Ličba dotal wotzamknjenych wukubłanskich zrěčenjow je lětsa w Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu zaso niwow kaž do koronapandemije docpěła. To je pozitiwna powěsć z Drježdźanskeje rjemjeslniskeje komory.
Drježdźany (SN/at). 529 młodych ludźi je so hač do kónca apryla hižo rozsudźiło, zo chcedźa so po wuchodźenju šule we wuchodosakskim rjemjeslnistwje wukubłać dać. W ličbje ma Drježdźanska rjemjeslniska komora spad za přewinjeny, kotryž dyrbjachu loni w fazy prěnjeje žołmy koronapandemije dla zwěsćić. Před lětom předležeše z mjenowaneje přičiny 435 podpisanych wukubłanskich zrěčenjow we wuchodnej Sakskej. Dopokaz wróćenja k wěstej dokoronowej normaliće dowola přirunanje z aprylskej ličbu před lětomaj. Tehdy bě dohromady 512 žonow a muži wukubłanske zrěčenje z tudyšimi rjemjeslniskimi zawodami kruće wotzamknyło.
Na jeničkej manifestaciji dźěłarnistwa DGB we wuchodnej Sakskej k 1. meji steješe solidarita za čas koronapandemije a předewšěm tež po tym w srjedźišću. Něhdźe 70 ludźi bě z přistojnosću, wotstawkom a nahubnikom předwčerawšim na Budyske Žitne wiki přišło.
Budyšin (SN/at). „Sylny socialny stat je nam přez krizu pomhał, a je so pokazało, zo wiki wšitko njerjaduja. Pandemija pak je socialne njerunosće dale přiwótřiła a njedostatki jasnje wotkryła“, rjekny Anne Neuendorf. Tohodla trjebamy sprawniši dawkowy system. „Na financowanju zhromadneho byća maja zamóži a superbohačcy jasnje sylnišo wobdźěleni być.“
Budyšin (SN). We wuchodnej Sakskej je w aprylu 19 051 bjezdźěłnych, 531 resp. 2,7 procentow mjenje hač w měrcu. Kwota bjezdźěłnosće je na 6,8 procentow spadnyła, kaž Budyska wotnožka Zwjazkoweje agentury za dźěło dźensa informuje. Zo je so zaso wjace ludźi do dźěła dóstało, zwisuje z typiskim nalětnim wožiwjenjom dźěłowych wikow. „Předewzaća swojich sobudźěłaćerjow hłownje we wonkownych powołanjach zaso přistajeja, na twarnišćach, w ratarstwje abo zahrodnistwje“, pisa Kathrin Groschwald, předsydka jednaćelstwa Budyskeje agentury.
Nastupajo dźěłowe wiki druhe faktory pozitiwny wliw nalětnjeho wožiwjenja wobmjezuja. „Naprašowanje za personalom je so porno časej do koronapandemije wosłabiło. Nimo toho móžemy pod tuchwilnymi wobmjezowanjemi pandemije dla mjenje spěchowanskich naprawow přewjesć“, Groschwald zwěsća.
Porno aprylej 2020 je tak mjenowana poddźěławosć – ličba wosobow, kotrež su bjezdźěłne abo wobdźěleja so na dźěłowičnych naprawach –, wo 1,6 procentow na nětko 23 048 woteběrała.
Spočatk januara 1987 dósta wučeny zahrodnik a mišter za wuhotowanje zahrodow Pětr Čórlich dowolnosć so zesamostatnić. Wjele prócy a dźěła dyrbješe nałožić, zo by přewinył ćeže a zadźěwki jako samostatny za čas NDR.
Koćina (aha/SN). Tež wužadanjam wičneho hospodarstwa po towaršnostnym přewróće wotpowědować njeje přez wšě lěta lochko było. Tola wot lońšeho nalěća trajaca koronapandemija a napołožene předpisane naprawy jeho kaž tež syna Maćija, kotremuž je Pětr Čórlich po 33 lětach zahrodnistwo přepodał, tuchwilu chětro wobćežuja.
W Kulowje a jědnaće wjesnych dźělach 9. meje měšćanostu wola. Z Markusom Poschom (CDU) maja tónraz jeničkeho kandidata. 51lětny je wot 2014 měšćanosta. Z hesłami kaž „Ja so wo to staram“ a dalšimi wabi wón na plakatach wo dowěru wobydlerjow. Wo jeho motiwaciji a wobsahach jeho dźěła je so Andreas Kirschke z nim rozmołwjał.
Knježe Poscho, při zašłych wólbach měšćanosty sće štyrjoch sobukandidatow měł. Čujeće so to lětsa někak samlutki?
M. Posch: To móžeš widźeć, kaž chceš. Jónu to pokazuje, zo je wot 2014 bjezdwěla něštožkuli derje běžało a rěči za dobre dźěło w měšćanskim zarjadnistwje. Wotbłyšćuje pak tež wulku zamołwitosć, kotrejž chcu znowa wotpowědować.
Što Was za to motiwuje?
M. Posch: Chcu wobydlerjam blisko dźěłać a na docpěte nawjazać. Štož płaći, su wuslědki.
Što sće wot lěta 2014 docpěł?
Z tuchwilneje krizy koronapandemije dla njesmě kriza wukubłanja abo fachowych mocow wurosć. Tohodla je Zwjazkowa agentura za dźěło hromadźe z partnerami w swójskim samozarjadnistwje z internetnej platformu nowy digitalny poskitk wutworiła.