Ursu chce hospodarstwo skrućić
Zhorjelc. Nowy wyši měšćanosta Zhorjelca Octavian Ursu (CDU) bu sobotu w tamnišim Gerharta Hauptmannowym dźiwadle swjatočnje do zastojnstwa zapokazany. Za najwažniše temowe ćežišćo swojeho skutkowanja mjenowaše 51lětny „skrućenje hospodarstwa w měsće. Trjebamy hospodarski rozrost, zo by wobydlerstwo přiběrało a so trěbne socialne narunanje docpěło.“
Warjenska kniha znowa předleži
Budyšin. Jedna ze serbskich bestsellerow je zaso na předań. Kniha Tomaša Lukaša z titlom „Warimy z Tomašom“ bě za někotrehožkuli zajimca přespěšnje rozebrana. Nětko je edicija w dalšim nakładźe wušła, kaž Ludowe nakładnistwo Domowina zdźěla. Wona přeproša dźěći wot wosom lět kaž tež cyłu swójbu na warjenski dyrdomdej do kuchnje.
Nětko změja piwo „Winnetou“
Stajnje wjace pjenjez chcył
Budyšin. Hnydom wjacore razy je so 76lětna žona z Budyskeho wokrjesa minjeny měsac z woporom wobšudnika stała. Při telefonje bě jej cuzy napowědał, zo je 145 000 eurow dobyła, zo pak dyrbi za to 5 000 eurow na wěste konto přepokazać, štož wona sčini. Něšto dnjow pozdźišo žadaše sej njeznaty dalše 15 000 eurow a po wospjetnych telefonatach hišće raz 21 000 eurow – a dósta je tež. Cuzemu to přeco hišće dosć njebě, tak zo žona swojej bance nadawk da dalše 42 000 eurow přepokazać. Dokelž jednaše so wo firmowe pjenjezy, trjebaše banka přizwolenje syna 76lětneje. Tón wobšudnistwo spózna a informowaše policiju.
Pěskecy (JSm/SN). Kóžde lěćo a kóždu nazymu podawa so horstka Serbow wšěch starobow na Morawu, zo bychu tam winowy swjedźeń z cymbalowej hudźbu sobu dožiwili. Wjesołeje nalady a dobreho wina dla, kotrejž staj sej tež Křesćan Bejmak a Beno Buk z Pěskec na Morawje zas a zaso lubić dałoj, zrodźištaj wonaj ideju, tajki podobny podawk tež we Łužicy swjećić. To pak nic na někajkej winicy, ale na Pěskečanskim sportnišću. Tak přeprošeja młodaj iniciatoraj a jeju sobuwojowarjo jutře za tydźeń, 31. žnjenca, wot 18 hodź. na 1. serbski winowy swjedźeń do Pěskec. Po hudźbje dujerskeje kapały Horjany móža wopytowarjo cyły wječor rejwać, spěwać a hejsować.
Kamjenc. Na porodnej staciji Kamjenskeje chorownje maltezow swj. Jana su so minjenu njedźelu třo hólcy narodźili, kotrymž dachu jich starši mjeno Emil. Staršej jednoho z nich bydlitaj w Nowoslicach, tamni w Steinje a Dürrröhrsdorfje. Zo na jednym dnju hnydom tři narodźene dźěći samsne předmjeno dóstanu, so w Kamjenskej chorowni hišće ženje stało njeje. Hižo štwórtk do toho bě so dalši mały Emil narodźił. Kaž chorownja zdźěli, mějachu tam lětsa hižo šěsć Emilow. Tak drje je wotwidźeć, zo budźe tele předmjeno lětsa w Kamjenskej chorowni mjez hólcami najwoblubowaniše.
Na dźeń wotewrjenych duri
Njebjelčicy. Wot měrca 2018 přetwarja předewzaće Suburban Seafood jedyn z chlěwow Njebjelčanskeje plahowarnje rancow na plahowarnju garnelow. Jutře přeproša tam na dźeń wotewrjenych duri. Wot 10 do 16 hodź. móža sej zajimcy wobhladać, kak chcedźa w bywšim chlěwje přichodnje garnele plahować.
Hodźij (CK/SN). Ze slubom, stajnje na dobro gmejny dźěłać, spřisaha wjesnjanosta Gerald Meyer (njestronjan) wčera nowu Hodźijsku gmejnsku radu. Wón dźakowaše so jeje čłonam za zwólniwosć, čestnohamtsce skutkować. Nětko maja woni „pokazać, zo so dowěry wobydlerjow hódni wopokazaja a zo su sej zamołwitosće za gmejnu wědomi“. Wjesnjanosta přeješe sej fairne a wěcowne mjezsobne wobchadźenje, zo wo problemach bjez stronskopolitiskich pozadkow diskutuja a zhromadnje za rozrisanjemi pytaja.
Hodźijska gmejnska rada wobsteji ze 16 žonow a muži. Swobodni wolerjo maja wosom městnow, CDU tři, Lěwica jedne a AfD štyri. Nichtó z nich njeměješe někajku přičinu, zo njemóhł mandat přiwzać. Za wobsadźenje třoch wuběrkow běchu Swobodni wolerjo, CDU a AfD namjety předpołožili. Po snadnych změnach je jednohłósnje schwalichu. Přezjedni sej běchu, zo třoch wěcywustojnych wobydlerjow do twarskeho a wobswětoweho wuběrka wuzwola. W nim běchu woni hižo do toho skutkowali.
Wuježk (KrM/SN). Serbske ewangelske towarstwo a Krygarjec swójba z Wuježka (Wuischke) přeprošatej wšěch Serbow a dalšich zajimcow sobotu, 7. septembra, na lětnje pućowanje a serbski swjedźeń do Wuježka pod Čornobohom. Wobdźělnicy zetkaja so w 13 hodź. pola Krygarjec (Wuježk čo. 31A). Wottam pućuja na Koporsku horu. Njech njezabudu sobupućowarjo na krute črije a dołhe cholowy! Po puću so kóždy sam ze swojeho nachribjetnika zastara. Po zwučenym wašnju přizamknje so po pućowanju a kofeju w 17 hodź. serbska nutrnosć na Pawlikec statoku.
Lětuša bičwolejbulowa tura Radija Satkula je so 2. julija zahajiła. Hač do kónca awgusta hišće so mustwa na potom dohromady dźewjeć stacijach wubědźuja. W małej seriji tu jednotliwe hrajnišća předstajamy.
Miłoćicy (SN/pdź). W Budyskej Sprjewinej kupjeli wubědźowaše so minjenu póndźelu zaso 16 mustwow w bičwolejbulu. Běše to poslednja stacija Satkula-bičtury do wulkeho finala w Miłoćicach. Přesadźił je so na kóncu cyłk Škit Budyšin, bjezdwěla jedyn z faworitow na cyłkowne dobyće. Dołhož so bičwolejbulowa tura Radija Satkula po Łužicy wotměwa, zarjaduja jeje finalne wubědźowanje w Miłočanskej Bobkec jěchanskej hali. Tam wubědźuje so stajnje 20 mustwow na dwěmaj hrajnišćom wo pokal młodeje žołmy Satkula.
Wudospołnjenje trěbne
Drježdźany. Sakscy Zeleni sej žadaja, zo maja so srědki za strukturnu změnu nastupajo kónc wudobywanja brunicy krok po kroku wupłaćeć. Woni kritizuja, zo maja so w prěnjej spěchowanskej dobje hač do lěta 2026 miliardy eurow wudać, bjez toho zo su woprawdźite postupy při rozžohnowanju z brunicu nuzne wuměnjenje. To je hakle wot lěta 2027 předwidźane.
Wjace kursow pólšćiny
Frankfurt nad Wódru. Wjace kursow pólšćiny chcedźa w Frankfurće nad Wódru poskićeć. W šulach měli dalše poskitki nastać, kaž stej braniborske kubłanske ministerstwo a město wčera wozjewiłoj. Dobre susodstwo je po słowach kubłanskeje ministerki Britty Ernst (SPD) wutrobna naležnosć krajneje politiki. Pólsku rěč sej přiswojić k tomu jara přinošuje.
Techniski unikat spřistupnjeny
Muža z Nysy wućahnyli
Krušwica. Policiju a wohnjowu woboru wołachu předwčerawšim k namjeznemu mostej w Krušwicy. Tam dyrbjachu wochłódnjeneho muža bjez wědomja z Nysy wućahnyć. Sanitetarjo dowjezechu jeho do chorownje. Na pólskej stronje rěki namakachu policisća drastu muža, ale žane dokumenty wo jeho identiće. W chorowni so pozdźišo wukopa, zo jedna so při wuchowanym wo 85lětneho pólskeho staćana, za kotrymž policija hižo pytaše.