Film Karla Vouka na festiwalu
Choćebuz. Krótkofilm PŚIRODA awstriskeho wuměłca Karla Vouka wo změnje łužiskeje krajiny je nominowany za lětuši 28. festiwal wuchodoeuropskeho filma wot 6. do 11. nowembra w Choćebuzu. Termin předstajenja dwanaćeminutowskeho paska budźe hakle z wozjewjenjom programa w septembru jasny. Twórba je nominowana tež za 21. festiwal słowjenskeho filma w Portorožu.
Předstaji tři rukopisne słowniki
Halle. Pod hesłom „Začuća a normy“ wotměwa so tele dny mjezynarodny kongres za slědźenja wo pietizmje w Halle. Serbow zastupuje wědomostna sobudźěłaćerka Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity dr. Lubina Malinkowa. Wona předstaji tam tři rukopisne serbsko-němske słowniki, na kotrež bě při slědźenjach w archiwje bratrowskeje wosady storčiła. Zetkanje traje hač do srjedy.
Za politiske hudźbne dźiwadło
Wuježk. Tež tónle kónc tydźenja wotměja so wjacore zarjadowanja we wobłuku dnja Hornjeje Łužicy. Jedne z nich budźe na Čornoboze. Tam koncertuje njedźelu, 26. awgusta, w 14 hodź. chór Budyšin. Rjana to přiležnosć, na horu pućować a w chłódku štomow na serbske a słowjanske pěsnje słuchać.
Dwaj dnjej klankodźiwadło
Budyšin. „Pod hrodom wosomaštyrceći“ rěka klankodźiwadłowy swjedźeń, kiž wotměje so jutře a njedźelu w Budyšinje na ležownosći ze samsnym mjenom něhdźe 200 metrow wot Stareje wodarnje zdaleneje. Starši a młódši wopytowarjo dožiwja najwšelakoriše klankodźiwadłowe hry. Jich paleta saha wot bajkow Grimmec bratrow přez hornjołužiske powědki hač k italskemu kruchej wo kóčkach. Přeprošene su klankodźiwadłowe skupiny z Lipska, Budyšina, Coswiga a Radebeula, kotrež wotměnjejo hraja. Započatk je wobaj dnjej wot 15 hodź. Sobotu wot 22 hodź. změja na samsnym městnje live-hudźbu z nižozemskej spěwarku Iris Romen.
Pokazaja staru techniku
Tragisce znjezbožiła
Budyšin. Na Dr. Salvadora Allendowej w Budyšinje je wobydler wčera rano něhdźe w 6 hodź. před wjaceswójbnym domom staršu žonu bjez wědomja a ćežko zranjenu namakał. Za 76lětnu pak přińdźe kóždažkuli pomoc přepozdźe, wona bě hižo zemrěta. Po prěnich přepytowanjach je žona najskerje z balkona swojeho bydlenja padnyła, zdźěli Zhorjelska policajska direkcija. Kriminalisća pad nětko přepytuja.
Sprjejcy (RLö/SN). Njewšědne wužadanje zmištrować maja wohnjowi wobornicy tele dny blisko Sprjejc w gmejnje Sprjewiny Doł. Tam je spočatk tydźenja we wulkej wužłobinje z wuhlowym prochom woheń wudyrił. Płomjenja na pustym kraju rozpřestrěchu so po něhdźe 10 000 kwadratnych metrach. Dobrowólne wohnjowe wobory gmejny Sprjewiny Doł kaž tež Wojerowska powołanska wohnjowa wobora ze wšěmi srědkami spytachu, płomjenja podusyć. Na pomoc wołachu tohorunja Grodkowskich wobornikow. Ale wuspěch bě snadny. Nastajnosći kur ze zemje dowysoka stupaše, dokelž so płomjenja pod zemju dale rozpřestrěwachu.
Wutoru so tuž rozsudźichu wužłobinu z wodu napjelnić. Spočatnje přijědźechu sobudźěłaćerjo Budyskeho techniskeho pomocneho skutka (THW) z klumpu typa Hannibal. Srjedu přidružichu so jim kolegojo z Kamjenca, Riesy a Radebeula. Nimo mnohich nurjenskich klumpow měješe THW z Riesy nowu wulkoklumpu sobu. Z njej hodźi so pod idealnymi wuměnjenjemi 25 000 litrow wody na minutu klumpać.
Worklecy (JK/SN). Na prěnim posedźenju po lětnjej přestawce zaběrachu so Worklečanscy gmejnscy radźićeljo wčera nimale bjezwuwzaćnje z ličbami najwšelakorišich wulkosćow. To bě nuznje trěbne, zo bychu nětko skónčnje schwaleny hospodarski plan měli a zo móhli zbytk lěta po rjadowanych kolijach dźěłać. Tež dotal běchu so po naćisku plana měli, a wjesnjanosta Franc Brusk (CDU) rozłoži hižo wotzamknjene abo tučasnje běžace naprawy gmejny.
Najwažniši nadawk budu přihoty za twar noweho horta, za kotryž dóstachu 1,4 miliony eurow spěchowanskich srědkow. Twar, kotryž lětsa přihotuja a klětu zwoprawdźa, płaći cyłkownje 1,8 milionow eurow. Gmejna sama wobdźěli so z dobrymi 400 000 eurami, wot toho budu 300 000 eurow kredita a zbytk swójske srědki. W awgusće 2020 maja šulerjo potom do noweho Worklečankseho horta zaćahnyć.
Wagonownja ma inwestora
Niska. Jednanja z inwestorom wagonownje w Niskej budu po wšěm zdaću bórze zakónčene. Faworit, kiž měł łužiski zawod přewzać, je słowakski koncern Tatrawagonka. Dźěłarnistwo IG metal je z předewzaćom garantiju dojednało, při čimž maja stejnišćo a ličba sobudźěłaćerjow přichodne pjeć lět kaž tež wobstejace tarifowe zrěčenja wostać.
Z Alenu zaso po měsće
Budyšin. Po tym zo bě kniha rozebrana, móža so dźěći nětko zaso „Po měsće z Alenu“ hibać. Dalši nakład knihi Rejzki Delenkoweje wo holčce, kotraž w měsće bydli a do 1. lětnika chodźi, je runje w Ludowym nakładnistwje Domowina wušoł. Powědančka su pisany miks dožiwjenjow a hodźa so wosebje za dźěći 1. lětnika, kotrež čitać wuknu.
Mjezu překročaca pomoc tema
Kriminelnu karjeru zahe zahajili
Mužakow. Z přewšo młodymi paduchami dyrbješe so policija wutoru w Mužakowje zaběrać. Hólcy w starobje dwanaće, 13 a 14 lět běchu w Běłej Wodźe kolesy pokradnyli a z nimaj do Mužakowa a tam přez hranicu do Pólskeje jěli. Mountainbike w hódnoće 260 eurow předachu za tójšto mjenje pjenjez potajerjej. Na dompuću do Němskeje policija padušnu trójku dosahny. Pjenjezy za předate koleso běchu hólcy hižo na pólskim boku na limonadu, cigarety a słódčizny zaměnili. Druhe pokradnjene koleso móžeše policija mjeztym jeho wobsedźerjej wróćić. Wšěch třoch pakostnikow přepodachu skónčnje jich staršim.