Dowěrjeja wójsku

Freitag, 01. November 2019 geschrieben von:

Moskwa (SŽ/K/SN). Ruscy ludźo dowěrjeja najbóle wójsku a najmjenje politiskim stronam. To wujewja wuslědk najnowšeho naprašowanja ruskeho analytiskeho Centruma Lewada, publikowany tež wot słowakskeje powěsćernje TASR. Na wobrónjene mocy kraja spušća so 63 procentow respondentow, štož je dźiwajo na staw lěta 2009 přirost wo nic mjenje hač 100 procentow. Politiskim stronam dowěrja porno tomu jeničce 16 procentow woprašanych, štož bywa dwójce mjenje hač před dźesać lětami.

Za wójskom slěduja nastupajo dowěru prezident a tajne słužby. Hłowje stata Wladimirej Putinej dowěrja 60 procentow wobydlerjow, tři procenty mjenje hač 2009, tajnym słužbam 48 procentow, z čimž su so wone wo 17 proc. polěpšili.

Přirost dowěry registruje Centrum Lewada tež w poćahach Rusow k policiji, statnemu rěčnistwu a sudnistwu. K policiji je dowěra w běhu dźesać lět ze 17 na 32 procentow zrostła, k statnemu rěčnistwu z 21 na 30 proc. a k sudnistwu z 21 na 28 proc. Nawopak je dowěra k cyrkwi w minjenym lětdźesatku spadnyła. Hdyž bě 2009 hišće 34 procentow respondentow cyrkwi wěriło, wučinja jich ličba tónkróć jenož hišće 26 procentow.

Dospołneje spokojnosće njeje

Montag, 28. Oktober 2019 geschrieben von:

30. róčnica zwrěšćenja komunistiskich re­žimow w srjedźnej a wuchodnej Europje je amerisku agenturu Pew Research Center (PRC) k tomu pohnuła w 14 čłonskich statach Europskeje unije a k tomu w Ruskej, na Ukrainje a w USA wobhonjeć so za nahladami na wony dobu přewróćacy podawk. Prašała je so agentura PRC mjez druhim za měnjenjom nastupajo přechod na politiski system wja­corych stron, zawjedźenje swobodnych wikow, spokojnosć z EU a wuhlady do přichoda. Kwintesencu projekta zjimaja čěske medije do zwěsćenja, „wobydlerjo krajow něhdyšeho wuchodneho bloka njejsu z politiskim a hospodarskim stawom swojich statow dospołnje spokojom. Zo bu železny zawěšk wotstronjeny, pak jenož horstka wobžaruje.“

Wólbow dla přesłapjeny

Freitag, 25. Oktober 2019 geschrieben von:

Kaczyński ze swojej stronu PiS wjetšinu w pólskim senaće přisadźił

Waršawa. Pólske medije kaž tež politiske strony wuslědk wólbow parlamenta 13. oktobra přeco hišće wuhódnoćeja. Pola knježaceje narodnokonserwatiw­neje strony Prawo a sprawnosć (PiS) je so spočatna euforija po wozjewjenju wuslědkow chětro spěšnje pominyła. Kaž nawoda PiS Jarosław Kaczyński zdźěla, je wón wólbneho wuslědka dla přesłapjeny. „To njeje tak być měło“, ci­tuje jeho tydźenik Polityka.

Knježaca PiS bě cyłkownje wosom milio­now hłosow dóstała, dwaj milionaj wjace hač při wólbach před štyrjomi lě­tami. Najebać to njeje ličbu­ zapósłancow w sejmje wo ani jedyn mandat rozšěrić móhła. Přičina stej dwě nowej politiskej stronje, kotrejž stej do sejma zaćahnyłoj: Lěwica z dwanaće procentami a prawicarska Konfederacija ze 6,4 proc. Mandaty w sejmje su tuž znowa rozdźělene.

Žně dobre byli

Donnerstag, 24. Oktober 2019 geschrieben von:

Praha (ČŽ/K/SN). Ze žitnych zahonow su čě­scy ratarjo lětsa 7,638 milionow tonow zorna nažnjeli, štož je porno lońšemu 7,8 procentow wjace, wotpowěduje pak dźesaćlětnemu přerězkej. To je Čěski statistiski zarjad tele dny wozjewił. Wunoški pšeńcy su wo dźesać procentow šćedriwiše hač loni, wunoški ječmjenja wo 7,4 procenty, wunoški rožki wo dobrych 30 procentow. Tak mjenowaneje tritikale – to je měšeńca z rožki a pšeń­cy – su 14 procentow wjace na­žnjeli, kukuricy 20 procentow a maka samo 77 procentow, štož je jara špatnych wunoškow minjene lěto dla bjez dźiwa. Wowsa su trochu mjenje domchowali hač 2018. „Zawostał“ je jeničce rěpik – porno zašłemu lětu je jeho wunošk wo 17,4 procenty snadniši był.

Běrny hišće zběraja, při čimž trochuja statistikarjo wunošk na 604 000 tonow z něhdźe 25 000 hektarow, tak wulkeje plahowanskeje płoniny kaž loni. Cokoroweje rěpy nažněja čěscy ratarjo po trochowanju něhdźe 3,5 milionow tonow. To je šěsć procentow mjenje, ale ze zredukowaneje plahowanskeje płoniny. Wunošk hrocha je porno minjenemu lětu wo 4,6 procentow mjeńši, słónčnych róžow wo 38 procentow.

Juristiski deal

Mittwoch, 23. Oktober 2019 geschrieben von:
Bratislava (SŽ/K/SN). Sudniske wobjednanje zamordowanja přepytowaceho nowinarja Jána Kuciaka a jeho slubjeneje Martiny da přeco hišće na so čakać. Po wšěm zdaću připołožeja pak za to poslednje šćěpki. Tele dny je zwěsćeny posrědkowar mordarstwa Zoltan Andruskó ze statnym rěčnistwom kontrakt wujednał. Nadrobnosće jeho adwokaća ani statne rěčnistwo njepublikuja. Andruskó je jedyn z pjeć podhladnych winikow w kawsy Kuciak. Zo je Andruskó mjez skazarjom zamordowanja Kuciaka a jeho mordarjom posrědkował, jemu 25 lět jastwa abo samo jastwo na čas žiwjenja hrozy. Po zajeću wšak je wón z policiju kooperował na wuswětlenju njeskutka. Jeho wuprajenja běchu bytostne za identifikaciju a wobwinowanje dalšich podhladnych. Po měnjenju prawiznika swójby Kuciak Daniela Lipšica wobsahuje spomnjeny kontrakt wurjadnje mjeńšu pokutu, mjenujcy wo wjace hač třećinu, štož zakoń někomu za zhromadne dźěło přizwola.

Kemšerjow ličili

Montag, 21. Oktober 2019 geschrieben von:

Praha (ČŽ/K/SN). W susodnym kraju Čěskej­ je katolska cyrkej tydźenja ličiła, kelko ludźi­ w čěskich, morawskich a šleskich wosadach kemši chodźi. Tute ličenje je anonymne. Při zastupje do cyrkwje dósta kóždy přichadźacy wosebity naprašnik, na kotrymž je hač do kónca Bo­žeje mšě wotpowědne rubriki wupjelnić měł. Dowupjelnjenje naprašnikow wobstara wosadny duchowny. Wuslědki ličenja maja biskopam a generalnym wikaram za lěpši přehlad wo situaciji w die­ce­zach słužić a skića jim zdobom spóznaća wo strukturje kemšerjow, na přikład nastupajo starobu abo splah.

Ličenje wopytowarjow kemšow organizuje čěska katolska cyrkej prawidłownje kóžde pjeć lět. Wuslědk posled­njeho tajkeho ličenja w oktobru 2015 je wupokazał, zo bě wšo hromadźe 419 199 ludźi na njedźelnych Božich mšach było,­ z toho 136 955 w čěskich a 282 234 w morawskich wosadach. Dalšich 3 750 ludźi wobdźěleše so na grjeksko-katolskich Božich słužbach. Přerězna staroba kemšerjow wučinješe swój čas 47,32 lět.

Po ludličenju lěta 2011 běchu z te­hdyšich 10,4 milionow wobydlerjow 10,3 procenty romsko-katolskej cyrkwi přisłušeli.

Mnozy so nawróćeja

Freitag, 18. Oktober 2019 geschrieben von:
Bratislava (SŽ/K/SN). Dale a wjace Słowakow, kiž běchu něhdy do cuzby nadźijejo so lěpšeho žiwjenja wotešli, nawróća so nětko­ na přeco zaso do domizny. Tole rozprawja dźenik Pravda. W minjenym lěće je tak wjace hač 12 000 słowakskich krajanow z wukrajneho přebytka domoj přišło, je wot Słowakskeho statistiskeho zarjada pokładźene. Srjedź lěta 2016 bě přibližnje 165 000 słowakskich muži a žonow we wukraju dźěłało, lětsa w sams­nym času je to hišće njecyłych 128 000 było. Rosćacu žołmu nawrótow wuskutkuje hłownje dale a wyši žiwjenski standard w Słowakskej, ma nowina Pravda za to. Předewzaća zwólniwje derje płaća nawrótnikam-fachowcam, wobknježace cuze rěče. Wosebje witani su dźěławi z IT-sek­tora a techniskich a ekonomiskich polow. „Nawrótej ludźi přinošuja wjacore faktory. W prěnim rjedźe su to rosćace mzdy w Słowakskej, njemało wšak ma to tež z brexitom činić“, hódnoći analytikar Słowakskeho dźěłoweho zarja­da Aleksej Dobrolubov. „Na zapadźe drje ludźo přeco hišće wjace zasłuža, maja­ pak tež wo wjele wyše wudawki za bydlenje, pěstowarnju a strowotu.“

Z runosću klaca

Donnerstag, 17. Oktober 2019 geschrieben von:
Praha (ČŽ/K/SN). Nastupajo zawěsćenje jenakich přiležnosćow a wuměnjenjow za žony a muži bywa Čěska pod přerězkom Europskeje unije, zaběrajo mjez 28 sobustawskimi statami 21. městno. Tole zdźěla powěsćernja čtk, informujo z indeksa runosće žonow a muži, zdźěłaneho lěta 2017 wot Europskeho instituta za genderowu runosć (EIGE). Spomnjeny indeks wobsahuje šěsć polow – dźěło, pjenjezy, zdźěłanosć, podźěl na mocy, wupjelnjenje časa a strowotu. Čěska republika je při tym we wšěch kapitlach podpřerězna. Ze 100 móžnych dypkow docpěwa wona jeničce 55,7. Wot lěta 2005 je so Čěska jenož wo 2,1 dypk polěpšiła. Najsłabša je wona pola podźěla žonow na rozsudźowanju. Dypki zhubiła je mjez druhim tež w dźěłanju. Prěnje městno w indeksu wobsadźa wot lěta 2005 sem z 85,6 dypkami Šwedska. Ju slěduja tamne skandinawiske staty Norwegska, Danska a Finska, stejo před Francoskej, Wulkej Britaniskej a Nižozemskej. Poslednje městno z 51,2 dypkomaj słuša Grjekskej. Přerězk Europskeje unije wučinja 67,4 dypki, štož je wo 5,4 dypki wjace hač 2005. Čěska postupuje pomałšo hač wostatne kraje EU, konstatuje EIGE w mjenowanym dokumenće.

Budu lud ličić

Dienstag, 15. Oktober 2019 geschrieben von:

Praha/Bratislava (ČŽ/SŽ/K/SN). W Čěskej a tohorunja w Słowakskej budu zaso ludnosć, chěže a bydlenja ličić. We woběmaj krajomaj činja to w lěće 2021, w Čěskej wot 21. do 27. měrca. Formulary změja wobydlerjo w prěnim rjedźe elektronisce wupjelnjeć, budu pak na mjenje prašenjow wotmołwjeć dyrbjeć hač před wosom lětami. Dźěl datow wobstaraja sej statistikarjo z wobstejacych registrow. Papjerjane formulary ličerjo-komisarojo jenož tym sposrědkuja, kiž njemóža informacije z kompjuterom wotpósłać. Akcija ludličenja płaći prawdźepodobnje 2,25 miliardow krónow (něhdźe 885 milionow eurow). Prěnje ludličenje na čěskim teritoriju bě w lěće 1869 było.

„Božemje“ Karelo Gotto

Montag, 14. Oktober 2019 geschrieben von:

Praha (ČŽ/K/SN). Dwaj dnjej knježeše w Čěskej hłuboka žaroba. Pjatk a sobotu rozžohnowała je so ludnosć kraja hłuboko hnuta z w starobje 80 lět 1. oktobra ze­mrětym najsławnišim čěskim spěwarjom, „złotym hłosom Prahi“ a wěrnym narodnym symbolom Karelom Gottom.

Sobotu – tón dźeń bě po wobzamknjenju knježerstwa statne žarowanje – swjećeše Praski arcybiskop Dominik Duda w katedrali swj. Vita na Hradčanach re­kwiem za zemrěteho. Nimo wudowy Ivany, dźowkow Charlotty Elle a Nelli Sofie bě wjele stow přeprošenych hosći přitomnych, mjez nimi prezident Miloš Zeman a premieraj Čěskeje kaž tež Słowakskeje Andrej Babiš a Peter Pellegrini. Arcybiskop Duda w swojim prědowanju rjekny, zo je Gott hódnoty posrědkował, kiž ludźom žiwjenje porjeńšeja a wobohaćeja. Dźiwadźelnica Jiřina Bohdalová wuzběhowaše w swojich wopomnjenskich słowach Gottowy njewšědny talent a jeho dźěłowu prócniwosć, pokazujo zdobom na jeho přistojnosć a noblesu.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND