnej Awstralskej je w lěće 2012 załožiło wopomnjensku šćežku „Wendish Heritage Pioneer Trail“, kotraž wjedźe zajimcow k tamnišim šěsć najwuznamnišim serbskim sydlišćam. W kóždym su tehdy postajili taflu, kiž w słowje a wobrazu wo Łužiskich Serbach a jich připućowanju do Južneje Awstralskeje informuje. Nětko je towarstwo wudało přewodnik po šćežce z titulom „The Wends in South Australia. Their Heritage Trail“ (Serbja w Južnej Awstralskej. Jich wopomnjenska šćežka), kiž nadrobniše informacije k temje podawa.
Drježdźany (SN/bn). Kulturna załožba swobodneho stata Sakska spěchuje klětu w prěnim połlěće dohromady 200 projektow z cyłkownje něhdźe 2,1 milionom eurow. Po minjenu wutoru wozjewjenej lisćinje jedna so wo sparty hudźba (60 projektow), tworjace wuměłstwo (32), předstajace wuměłstwo (29), sociokultura (21), film (20), literatura (14) kaž tež wo sparty přesahowace projekty (13) a industrijnu kulturu (11). Dohromady bě 326 próstwow dóšło.
Dobru połojcu srědkow přewostaja něhdźe 80 projektam, kotrež maja so we wobłuku swjedźenskeho lěta „Židowske žiwjenje we wuměłstwje a w kulturje 2026“ zwoprawdźić. Ze stajnje 20 000 eurami spěchuja filmowy festiwal Nysa, Filmowy swjedźeń Drježdźany a Kamjeničanski festiwal dźěćaceho filma Schlingel. Wojerowskej Kulturnej fabrice přizwolichu 25 500 eurow za jubilejnu wustajeńcu kulturnišća kaž tež za zakónčenje akcije „Město rejuje“. Njebjelčanske towarstwo Kamjenjak dóstanje 35 000 eurow za projekt „Nowe horiconty – Generaciska změna a serbsko-němske kulturne formaty w dialogu“ a Oberlichtenauski ćah hercow 6 500 eurow za wobdźělenje na klětušich swětowych mišterstwach w Nižozemskej.
Budyšin (SN/bn). Doba wothłosowanja We wobłuku akcije „Hornjoserbske słowo lěta 2025 (HSSL)“ zahaji so z dźensnišim wozjewjenjom lisćiny namjetow. Hač do 27. decembra móža zajimcy swój hłós wotedać, a to pak z wotkazom na webstronje www.serbske-nowiny.de, pak z pomocu deleka wotćišćaneho qr-koda. Wuslědk wozjewja Serbske Nowiny (SN) w swojim silwesterskim wudaću.
Budyšin. Z bohateho hudźbneho tworjenja Bjarnata Krawca drje su jeho wuměłske spěwy mjenje znate. Na 80 tajkich bě Krawc za čas swojeho žiwjenja skomponował, zwjetša na teksty serbskich basnikow. Wudawaćel Ronald Hein je jědnaće kompozicijow Krawca na basnje Ćišinskeho zestajał a redigował. Z předležacej ediciju je nětko zajimcam spřistupnja.
Notowe wudaće zmóžnja (nic jenož profesionalnym) interpretam předstajenje spěwow na koncertach a druhich kulturnych zarjadowanjach, z čimž by so Krawcowe herbstwo hódnje zachowało.
Adwentny koncert 1. serbskeje kulturneje brigady je so wospjet jako publikum přićahowacy magnet wopokazał. Lětsa prezentowaše jón brigada ze syłu hosći w njewšědnje wulkej a wjacekróć měnjacej so wobsadce.
Klětu wokoło jutrow wostanje jeje městno na wjacorych łužiskich jutrownych wikach a tež w Budyskim Serbskim muzeju prózdne. Dnja 23. nowembra bě ludowa wuměłča Edeltraut Gründelowa zemrěła. Za swoje wužrawane a škrabane jutrowne jejka ze serbskimi mustrami a hrónčkami bě Wojerowčanka daloko a šěroko znata.
Edeltraut Gründelowa narodźi so 13. februara 1949 we Wojerecach w starym měsće, kiž rozrosće bórze na srjedźišćo brunicoweje industrije. Jeje swójba měješe serbske korjenje. Mać Frieda Hawštynkowa pochadźeše z Ćiska a wowka Marja Bartušcyna chodźeše hišće we Wojerowskej serbskej drasće.
Edeltraut Gründelowa nawukny powołanje kucharki a dźěłaše w gastronomiji, najprjedy pola wikowanskeho drustwa HO, potom w zawodnej kuchni milinarnje Wjelcej a w Euro-šuli Wjelcej. Wjele lět wuwučowaše wučomnikow.